Nesnášet vejce do jednoho hnízda

Tato otázka naštěstí nemá víceméně žádné špatné řešení, protože k tomu nejpodstatnějšímu a nejpozitivnějšímu – totiž spořit – se již dotyční rozhodli. Zbývá pokusit se vymodelovat, za jak dlouho přijdou budoucí potřeby, a podle nich volit, protože každý finanční produkt má jiná vhodná použití.

Průměrný občan, který má buď sám přehled o finančních produktech nebo se poradí s odborníkem, bude zřejmě postupovat zhruba takto - odhadne, kolik peněz mu stačí na běžném účtu na standardní měsíční vydání. Na krátkodobý termínovaný vklad nebo do otevřeného podílového fondu peněžního trhu, tedy do vysoce likvidní a bezpečné investice, odloží operativní rezervu – například na opravu neočekávané poruchy auta, která však pochopitelně nemusí nastat a proto je škoda nechat tyto prostředky na nízko úročeném běžném účtu. Pak pravděpodobně nebude váhat a založí si stavební spoření – až bude potřebovat požádat o úvěr na byt, bude se mu hodit každý měsíc, kdy již spořil. Svému malému dítěti vloží například k prvním narozeninám malou částku do produktu skutečně dlouhodobé povahy, jakým je například do zahraničních akcií investující otevřený podílový fond. Až bude potomek za sedmnáct let plnoletý a otec na něho podílové listy převede, s největší pravděpodobností bude původní částka velmi zajímavá. Zbývá zamyslet se nad představou o době, kdy již dotyčný nebude vydělávat. Penzijní připojištění, byť i v řádu několika stokorun měsíčně, přináší svému "střadateli" vysoký benefit díky dlouhodobému efektu a státnímu příspěvku.

Pokud v budoucnu stoupne občanův příjem a na běžném účtu vykazuje vyšší zůstatky než v době, kdy provedl výše popsanou základní finanční rozvahu, požádá svou banku, aby mu z tohoto účtu vybrané nadlimitní prostředky pravidelně přesouvala na výhodnější místa – ať už půjde o termínovaný vklad, nákup podílových listů otevřeného fondu nebo jinou investici.

Pavel Pršala Investiční kapitálová společnost Komerční banky

Zde najdete předchozí, tedy první, druhý a třetí díl seriálu.