K vysvětlení pohybu cen akcií existuje řada teorií. Podle jedné z nich konají náhodnou procházku ("random walk"), takže cena akcií je výsledkem náhodných faktorů a nelze ji předpovídat; pouze dlouhodobě zachovává určitý růstový trend. Podle jiné teorie jsou v cenách akcií již dávno zahrnuty veškeré odpovídající informace, takže je nemožné nalézt podhodnocené akcie, natož pak "překonat trh".
Další teorie říká, že vývoj cen akcií je odrazem tří trendů: primárního, který má trvání v řádu let a může být rostoucí (býčí) nebo klesající (medvědí); sekundárního, který se odehrává v řádech týdnů až měsíců a koriguje trend primární; a konečně denních fluktuací, které se odehrávají v rámci jednoho dne nebo týdne, jsou odrazem náhodných faktorů a jejich význam je z hlediska investičního rozhodování zanedbatelný. Hlavním úkolem analytika podle této teorie je potom rozlišit, zda je vývoj cen akcií odrazem primárního nebo sekundárního trendu.
Nejste si jisti v akciových kramflecích? |
Slova jako akcie a dividenda se v dnešní době skloňují ve všech pádech. Víme ale všichni, co se pod těmito termíny skrývá, jak je to se zdaněním výnosů z prodeje akcií a výplaty dividend nebo s jakými druhy těchto cenných papírů se můžeme setkat? Pokud ne, dočtete se vše potřebné zde. |
V každém případě dlouhodobě je vývoj akciových kurzů odrazem trendů ve fundamentálních ukazatelích, ať už makroekonomických jako jsou hospodářský cyklus (a celková poptávka), inflace, peněžní zásoba, měnový kurz, zaměstnanost, vládní výdaje a zdanění, úrokové sazby, platební bilance a politické faktory (volební cyklus); odvětvových jako je útlum nebo rozmach různých odvětví, vývoj surovinových zdrojů a jejich cen, vývoj nových technologií, vládní regulace určitých odvětví (např. energetiky, telekomunikací); a individuálních, týkajících se hospodaření konkrétních společností, tedy například zadlužení, ziskovosti, výrobního cyklu produktů či schopností managementu. Úkolem analytika je potom odvodit tzv. vnitřní hodnotu akcie, tj. hodnotu, která by odpovídala všem těmto fundamentálním ukazatelům. Analytik má dále tuto vnitřní hodnotu porovnat s aktuální tržní cenou akcie a určit, zda je akcie podhodnocena nebo nadhodnocena; a podle toho akcii nakoupit či prodat. Tímto způsobem dochází k vyčišťování akciového trhu, který se pak stává efektivní.
Akciový analytik je když...
Obchodníci s cennými papíry, penzijní a podílové fondy, banky i pojišťovny zaměstnávají ve svých řadách tisíce investičních profesionálů, kterým se říká akcioví analytici. Ti mají za úkol provádět analytický výzkum akciového trhu, hodnotit vývoj ekonomiky, jednotlivých odvětví a společností, s jejichž akciemi se obchoduje, a na základě svých znalostí a zkušeností nalézat vhodné investiční příležitosti a vydávat investiční doporučení.
Mezi těmito analytiky lze rozlišit tři skupiny:
1) sell-side analysts, kteří jsou zaměstnanci mezinárodních investičních bank a makléřských firem, a jejichž úkolem je provádět podrobné a důkladné rozbory jednotlivých společností a vydávat investiční doporučení individuálním i institucionálním klientům,
2) buy-side analysts, kteří jsou zaměstnanci institucí kolektivního investování jako jsou podílové a penzijní fondy, a kteří buďto provádějí vlastní výzkum jednotlivých společností nebo mají přístup k analýzám sell-side analytiků. Sami pak vytvářejí zprávy pro portfolio manažery, kde uvádějí svá investiční doporučení,
3) nezávislí analytici ("independent analysts" nebo "indies"), kteří pracují pro firmy specializované na výzkum akciového trhu, a jejichž klienty jsou často i samotné makléřské firmy, případně jednotlivci.
Akcioví analytici vydávají ve svých zprávách zpravidla investiční doporučení. Ta mají být vodítkem pro investory při rozhodování o investičních příležitostech. Škály investičních doporučení se přitom mezi jednotlivými makléřskými domy či investičními bankami liší. Existují však tři základní, a to "Koupit" (Strong Buy, Buy), "Držet" (Hold, Neutral) a "Prodat" ("Sell", "Strong Sell"), kdy analytik zaujímá jednoznačné stanovisko. Vedle toho mohou existovat i doporučení "Přikoupit" ("Moderate Buy", "Accumulate", "Outperform") a "Částečně odprodat" či "Redukovat" ("Moderate Sell", "Underperform", "Weak Hold"), kdy se analytik domnívá, že trend růstu či poklesu ceny akcie bude nějakou dobu ještě pokračovat, a tak se přiklání více k nákupu či prodeji. Protože analyzování pohybu cen akcií je časově náročná činnost, zaměřují se makléřské firmy či investiční banky obvykle pouze na omezený okruh akciových titulů. Vždy potom oznamují, pokud začnou nebo přestanou některý titul analyticky sledovat a hodnotit (Initiate/Drop Coverage).
Konflikt zájmů
Kromě investičních doporučení sestavují analytici i odhady zisků společností. Jde o čtvrtletní, pololetní a roční odhady zisku na akcii, které - podle těchto analytiků - společnosti vykáží ve svém účetnictví. Na základě odhadů skupiny analytiků se potom sestavují průměrné (konsensuální) odhady, což mají na starosti specializované agentury jako First Call či Reuters. V případě, že společnosti vykáží lepší hospodářské výsledky, než činí průměrné odhady zisků analytiků, ceny jejich akcií na burze či mimoburzovním trhu vzrostou a naopak.
Problematická pozice akciových analytiků, zejména těch zaměstnaných u velkých investičních bank a makléřských domů, spočívá ve dvou skupinách klientů, které tyto instituce obsluhují. Na jedné straně jsou zde individuální investoři, jejichž cílem je nalézat vhodné investiční příležitosti a zhodnotit své peníze. Na druhé straně je zde skupina podnikových klientů, pro něž tyto instituce provádějí různé transakce, například emise akcií či fúze a akvizice. Vzniká zde potom konflikt zájmů, kdy se investiční banky snaží na jedné straně co nejlépe provést transakci, například co nejlépe umístit emisi akcií, a na druhé straně by měly dát investorům nezávislá doporučení týkající se hospodaření svých podnikových klientů. I toto však lze ošetřit striktními zásadami uvnitř investičních bank, jejichž plnění ovšem závisí především na managementu a zaměstnancích těchto institucí.
Investujete do akcií? Podle čeho se řídíte při rozhodování jaký titul nakoupit či prodat? Jste zastáncem některé výše zmíněné teorie? Proč?
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
2. 10. 2004 1:55, O O
Sledovat mozno obezníky , kdyby nekdo mel cas vsechny ty e-mails otevírat , ale nic dle toho nekupovat.
Je lepsí si sám akcie vybrat a nekupovat ty , co si vydavatel obezníku sám koupil , protoze pak by clovek musel akcie dríve prodat nez autor toho obezníku nebo telefonní hotline a ten uz nekdy prodává za pár hodin za 100 tisíc euro a pak to padá.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (6 komentářů) příspěvků.