Obchodníci s cennými papíry, penzijní a podílové fondy, banky i pojišťovny zaměstnávají ve svých řadách tisíce investičních profesionálů zvaných akcioví analytici. Ti mají za úkol provádět analytický výzkum akciového trhu, hodnotit vývoj ekonomiky, jednotlivých odvětví a společností, s jejichž akciemi se obchoduje, a na základě svých znalostí a zkušeností nalézat vhodné investiční příležitosti a vydávat investiční doporučení.
Mezi těmito analytiky lze rozlišit tři skupiny: sell-side analysts, kteří jsou zaměstnanci mezinárodních investičních bank a makléřských firem, a jejichž úkolem je provádět podrobné a důkladné rozbory jednotlivých společností a vydávat investiční doporučení individuálním i institucionálním klientům; buy-side analysts, kteří jsou zaměstnanci institucí kolektivního investování jako jsou podílové a penzijní fondy, a kteří buďto provádějí vlastní výzkum jednotlivých společností nebo mají přístup k analýzám sell-side analytiků. Sami pak vytvářejí zprávy pro portfolio manažery, kde uvádějí svá investiční doporučení. A konečně nezávislé analytiky ("independent analysts" nebo "indies"), kteří pracují pro firmy specializované na výzkum akciového trhu, a jejichž klienty jsou často i samotné makléřské firmy, případně jednotlivci.
Akcioví analytici vydávají ve svých zprávách zpravidla investiční doporučení. Ta mají být vodítkem pro investory při rozhodování o investičních příležitostech. Škály investičních doporučení se přitom mezi jednotlivými makléřskými domy či investičními bankami liší. Existují však tři základní, a to "Koupit" (Strong Buy, Buy), "Držet" (Hold, Neutral), a "Prodat" ("Sell", "Strong Sell"), kdy analytik zaujímá jednoznačné stanovisko. Vedle toho mohou existovat i doporučení "Přikoupit" ("Moderate Buy", "Accumulate", "Outperform") a "Částečně odprodat" či "Redukovat" ("Moderate Sell", "Underperform", "Weak Hold"), kdy se analytik domnívá, že trend růstu či poklesu ceny akcie bude nějakou dobu ještě pokračovat a tak se přiklání více k nákupu či prodeji. Protože analyzování pohybu cen akcií je časově náročná činnost, zaměřují se makléřské firmy či investiční banky obvykle pouze na omezený okruh akciových titulů. Vždy potom oznamují, pokud začnou nebo přestanou některý titul analyticky sledovat a hodnotit (Initiate/Drop Coverage).
Kromě investičních doporučení sestavují analytici i odhady zisků společností. Jde o čtvrtletní, pololetní a roční odhady zisku na akcii, které se tito analytici domnívají, že společnosti vykáží ve svém účetnictví. Na základě odhadů skupiny analytiků se potom sestavují průměrné (konsensuální) odhady, což mají na starosti specializované agentury jako First Call či Reuters. V případě, že společnosti vykáží lepší hospodářské výsledky než činí průměrné odhady zisků analytiků, ceny jejich akcií na burze či mimoburzovním trhu vzrostou a naopak.
Problematická pozice akciových analytiků, zejména těch zaměstnaných u velkých investičních bank a makléřských domů, spočívá ve dvou skupinách klientů, které tyto instituce obsluhují. Na jedné straně jsou zde individuální investoři, jejichž cílem je nalézat vhodné investiční příležitosti a zhodnotit své peníze. Na druhé straně je zde skupina podnikových klientů, pro něž tyto instituce provádějí různé transakce, například emise akcií či fúze a akvizice. Vzniká zde potom konflikt zájmů, kdy se investiční banky snaží na jedné straně co nejlépe provést transakci, například co nejlépe umístit emisi akcií, a na druhé straně by měly dát investorům nezávislá doporučení týkající se hospodaření svých podnikových klientů. I toto však lze ošetřit striktními zásadami uvnitř investičních bank, jejichž plnění ovšem závisí především na managementu a zaměstnancích těchto institucí.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
