Ani jedna z těchto události neměla potenciál měnit nastolené trendy: ceny aktiv se buď neměnily, nebo pokračovaly ve směru, který nabraly dřív.
Málokoho překvapilo, když prezident Evropské centrální banky potvrdil, že růst v zemích eurozóny je slabý. Natolik slabý, že se Evropská centrální banka cítí být nucena pokračovat ve stimulační měnové politice, takzvaném kvantitativním uvolňování. Na druhé straně Atlantiku jsou dál, na červen už se připravuje třetí zvýšení úrokových sazeb. S ohledem na tyto zprávy se může jako překvapení jevit oslabení dolaru, vůči koruně je to letos deset procent dolů, proti euru je propad sedm procent. Ve skutečnosti se ale dolar jen vrací na hodnoty „před Trumpem“, tedy umazává loňské rychle nabrané zisky.
Posilující euro je jeden z hlavních důvodů, proč se Evropská centrální banka nechce také přistoupit k normalizaci úrokových sazeb. Evropa potřebuje slabší euro, aby se jejím exportérům lépe dýchalo a inflace utěšeně narostla.
Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a Institut ekonomických studií při Univerzitě Karlově, držitel prestižního mezinárodního titulu CFA® (Chartered Financial Analyst). Pracoval v ING Investment Management jako investiční manager pro portfolia podílových fondů, pojišťoven a penzijních společností skupiny ING v Česku a na Slovensku. Dnes portfoliomanažer v Partners investiční společnosti.
V Česku se toho v květnu událo relativně dost. Prim hrála vládní demise nedemise. Následovalo odvolání neodvolání ministra financí a odstoupení neodstoupení ministryně školství, Politické turbulence sice plnily první stránky novin a zajistily nám výjimečně i pozornost ve světě, trhy se ale nenechaly znepokojit. Vládní krize neměla na sazby nebo ceny akcií žádný vliv.
Česká národní banka zveřejnila účet za poslední kolo svého zápasu za slabou korunu. V březnu na obranu mety 27 korun za euro vydala přes půl bilionu, přesněji 520 miliard korun, tedy zhruba desetinu hrubého domácího produktu. A hned šestého dubna kurz uvolnila. Poptávka po korunách a následně po českých státních dluhopisech změnila zcela strukturu věřitelů, kterým český stát nyní dluží. Aktuálně je přes 45 procent všech českých státních dluhopisů v rukách cizinců, ještě v roce 2013 byl jejich podíl kolem deseti procent:
Výsledkem jsou extrémně drahé české státní dluhopisy a očekávané posilování koruny.
Výnosy vybraných desetiletých státních dluhopisů za posledních pět let
Nuda na dluhopisových trzích: výnosy na hlavních dluhopisových trzích zůstávaly v úzkém rozmezí bez výraznějších pohybů
Vývoj některých finančních indexů za poslední rok
Ani na akciových trzích žádné veletoče. Ceny se v průměru pohybovaly kolem hodnot z minulého měsíce. Mírně vzrostly ceny akcií z nerozvinutých zemí, stále ale dohánějí ztráty z let minulých. Index státních dluhopisů ukazuje nulový příspěvek pevně úročených instrumentů k růstu hodnoty aktiv, což nepotěší konzervativní investory. Do budoucna to ale nevypadá lépe.
Jediné zajímavé pohyby jsme zaznamenali u kurzu dolaru, který od počátku roku prudce oslabuje. Dolar tak zcela ztratil zisky, které nabral po zvolení Donalda Trumpa prezidentem. Od počátku roku je oproti koruně asi o desetinu níž.
Trh | Květen | Od počátku roku | Za poslední rok |
MSCI World (svět) | +1,8 % | +9,2 % | +14,2 % |
+1,2 % | +7,7 % | +15,0 % | |
-0,1 % | +8,0 % | +16,0 % | |
CECE EUR (střední Evropa) | -0,7 % | +17,6 % | +29,8 % |
MSCI rozvíjející se trhy | +2,8 % | +16,6 % | +24,5 % |
EFFAS Index českých státních dluhopisů | +1,3 % | -1,0 % | +0,7 % |
-2,0 % | -10,1 % | -1,6 % | |
+1,9 % | +2,2 % | +2,2 % |
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
