Konec zlatých časů stavebního spoření se odkládá

Státní podpora představuje hlavní motivační prvek pro ukládání peněz v rámci stavebního spoření. V Česku činí dvacet pět procent z ročního vkladu a náš stát je v tomto ohledu nejštědřejší. Výdaje státního rozpočtu mají letos podle odhadu Asociace českých stavebních spořitelen dosáhnout jedenácti miliard korun. V důsledku neustále se zvyšujících nároků na stát začalo ministerstvo financí uvažovat o snížení či změnách systému státní podpory.

Základní informace o státním příspěvku

Proti stávajícímu systému hovoří především skutečnost, že stát nepodporuje explicitně bydlení, ale spíše konkurenčně zvýhodňuje jednu skupinu vkladových produktů (a subjektů, které je poskytují) oproti jiným. Tedy to, že mnoho účastníků stavebního spoření nemá v budoucnu zájem investovat do vlastního bydlení, ale bere tento produkt jako nejvýhodnější alternativu dlouhodobého uložení peněz. Proto jeden z návrhů na změnu nesměřuje ani tak ke snížení například 25% podpory, ale k tomu, že státní příspěvek bude poukazován adresně jen těm, kteří naspořené peníze využijí například ke koupi bytu.

Objem vkladů činil téměř dvojnásobek hodnoty poskytnutých úvěrů (viz graf). Z toho se dá vyvodit, že v systému zatím peníze nechybí. Naopak. Nicméně existuje háček. Spočívá ve výhledu do budoucna. Pokud by stát zrušil svou podporu nebo ji dal adresně jen těm, kteří ji použijí na bydlení, hrozí snížení motivace a tedy pokles objemu vkladů. Na úvěry by tato změna primárně neměla vliv (sekundárně by spořitelny mohly zvýšit úrokové sazby). Proto by mohlo dojít k vyrovnání objemu vkladů a úvěrů a následné destabilizaci systému. Tato konstrukce se však jeví jako velmi hypotetická. Stát podporu nesníží úplně a stavební spoření pravděpodobně zůstane nejvýnosnějším produktem při dané míře rizika a likvidity. Proto snad ani hrozba poklasu vkladů není nijak vážná a existuje prostor pro úpravu státního příspěvku.

                          Pramen: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Bez státní podpory - nelze

Zástupci stavebních spořitelen zrušení státní podpory odmítají. Jiří Klán, předseda představenstva Stavební spořitelny České spořitelny (profil, názory), říká: "Bez tohoto principu by stavební spořitelny nemohly existovat." Nicméně připouští, že diskuse o státní podpoře je legitimní a že stát má právo trvat na tom, aby prostředky vynaložené na podporu bydlení byly poskytovány efektivně.

Argumenty spočívají hlavně v tom, že náhlá změna systému by mohla destabilizovat celkovou situaci na trhu a v potřebě tzv. přátelských klientů. Tedy právě těch, kteří spoří na jiné účely než bydlení a kteří nebudou požadovat úvěr. Přátelští klienti přinášejí spořitelnám peníze, které pak mohou být použity na poskytnutí úvěrů. „Stavící klienti“ totiž naspoří několikanásobně méně než jim je půjčeno a splátky jsou rozloženy až do dvaceti let. Protože stavební spořitelny nemají jiný příjem než peníze svých klientů, potřebují nějakým způsobem získat vklady i od „nestavitelů“.

Ministerstvo financí v současné době provádí analýzu efektivity státního příspěvku. Na jednu stranu poukazuje na rostoucí náklady, na druhou však dává za pravdu představitelům spořitelen s jejich argumenty, zejména nutností mít v systému přátelské klienty. Ministerstvo se snaží zjistit především počet klientů kteří použijí prostředky ze stavebního spoření na koupi bytu, domu či renovaci stávajícího bydlení. U našich klientů, zejména starších lidí a mladých rodin existuje nechuť se zadlužovat, ale naspořené prostředky použijí na bydlení ať už pro sebe či pro své příbuzné. Státní příspěvek je také koncipován tak, aby motivoval ke spoření. Na rozdíl o hypoték, kde má především zajistit větší dostupnost.

Ošemetnost zásahů do fungujícího systému dokazuje příklad Slovenska. Tam již před několika lety došlo k odebrání státní prémie pro přátelské klienty. Došlo k poklesu objemu peněz v systému a slovenská vláda byla nucena novelou zákona v roce 1999 vrátit podmínky do původního stavu. Rovněž loni tamní vláda navrhovala úplné zrušení státního příspěvku, ale podařilo se jí dosáhnout pouze snížení maximální výše státního příspěvku z 6 000 Sk (4 519 Kč) na stávající 4 000 Sk (3 013 Kč).

Podle tiskové mluvčí ministerstva financí Jany Vargové v žádném případě nedojde k žádným změnám do konce volebního období a pravděpodobně ani do konce tohoto roku. Potenciální zájemci o spoření tedy nemusejí spěchat s uzavíráním smluv a stávají klienti nemají důvod se obávat změn státního příspěvku.

Ke srovnání nabídek můžete použít také naše unikátní nástroje. V orientaci vám pomohou také názory připsané k profilům jednotlivých stavebních spořitelen. Dostane te se na ně například z tabulky obsažené v tomto článku. Nezapomeňte, že smlouvu s kteroukoliv ze stavebních spořitelen můžete online uzavřít zde!

Myslíte, že je správné, aby stát poskytoval příspěvek i těm, kteří stavební spoření nevyužijí na bydlení? Podělte se s námi o své názory!