Porovnání společného zdanění a spolupráce u OSVČ

Je možné je uplatnit i v případě, že jeden z manželů pobírá podporu v nezaměstnanosti, je dlouhodobě nemocný nebo na mateřské dovolené, tedy v situacích, kdy nemůže mít žádné vlastní příjmy.
Jestliže jeden z manželů nemá žádné vlastní příjmy a nemá nárok na nemocenskou, na mateřské dávky, ani na podporu v nezaměstnanosti, doba společného zdanění se mu nezapočítává do důchodu, ať už starobního nebo invalidního. Výjimkou je případ, kdy je na rodičovské dovolené a pečuje tedy o dítě do 4 let (o postižené dítě do 18 let) nebo o bezmocnou osobu.
Výše případné podpory v nezaměstnanosti, invalidního důchodu, nemocenských dávek (pokud je OSVČ přihlášena k nemocenskému pojištění) je počítána pouze z vlastních příjmů, i když pro účely daně z příjmu mají manželé vyměřovací základ stejný.
Lze uplatnit odčitatelnou položku na manžela/manželku bez vlastních příjmů nebo s příjmy do 38 040 Kč ročně.
Manžel/ka bez vlastních příjmů si musí platit minimální zdravotní pojištění (letos 1 022 Kč měsíčně), pokud nemá dítě do 7 let nebo alespoň dvě děti do 15 let. Platit musí rovněž, pokud dítě chodí do jeslí či školky na delší než povolenou dobu.
Pro daňové účely se sčítají všechny příjmy, tedy i ze zaměstnání, z pronájmu atd. Výše daně z příjmu je tedy v případě společného zdanění nejnižší možná.

Spolupracující manžel/ka je považován/a rovněž za OSVČ, tedy za osobu se zdanitelnými příjmy. Má tedy nárok na nemocenské či mateřské dávky, také na podporu v nezaměstnanosti, pokud nemá vlastní příjmy a druhý manžel svou činnost ukončí.
Spolupracující osoba je povinna platit minimální pojistné na zdravotní a sociální pojištění a minimální daň, pokud je spolupráce její hlavní činností. ¹⁾
Oběma manželům se doba spolupráce započítává jako odpracovaná do důchodu, bez ohledu na věk dětí.
Výše případné podpory v nezaměstnanosti, invalidního důchodu, nemocenských dávek (pokud je OSVČ přihlášena k nemocenskému pojištění) je každému z manželů počítána z příjmů po rozdělení.
Na spolupracujícího manžela je možné převést nanejvýš polovinu příjmů ze samostatné činnosti. Z ostatních příjmů nikoli.
Příjmy ze samostatné činnosti si manželé mohou rozdělit v jakémkoli poměru podle vlastního uvážení. Nikoli tedy pouze na poloviny, jako u společného zdanění. Platí pouze to, že podíl spolupracujícího manžela nesmí být vyšší než podíl podnikajícího manžela a nesmí překročit 40 500 Kč za jeden měsíc spolupráce

¹⁾ Výňatek ze zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění v platném znění týkající se vedlejší a hlavní samostatné výdělečné činnosti naleznete zde.