Nic moc - ale díky aspoň za to

Ve druhém čtvrtletí vzrostl majetek ve správě evropských podílových fondů o čtyři procenta na 4,6 bilionu eur. V prvním čtvrtletí ovšem evropské fondy vykázaly dvouprocentní pokles, takže sečteno a podtrženo: za půl roku majetek v evropských fondech vzrostl o pouhá dvě procenta (meziroční inflace v zemích evropské patnáctky přitom činí 2,6 procenta).

Růst majetku pod správou mají na svědomí především akciové fondy, které se opět dostaly do módy v dubnu a květnu spolu s prvním výraznějším růstem akciových trhů v Americe i v Evropě (viz americké indexy Dow Jones - historie, grafy a Nasdaq - historie, grafy, německý DAX - historie, grafy či londýnský FTSE - historie, grafy). Řada investorů ale i přes opatrné pohyby indexů vzhůru zůstala opatrná a peníze ukládala do fondů peněžního trhu, jejichž majetek v prvním pololetí vzrostl o 16 procent na 485 miliard eur. Řada investorů si tak vybudovala poměrně velkou zásobu peněz, které by se mohly v následujících měsících přelít do akciových, případně smíšených fondů. Události minulého týdne v USA a nejistota kapitálových trhů nad možnou odpovědí USA ale jakoukoliv možnost růstu zatlačují o řadu měsíců.

Dynamická Evropa, konzervativní Čechy

Zatímco českému trhu dominují smíšené fondy (pozůstatky kupónové privatizace), na evropské úrovní jednoznačně vedou fondy akciové. Ty spravují 43 procent majetku a smíšené fondy drží dalších 16 procent. Na konzervativní investice připadá výrazně méně: dluhopisové fondy ovládají čtvrtinu trhu a fondy peněžního trhu 13 procent. U nás je to trochu jinak: v akciových fondech jsou uložena necelá čtyři procenta majetku (další 1,5 procenta pak ve fondech fondů), zatímco ve fondech smíšených je (především díky postkupónovým fondům) 54 procent peněz. Opačný poměr je i u konzervativních fondů: v Evropě oblíbené dluhopisové fondy mají u nás pouze šestiprocentní tržní podíl, zatímco fondy peněžního trhu ovládají 35 procent trhu.

Není region jako region

Nejvíce peněz uložených v podílových fondech je stabilně v pětici zemí: Lucembursku (918 mld. eur), Francii (874 mld. eur), Německu (801 mld. eur), Velké Británii (572 mld. eur) a Itálii (430 mld. eur). První tři země tak spravují přes 56 procent veškerého majetku v evropských podílových fondech a na první pětku připadá dokonce 78 procent. Nejméně peněz je pak v Polsku (1,6 mld. eur), České republice (2,5 mld. eur), Maďarsku (2,5 mld. eur), Finsku (14 mld. eur) a Norsku (18 mld. eur) - dohromady pouhých devět desetin procenta evropského trhu.

Ze zemí s velkým objemem peněz ve fondech největší růst ve druhém čtvrtletí vykázalo Lucembursko (plus sedm procent, tj. 51 mld. eur), především díky přílivu peněz do akciových fondů. Nárůst okolo pěti procent vykázaly i akciové fondy a fondy peněžního trhu také ve Francii a v Německu. Naproti tomu ve Velké Británii se objem majetku fondů nezměnil již druhé čtvrtletí v řadě, stejně jako v Itálii (která ale v prvním čtvrtletí vykázala dokonce šestiprocentní propad).

Jižní Evropa vykázala smíšené výsledky. Zatímco díky nárůstu peněz v dluhopisových a peněžních fondech vykázalo Španělsko alespoň dvouprocentní růst, v Řecku pokračoval pokles majetku fondů (od počátku roku již o 17 procent, a to především kvůli pokračujícímu poklesu athénské burzy a bankám, nabízejícím na termínovaných vkladech lepší úroky než činí výnosy fondů peněžního trhu). Mírný pokles majetku v portugalských fondech má na svědomí především nezájem o akciové a smíšené fondy.

Velký růst vykázaly skandinávské země v čele se Švédskem (plus 9 procent ve druhém čtvrtletí oproti mínus 14 procentům v prvním čtvrtletí). Dánsko i Finsko vykázaly osmiprocentní růst, Norsko pětiprocentní.

Ve střední Evropě převažoval růst. Největší procentuální růst vykázalo Maďarsko (15 procent), následované Polskem (7 procent) a Rakouskem (2 procenta). Pokles zaznamenala pouze Česká republika, a to o 4 procenta, díky čemuž se ve statistikách posunula až za Maďarsko. Statistiky za poslední měsíce navíc naznačují, že k výraznému poklesu dojde v ČR i ve třetím čtvrtletí.

Dnes české fondy spravují okolo 2,5 mld. eur. Kdy se podle vás dostanou na rakouskou úroveň zhruba 90 mld. eur? Za deset let? Jak se podle vás trh vyvine za rok či za dva? Podělte se s námi o své názory!

A ještě něco pro zajímavost: největší české investiční společnosti, největší české fondy, nejvýkonnější české fondy a nejvýkonnější zahraniční fondy.