Kam s výplatou aneb proč živit běžné účty

Nízká inflace, nízké úrokové sazby. Dva charakteristické znaky současné české ekonomiky. Dávno minulé jsou doby, kdy před hrozícím znehodnocením lidé ukládali své úspory do bank. Svět se změnil, inflace nepředstavuje významnou hrozbu a peníze držené v hotovosti neztrácejí hodnotu. Na druhé straně však svému majiteli nic nevydělají. Automaticky se tedy nabízí otázky: kam investovat přebytky výdělků, které zůstávají po zaplacení všech výdajů, a dá se vůbec při tak nízkých úrokových sazbách něco vydělat?

Když peníze prodělávají peníze

Určitě se něco navíc získat dá, záleží to ale na výši pravidelného zůstatku. Podle Petra Dvořáka z katedry bankovnictví na Vysoké škole ekonomické v Praze by bylo pro lidi s nízkými přebytky nejlepší si peníze nechat vyplácet hotově. Zaměstnanec tak sice nic nezíská, ale díky nízké inflaci ani téměř nic neztratí. Potíž je v tom, že málokterý zaměstnavatel je v dnešní době ochoten si komplikovat život sháněním hotovosti.
Když mzdu nedostanete na ruku, nezbývá nic jiného, než využít běžný účet. V tomto případě se však musíte smířit s tím, že proděláte. Objevuje se tedy jiný úkol: jak minimalizovat ztrátu. Za vedení účtů si banky strhávají částky převyšující získané úroky a z tisícikoruny se velmi jednoduše může na konci měsíce stát 970 Kč (viz tabulka). Proto se vyplatí hledat takovou finanční instituci, u které poplatky za vedení a výběry z účtů dosahují přijatelnou výši.

Podobný názor na výhodnost běžných účtů sdílí i analytik David Vodička z Proventus Finance. Při současných úrokových sazbách a poplatcích za služby bank se podle něj rozhodně nevyplatí na běžných účtech kumulovat větší obnosy peněz. Jako výhodnější varianta se proto jeví kombinace běžného účtu s termínovaným, kde se při překročení zvolené hranice přebytek nad danou mez převádí na spořící účty. Je ale nutné si předem zjistit podmínky termínovaných účtů (tomuto tématu se budeme věnovat v příštích dnech).

Fondy peněžního trhu stojí za úvahu

Špatnou zprávou pro všechny, kteří pro své střádání využívají banky, je, že vstupem do EU bankovní služby přecházejí do vyšší sazby DPH, což s největší pravděpodobností povede k dalšímu zvyšování poplatků. Přitom na úrokové sazby by začátek členství v Evropské unii neměl mít vůbec žádný vliv, takže bankovní účty budou výhodné ještě méně.

Je proto rozumné se porozhlédnout po nějaké příznivější variantě spoření. Když částka pravidelného měsíčního zůstatku roste, rýsují se pochopitelně větší možnosti. Pokud bude průměrný zůstatek na účtu vyšší, jak již bylo řečeno, je možné spojit s běžným účtem buď nějakou variantu krátkodobého termínovaného vkladu nebo fondu peněžního trhu, kam budou přebytky nad měsíční výdaje krátkodobě ukládány. Jak ovšem konstatuje Petr Dvořák, je třeba si uvědomit, že výnosové míry u těchto produktů jsou dnes poměrně nízké, a tyto alternativy tedy nepřinesou výraznější zhodnocení. Pokud je například rozdíl mezi úrokovou sazbou na běžném účtu a termínovaném vkladu 0,5 %, představuje to za jeden rok z částky 10 000 Kč rozdíl 50 Kč na hrubých úrocích. Neboli před tím, než se pro takovou variantu spoření rozhodnete, měli byste si vypočítat přínos a zvážit, zdali se vám to vyplatí. Podle Dvořáka má krátkodobé investování přebytků na běžných účtech smysl až od částek v řádu stotísíců korun.
David Vodička vidí jako nejvýhodnější krátkodobou variantu investování do fondů peněžního trhu, které nabízejí vyšší výnosy než jsou úrokové sazby na běžných účtech, přičemž zachovávají vysokou likviditu.

Dlouhodobé instrumenty můžou vydělat víc, ale...

Když ale s přebytky peněz máte dlouhodobější záměry a nevadí vám dočasná ztráta likvidity, otevírají se před vámi mnohem větší možnosti. Nabízí se například investování do nemovitostí, akcií, dluhopisů, také životní nebo penzijní pojištění. Pro takový způsob investování je však zapotřebí větší finanční vklad. Proto je vhodné nejdříve nastřádat určitou sumu na krátkodobých instrumentech a pak tuto částku investovat a doplňovat o další neutracené peníze. Jak míní Petr Dvořák, při rozhodování o dlouhodobějších investicích je nutno brát v úvahu, že úrokové sazby jsou nízké a jejich další snižování tudíž nelze očekávat. "Při současném nastavení úrokových sazeb jak v ČR, tak i v eurozóně a v USA lze do budoucna očekávat spíše jejich růst," doplňuje David Vodička. To se dotýká zejména investic do dluhopisových fondů, které právě kvůli výše zmiňovanému ztrácejí na atraktivitě. Úroková sazba je totiž v negativním vztahu s cenami dluhopisů.

Dluhové instrumenty však nejsou jedinou možností dlouhodobého investování. Pro zamezení znehodnocování střádaných peněz je výhodné si zvolit instrument, který reaguje na změny v cenové hladině. Mezi takové patří zejména nemovitosti a akcie. Petr Dvořák pochybuje o výhodnosti tohoto typu investování v dnešní době. "Akciový trh je poměrně vysoko a existují názory, že možná jsou již dnes vysoko i ceny nemovitostí," odůvodňuje své tvrzení. Za hlavní nevýhodu investování do obytných domů považuje David Vodička vysoké počáteční vklady. K akciím zaujímá mnohem pozitivnější postoj. "Akciové trhy se vzpamatovávají z výrazného poklesu během let 2000-2002, přičemž hlavním motorem akciového růstu jsou ekonomické výsledky USA," vysvětluje Vodička. Podle předních investičních bank lze v letošním roce očekávat nárůst akciových indexů na horní hranici jednociferných hodnot a v dalších třech letech by mělo dojít i k obnovení celosvětového ekonomického růstu, dodává.

Investice do akcií tak můžou přinést zajímavé zhodnocení vložených prostředků, je však nutné počítat s vyšším rizikem než například u dluhových instrumentů. "Klient si může vybrat zda bude investovat do konzervativních titulů při nižším výnosu i riziku, nebo do ofenzivnějších titulů s potenciálem vyššího výnosu při vyšším riziku," naznačuje David Vodička možnost regulování rizikovosti. "Počáteční investice by se měla pohybovat kolem 100 000 Kč, následně je možné ukládat do akcií další částky, klidně i měsíčně ve výši 10 000 Kč," dodává Vodička.

Penzijní a životní pojištění – hrozba růstu mezd a cen

Ani akciemi nejsou všechny možnosti vyčerány. V posledním době se stávají módními různé formy životního nebo penzijního pojištění. Jejich likvidita je sice nízká, to je však vyváženo nízkým rizikem. Petr Dvořák ovšem vidí ve vstupu do Evropské unii možnou hrozbu pro ty, kteří se rozhodli vkládat měsíčně část výdělku do pojištění. "Co se týče různých forem životního či penzijního pojištění, v dlouhodobějším horizontu bych měl určité obavy z toho, že pokud se budou postupně vyrovnávat platy a ceny s EU, může být plnění z těchto forem pojištění - v době kdy nastane - v důsledku takového vývoje znehodnocené," obává se Dvořák.

Jak nakládáte s přebytky svého výdělku vy? Jaké investiční nástroje využíváte? Co si myslíte o pravděpodobnosti rizika vyplývajícího ze spoření na penzijní či životní pojištění, tak jak ho nastínil Petr Dvořák? Jaký je váš názor?