Daňové zvýhodnění životního pojištění

redakce Peníze.CZ

Na rozmachu životního pojištění nemají zájem pouze pojišťovny, ale i stát. Důchodová reforma je bohužel zatím spíše v nedohlednu , ale již dnes je jasné jedno. Finální příjem člověka ve starobním důchodu se bude odvíjet nejenom od státního sociálního pojištění, ale právě od soukromých dodatkových zdrojů. K založeníživotního pojištění(se spořící složkou) nás proto motivuje i vláda, a to daňově.
Zhodnocení kapitálových rezerv či v případě investičního pojištěnívýnospodílových jednotek sice podléhá dani z příjmu, ale ta má odloženou splatnost. Daň tak bude stržena až v okamžiku čerpání naspořených prostředků. Tím klient dosáhne při stejné úrokové míře vyššího zhodnocení vložených peněz. Vydělává mu totiž nadále i obnos, který by byl jinak odveden jako daň.
Fyzické osoby a jejich zaměstnavatelé si navíc mohou odečíst část zaplaceného pojistného ze základu daně z příjmu. Maximální výše pro jednotlivce je stanovena na 12 tisíc korun ročně. Zaměstnavatel pak má možnost odečíst zaplacené pojistné až do výše 8 tisíc korun ročně za každého zaměstnance. Takto odečtená částka je osvobozena od placení sociálního a zdravotního pojištění.

Zákon ovšem stanoví podmínky pro uplatnění daňových odpočtů, které musí platit současně: pojistka byla sjednána minimálně na 5 let a pojištěný v době výplaty plnění dosáhl 60 roků věku. Nová úprava, platná od 1. 5. 2004, ovšem dodává ještě třetí předpoklad - minimální pojistnou částku pro případ dožití u kapitálových životních a důchodových pojistek. Ta je pro pojistné smlouvy s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně stanovena na 40 000 Kč a pro pojistné smlouvy s pojistnou dobou nad 15 let na 70 000 Kč. U důchodového pojištění se za minimální pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití.

Zda pojištěný uplatní, či neuplatní odpočet zaplaceného pojistného ze základu daně, záleží pouze na jeho rozhodnutí. Zdá se to výhodné, ale kdo z nás si je jistý, že si tímto způsobem bude spořit až do 60 let? Pokud výhody využijete, ale smlouvu vypovíte dříve, budete muset státu veškeré neprávem přičtené úlevy zpětně na daních vrátit. Na to už bohužel málo který poradce upozorní.

Daňové úlevy tak své poslání "malé důchodové reformy" asi příliš nesplní. Pokud si totiž mladší, potenciální klienti pojišťoven, plně uvědomí, že podmínky jsou výhodné hlavně pro klienty ve věku 40 až 55 let, nejsou a ani nebudou motivování pro spoření tímto způsobem. To proto, že jim vlastně zbude pouze původní zvýhodnění - odložená splatnost daně. A jak již bylo uvedeno výše, investice do kapitálových trhů obvykle vynášejí více a při splnění jednoduché podmínky (investici držíte déle než půlroku)jsou osvobozeny od daně z příjmu úplně.

Kolik můžete se životním pojištěním ušetřit?

Pokud bude mít pojištěný základ daně 9 100 Kč a bude měsíčně platit na životní pojištění částku 1 000 Kč, získá ročně úsporu na daních ve výši 1 800 Kč. Při základu daně 18 200 Kč měsíčně a při stejné výši placeného pojistného, tedy při měsíčním pojistném 1 000 Kč, ale již daňová úspora pro pojištěného činí 2 400 Kč. Výše daňových úspor, jako formy podpory životních a důchodových pojištění, nejsou nijak závratné, na rozdíl například od penzijního připojištění, ale jistě se nejedná pro většinu pojištěných o zanedbatelnou úsporu.

Jiné důvody státní podpory životního pojištění

Životní pojištění se spořící složkou vytváří pojištěnému určitou finanční rezervu a je produkt spíše dlouhodobý. Tyto dvě základní vlastnosti s sebou přinášejí z hlediska makroekonomie několik pozitivních prvků.

Pokud pojištěný zemře, je oprávněným osobám, obvykle rodině, vyplaceno pojistné plnění, které následně napomáhá k udržení určitého životního standardu pozůstalých. Tím se snižuje zátěž kladená na záchranou sociální síť státu.
Pojišťovny musejí svěřené prostředky nějakým způsobem zhodnocovat. Do kterých oblastí a v jakém objemu mohou investovat mají přesně stanoveno zákonem o pojišťovnictví ze dne 26. dubna 1991 v platném znění. Ten, mimo jiné, říká v § 21 "Skladba finančního umístění", že pojišťovny musejí investovat do dluhopisů vydaných Českou republikou nebo Českou národní bankou, pokladničních poukázek, veřejně obchodovatelných komunálních obligací atd. Tím stát, potažmo vláda, získává hotové peníze v poměrně velkém objemu za relativně nízký úrok, které může vhodně investovat například do posílení infrastruktury, posílení školství, do investičních pobídek. Tím může příznivě stimulovat rozvoj podnikání a tím růst hrubého národního důchodu.

Navštivte svět soudobého umění