Jak fungují?

Vedle podílových fondů peněžního trhu a dluhopisových fondů patří zajištěné fondy mezi nejméně rizikové investice svého druhu. Garantují totiž investorům vrácení minimálně všech vložených peněz. Investor tak riskuje pouze ušlý výnos, kterého by eventuálně dosáhl u alternativní investice.

Princip zajištěných fondů spočívá v rozdělení počátečního majetku fondu na dvě části. Větší část je po celé investiční období investována do nástrojů peněžního a dluhopisového trhu (bankovních vkladů, pokladničních poukázek, dluhopisů) a postupným zhodnocováním dosáhne ke konci investičního období sta procent hodnoty vloženého majetku. Tím je zajištěna zmíněná garance.

Za menší část majetku jsou potom nakoupeny opce na vybraný akciový index, které dovolují k určitému datu tento index nakoupit za předem stanovenou cenu. Fond opci využije v případě, že v den splatnosti na ní může vydělat, tj. když aktuální hodnota akciového indexu na kapitálovém trhu bude vyšší, než hodnota sjednaná v opčním kontraktu. Rozdíl mezi těmito hodnotami potom tvoří výnos fondu. Pokud je v den splatnosti opce aktuální hodnota indexu nižší než hodnota sjednaná v opčním kontraktu, fond nechá opci propadnout a dosahuje ztráty ve výši nákladů na nákup opce.

Výhody a nevýhody zajištěných fondů

Hlavní výhodou zajištěných fondů je garance vrácení minimálně plné vložené částky, stejně jako možnost podílet se na růstu akciového indexu. Největší nevýhodou je potom dlouhodobější vázanost prostředků (jinak je výstup z fondu zpoplatněn) a ušlý výnos v případě vrácení pouze plné hodnoty vložené investice.

Jak je konstruováno zajištění u fondů HSBC?

Zajištění je dosaženo pomocí střednědobých dluhopisů (Medium Term Notes), které jsou emitovány finančními institucemi s investičním ratingem "A" (S&P) či "A2" (Moody´s) a vyšším.

Příklady emitentů dluhopisů držených v portfolích zajištěných růstových fondů HSBC: