Čas karty kreditní

Je tomu už více jak deset let, kdy u nás banky začaly s vydáváním debetních platebních karet. Staly se nedílnou součástí našeho života a dnes jich v českých rukou koluje čtyři a půl milionu. Historie kreditních karet je poněkud odlišná. Zatímco v USA fungují již dlouho a představují 70 procent všech vydaných karet, v Evropě hrají jen vedlejší roli s asi čtyřicetiprocentním podílem, ve střední a východní části kontinentu dokonce jen jedno procento. Evropské banky totiž vsadily na poskytování spotřebitelských a kontokorentních úvěrů a až v devadesátých letech, pod hrozícím tlakem konkurence amerických bank, přišly s prvními kreditkami. Z českých bank nabídla tento produkt jako první Česká spořitelna v roce 1998. Šanci dostali ale jen vybraní zákazníci s prověřenou historií. Větší rozjezd kreditek znamenal až vstup Bank Austria Creditanstallt (dnes HVB Bank) v květnu 2000.

Kreditní není debetní

Přestože všechny platební karty vypadají na pohled téměř stejně a většina lidí si je plete, kreditní se od své debetní sestry podstatně odlišuje. Nepředstavuje totiž klíč k finančním prostředkům na vašem účtu, ale jak již sám název napovídá, ztělesňuje úvěr, neboli kredit. Použitím kreditní karty při výběru peněz z bankomatu nebo placení u obchodníka totiž čerpáte půjčku, kterou pak splácíte. Můžete vesele utrácet, i když na účtu nemáte ani korunu, pokud ale vše později splatíte.

Jako každý úvěr je i ten čerpaný kreditní kartou úročen. Naštěstí ale existuje možnost, jak se úrokům vyhnout. Správná kreditka by měla mít nastavenu tzv. bezúročnou lhůtu, obvykle 30 až 45 dnů. Funguje to tak, že v průběhu měsíce utrácíte, a pokud celou dlužnou částku splatíte koncem měsíce, u některých bank do poloviny měsíce příštího, neplatíte žádné úroky. To ale neplatí pro částky vybírané z bankomatu, které jsou úročeny hned od data výběru. V případě, že zvolíte postupné splácení čerpané částky, musíte tak jako tak počítat s ročním úrokem od 12 do 24 procent.

Vedle bezúročné lhůty, jejíž kouzlo už pochopily všechny české banky vydávající kreditní karty, je důležitým parametrem také vazba na běžný účet. V USA je běžné, že má klient konto u jedné banky a kreditní kartu vydanou jinou institucí. U nás to tak jde pouze v případě karet HVB Bank (profil, názory) a Citibank (profil, názory), ostatní banky svázaly vydání kreditní karty s vedením běžného účtu. Cizí klienty, o jejichž bonitě nemají dostatečné informace, zatím k tomuto produktu nepustí, ovšem výhledově se očekává změna.

Mimo zmíněných výhod se mohou kreditky pyšnit dalšími plusy. Jsou vydávány jako mezinárodní embosované, a tak je přijímají i obchodníci, kteří nemají elektronický terminál, ale jen tzv. imprinter (žehličku). Běda ale tomu, kdo by embosovanou kartu ztratil, mezinárodní blokace může totiž přijít až na několik tisíc. Mezi dalšími výhodami figurují doplňkové služby. Stejně jako u debetních tady narazíme na úrazové pojištění.

S kreditkou se dá ušetřit

Často se říká, že by si kreditní kartu neměli pořizovat lidé, kteří se snaží co nejvíce ušetřit a utrácet co nejméně. Pravdou může být i pravý opak. V lednu jsou obchody plné výprodejů, ale kdo z nás je po vánočních nákupech při penězích? Když ale nakoupíme kreditkou a čerpaný úvěr splatíme až za půl roku, řekne si banka na úrocích o zhruba 6 až 12 procent. To je ale v porovnání se sezónními slevami ve výši desítek procent stále velmi výhodné. Z výše uvedeného tedy vyplývá zcela nová definice: Kreditní karta neznamená žít na dluh, ale výhodně hospodařit s penězi. A nejde jen o výprodejové slevy, ale i pokrytí dočasného nedostatku financí, všem dobře známého „týdne před výplatou“.

Jak to bude dál

Některé indicie nasvědčují tomu, že boom tohoto u nás prakticky nerozšířeného produktu přijde už brzy. Trh debetních karet je již téměř nasycen a banky hledají nový produkt, který by mohly nabídnout. "Zvýšený zájem o kreditní karty očekávám v letošním nebo příštím roce, protože přijde jeden zásadní moment, a to spuštění bankovního registru," říká Štěpánka Lencová z HVB Bank. "K dispozici bude ať už pozitivní nebo negativní informace o klientovi, a banky se tak budou mít při posuzování jeho úvěrové způsobilosti věcně o co opřít," dodává. To ale neznamená, že by se vzdaly podmínky minimálního měsíčního příjmu žadatele o kartu. „Nepředpokládám, že dojde k razantnímu uvolnění podmínek pro vydání kreditní karty. Banky se musí chovat obezřetně a nemohou jen z důvodu zasažení široké cílové skupiny zmírňovat pravidla pro přidělení tohoto typu úvěru," vysvětluje Lencová.

Příští týden se můžete těšit na pokračování našeho povídání o kreditních kartách, kdy se zaměříme na konkrétní nabídku českých bank, pomůžeme vám se v ní zorientovat a představíme jednu novinku – elektronickou kreditní kartu Mastercard electronic, se kterou příští týden přijde Volksbank CZ.

Zajímáte se o kreditní karty? Nebo dokonce nějakou vlastníte? A jaké s ní máte zkušenosti? Napište nám váš názor.