Investoři si vlastně oddychli.
Konečně se ukázalo, že trhy fungují, a když se o něčem obecně soudí, že je to příliš drahé, jednou to bude prostě musit zlevnit. Dluhopisové trhy stály trochu bokem akciové korekce a žily si vlastním životem. Jejich výnosy spíš jen lehce fluktuovaly – podle toho, co zrovna říkaly jednotlivé centrální banky. Podobně na tom byly měnové trhy. Tam je hlavní událostí to, že se konečně zastavil pokles dolaru, který za poslední rok vůči koruně ztratil skoro pětinu hodnoty.
Prezidenti v akci
Ceny akcií začaly padat hned na začátku února. Analytici se shodují, že jedním z hlavních spouštěčů bylo vyjádření amerického Fedu. Ten naznačil, že by se letos mohl základní sazby zvednout klidně třikrát. Jeho nový šéf Jerome Powell dokonce mluvil o tom, že v případě dobrého výkonu ekonomiky by se sazby mohly zvedat ještě rychleji.
Akciové trhy reagovaly poklesem cen, který byl dán spíše technickými faktory. Ekonomický růst je víc než solidní a přes sedmdesát procent amerických firem hlásilo lepší výsledky, než jaké původně očekávaly.
V polovině měsíce akcie část ztrát smazaly. Na jeho konci se ale do akce pustili pan Trump a pan Putin. Jeden zavedl vyšší cla z oceli, což může obecně uškodit mezinárodnímu obchodu, a druhý se pochválil novými raketami, kterými může zasáhnout libovolné místo na Zemi. Ani jedna zpráva nebyla zrovna pozitivní, a tak se akcie zase vydaly směrem dolů. A tak uplynulý únor takřka smazal zisky, které akcie nabraly v průběhu ledna.
ČNB tlumí
Co se týče dluhopisů, byla situace mnohem klidnější. Solidní růst evropské ekonomiky sice naznačuje ukončení kvantitativního uvolňování, ale prozatím stále utlumená inflace (v měnové unii je 1,2 procenta meziročně) mluví spíš pro odklad zvyšování sazeb až na rok 2019. Výnosy dluhopisů se proto v průběhu února držely víceméně na úrovních z konce ledna, kdy se vcelku razantně zvedly.
Česká republika patří mezi evropské ekonomické tygry a svým růstem o 4,5 procenta v pohodě poráží Evropskou unii jako celek (růst 2,5 procenta meziročně). Má suverénně nejnižší nezaměstnanost (2,3 procenta) před Německem (3,6 procenta). A protože i inflace je nad cílem centrální banky (2,2 % versus cíl 2,0 %), není divu, že počátkem února ČNB zvýšila svoji základní sazbu na 0,75 %. V průběhu roku můžeme čekat ještě jedno zvýšení základní sazby směrem k jednomu procentu.
Sdílejte článek, než ho smažem