Chceme spravovat stovky miliard, říká Petr Zapletal

Chceme spravovat stovky miliard, říká Petr Zapletal
ISČS loni měla velmi úspěšný rok. Zatímco ještě na počátku roku 2002 si na její pozici leadera fondového trhu v ČR brousila zuby IKS Komerční banky, nyní se zdá být pozice fondů České spořitelny takřka neotřesitelná.

"Náš současný úspěch je primárně dokladem toho, že trh ještě není dozrálý, situace, kdy dominujeme trhu, není přirozená ani udržitelná," říká v rozhovoru šéf největší tuzemské investiční společnosti Petr Zapletal. Zároveň představuje velmi ambiciózní cíle pro příští roky: "Chceme dostávat do fondů v primárních vkladech více, než přichází do bankovních depozit. Cílem ale je dostat se na úroveň Erste, kde spravují fondy řádově stejně depozit jako banka," dodává.



Petr Zapletal
  • vystudoval matematicko-fyzikální fakultu na UK
  • v roce 1993 ukončil studium MBA na US Business School v Praze
  • pracoval v Credit Suisse Asset Management investiční společnosti a v České spořitelně
  • od února 2001 je generálním ředitelem Investiční společnosti České spořitelny

V čele ISČS jste již dva roky. Jaká byla zpočátku Vaše očekávání? Co se za tu dobu změnilo, co se Vám povedlo a co se naopak zatím nepodařilo?
Na začátku jsem byl celkem příjemně překvapen, protože jsem čekal, že společnost bude v horším stavu. Ohlédnu-li se nyní ty dva roky dozadu, změnila se společnost v to, co jsem doufal, to znamená ve fungující stroj, který dodává produkty do distribuční sítě České spořitelny. Tyto produkty jsou klienty dobře přijímány, jsou spolehlivé, mají dobrou kvalitu.

Vaším úkolem bylo ISČS restrukturalizovat, nastartovat, udělat z ní standardní společnost. Je zde pro vás ještě nějaká výzva, když už standardní společností je?
Je skoro standardní společností. Cílem je firma, která je univerzální, co se týče nabídky produktů. Neboli poskytuje celou škálu retailových produktů až po institucionální, kromě domácích podporuje i prodej zahraničních fondů. Co se týče vnitřního fungování, musí být konkurenceschopná nejen v rámci České republiky. Zanedlouho vstoupíme do Evropské unie a mohlo by se lehce stát, že v době, kdy přejde ČR na euro, nás převálcuje konkurence ze zahraničí. Potřebujeme být schopni obstát i v takovém prostředí.

Vy jste nejvýraznějším bojovníkem za české podílové fondy, za snížení jejich zdanění atd. Nejste v této činnosti čím dál více osamocenější?
My jsme jedna z mála bankovních skupin, která nabízí zahraniční fondy jiných správců. Snažíme se nabídnout vždy ten nejlepší produkt a ne vždy ho nalezneme doma, někdy je lepší a výhodnější jej pro tuto nabídku koupit. Totéž platí mezi zahraničními a domácími fondy v rámci skupiny. Proto jsme založili Fond peněžního trhu Erste Sparinvest, proto již tři čtvrtě roku nabízíme smíšený fond Fiducia.

A umíte si tedy představit impuls, kdy byste dali pokyn distribuci, aby například klientovi už nenabízela Sporoinvest, ale třeba korunový fond peněžního trhu Erste?
Ve chvíli, kdy budu věřit, že některý produkt je neperspektivní a nemá být prodáván, tak klientovi okamžitě nabídneme něco jiného. Skutečně se domnívám, že by bylo hodně krátkozraké bránit zde pozice domácích fondů za každou cenu. Ty by pak mohly skončit jako dinosaurus, byly by sice obrovské, ale nepřežily by změnu podmínek na trhu, protože ostatní by byly pružnější a vytlačily by je. A to by samozřejmě nebylo v souladu s našimi cíli.

V současnosti je ale distribuce zahraničních fondů součástí České spořitelny, zatímco vy jste samostatnou společností s vlastním obchodním plánem. Kolik času podle vás zbývá než největším fondovým správcům dojde trpělivost a přesunou fondy do zahraničí?
Myslím, že řádově do roka nebo do dvou by mělo být jasno, jak to dopadne. Tedy nejen že se rozhodne legislativně, ale zároveň vývoj na trhu jasně ukáže, co převládne. Zda tady průmysl podílových fondů nebo kolektivního investování bude existovat jako skutečný producent fondů, a nebo to bude jen distribuce.

Je současná produktová nabídka korunových fondů ISČS a Erste Sparinvest kompletní, nebo uvažujete o dalším rozšíření?
Řekl bych, že základní nabídka je dnes již v jádru kompletní, to znamená, že se rozšiřuje po menších krocích. Dodávali jsme fond Řízených výnosů, brzy přeměníme i poslední fond z kuponové privatizace – Výnosový, který v zásadě bude fungovat jako dnes, jako smíšený fond s poměrně konzervativní strategií. Reagujeme na konkrétní poptávku a zásadní změny v této chvíli nechystáme.

Připravujete zajištěný fond?
My jsme vytvořili fond Řízených výnosů, který sice není přímo garantovaným fondem, ale z hlediska klienta v tomto směru splňuje určité požadavky. V současnosti tak považujeme tento segment za pokrytý.
Dnes je velmi těžké vytvořit čistý garantovaný fond, nejsou k tomu vhodné podmínky – nízké úrokové sazby, obrovská volatilita na akciovém trhu - v těchto podmínkách je takový typ fondu extrémně nevýhodný, což v důsledku vede ke špatným výsledkům a nespokojenosti klienta.

A další specializované fondy jako třeba akciový UStrend, o kterém se hovořilo před dvěma lety? Mají podobné produkty u vás stále šanci na realizaci?
Mají šanci na realizaci, ale není to pro nás dnes priorita číslo jedna. Portfolio nových fondů se bude jistě postupně rozšiřovat v závislosti jednak na našich kapacitních možnostech a jednak na tom, co klient může přijmout.
Určitě budeme přidávat fondy na straně akciové, ale k tomu dnes nejsou podmínky, zatím s nimi tedy příliš nespěcháme. Přistoupíme na to až ve chvíli, kdy uvidíme skutečný zájem ze strany klientů.

Uvažujete o fondu peněžního trhu s týdně vyplácenou dividendou?
Takový jsme nestavěli z jednoduchého důvodu – je jím především to, že jeho časový horizont je méně než jeden rok. Nemám tím na mysli investiční horizont, ale existenční, protože nyní je v návrhu novela zákona o dani z příjmu, která v podstatě tyto dividendové fondy zruší. Od 1.1.2004 už nebude totiž výplata dividend takovou formou daňově výhodná jako dosud. Tím se omezuje životnost dividendových fondů jen do konce tohoto roku. Tento fond je více treasury produkt, slouží spíše ke krátkodobému ukládání peněz od firem a není vhodný pro drobnou klientelu. Proto nepovažujeme zakládání takového fondu za nutné.

Uvažujete o externí distribuci, nebo je pro vás distribuce České spořitelny dostatečná?
Externí distribuci zvažujeme, je to strategické rozhodnutí, ale prioritou je pro nás jednoznačně distribuce České spořitelny.Veškeré naše síly věnujeme tomu, abychom podpořili distribuční síť ČS. Zatím tedy nebudujeme žádnou distribuční síť mimo Českou spořitelnu.

Vaše společnost má 45% podíl na českých fondech, v loňském roce jste zaznamenali nárůst o 7 % oproti roku 2001. Je tento výsledek udržitelný?
Musím říci, že jsem nečekal tak velký nárůst a ani si nemyslím, že to je zdravý vývoj. Vzhledem k tomu, že fondy jsou konkurenční produkt, nemůže zde existovat přirozený monopol. Stejně jako by na našem trhu měly existovat tři nebo čtyři velké banky, měly by tu existovat tři nebo i více finančních skupin. A dále větší množství středních, které by nabízely některé speciálnější fondy, zajímavé pro klienty a jež hlavní proud nepobere. Pokud se trh takto nebude vyvíjet znamená to, že není zdravý. Domnívám se tedy, že dlouhodobě je podíl 45 % na trhu neudržitelný a nepřirozený.

Na konci minulého roku jste razantně snížili počet zaměstnanců, je to konečný stav? Jistě máte cíle jako produktivitu na hlavu, spravovaný majetek na hlavu a podobně, jak jste na tom ve srovnání například s fondy Erste Sparinvest?
Takové srovnání je vždy dost obtížné, protože pokud bychom uvažovali zahraniční investiční společnost a její majetek, dojdeme přepočtem k tomu, že bychom zde měli mít třeba jen čtyři zaměstnance. Srovnání se zahraničními společnostmi je tedy nerealistické.
Na druhou stranu jsme skutečně radikálně snížili počet zaměstnanců, hlavním důvodem jsou povinnosti vůči našim akcionářům vykazovat určité ekonomické výsledky. Firma je nyní nastavena na dlouhodobé fungování, jsou zde dobře nastaveny procesy a při srovnání objemu spravovaného majetku na hlavu s konkurencí v Rakousku či Švýcarsku bychom už neměli dostávat poměry 20:1 či 50:1, ale třeba 2 nebo 3:1.

Jaké jsou výsledky hospodaření ISČS?
Výsledky zveřejňujeme ve výroční zprávě. Jinak naše vnitřní ukazatele jsou již zkonsolidované s Českou spořitelnou, která je stoprocentním vlastníkem naší společnosti. Naše náklady jsou svázané s distribucí, snažíme se zde uplatňovat model běžný v zahraničí. To znamená, že platíme distributorovi, tedy České spořitelně, a dále jsou našimi největšími výdaji náklady na zaměstnance a na marketing.

Ještě ke vztahu Erste Sparinvest a ISČS - uvažuje skupina o tom, že byste nebyli dceřinou společností ČS, ale Erste Sparinvest?
Řízení celé skupiny roste tak, že ponechává co největší část pravomocí svým regionálním managementům. To znamená, že i skupina České spořitelny operuje na území České republiky a má maximum nezávislých rozhodovacích pravomocí, buduje tedy byznys lokálně. My jsme součástí tohoto byznysu, čili se nepředpokládá, že bychom byli přímo řízeni asset managementem Erste Sparinvest ve Vídni. To by bylo proti myšlence regionálního řízení - regionální entita by měla dobře znát svůj trh a budovat jej co nejlépe lokálně, nikoli jako univerzální model.

Čisté prodeje ISČS nyní dosahují řádově 400 milionů korun týdně. Očekáváte celoroční čisté prodeje v řádu 20 miliard korun?
Dvacet miliard by byl fantastický úspěch. Přiznám se, že v byznys plánu máme menší číslo, loňský rok považujeme za extrémně úspěšný. Je třeba vzít v úvahu, že loni jsme měli výhodnou pozici díky konverzi anonymních vkladních knížek, což se na našich výsledcích mohlo projevit dvaceti až třiceti procenty. Pokud bychom se tedy přiblížili loňským výsledkům, byli bychom velmi spokojeni.

Kolik máte nyní klientů a jaké jsou vaše šance na rozšíření této báze?
Máme zhruba 350 000 klientů. Vzhledem k tomu, že ČS má 5 milionů klientů, máme ještě poměrně velkou rezervu. Našim cílem je dostávat do fondů v primárních vkladech více, než přichází do depozit. Chtěli bychom se ale dostat na úroveň Erste, kde mají fondy řádově stejně jako depozita v bance. V tomto případě bychom mluvili o stovkách miliard, což je cíl, který by měl být splněn asi tak za 5 - 8 let. K tomu se však rozhodně nedopracujeme na dluhopisových a peněžních fondech, je třeba, aby se prodávaly také akciové fondy. Dokud bude akciový trh vypadat tak jako dnes, budeme tomuto cíli hodně vzdáleni.

Je podle vás Petr Zapletal muž na svém místě? Jak na vás zapůsobil svými odpověďmi? Co si myslíte o jeho charakteristice trhu? Napište nám své názory!

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+8
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 3 komentářů

A tohle už jste četli?

Šéfové investiček: Budeme spravovat o hodně víc

6. 1. 2003 | Tomáš Skřivánek

Šéfové investiček: Budeme spravovat o hodně víc

Mnoha nových fondů se podle výsledků ankety mezi šéfy investičních společností nedočkáme. Majetek pod správou by naproti tomu měl prudce růst. V otázce, zda rok 2003 bude již rokem... celý článek

Partners Financial Services