Oba naše investory zaujala v roce 2014 akcie společnosti O2.
Pesimista vs. optimista
Jeden z investorů bedlivě sledoval zprávy a vyjádření analytiků v médiích a registroval, že na trhu panuje ohledně vývoje ceny těchto akcií pesimismus. Nový majoritní akcionář totiž oznámil, že chystá takové kroky, jako je rozdělení společnosti nebo velká půjčka. Tyto zprávy evidentně tlačily cenu akcií dolů.
Druhý investor naopak především věřil v novou budoucnost telekomunikačního odvětví , kterou nastartuje revoluce digitálního obsahu. Zajímalo ho, jak si společnost pod novým vlastníkem povede strategicky i ekonomicky.
Obchodník vs. investor
První, říkejme mu v dobrém slova smyslu spekulant, byl přesvědčený, že pesimismus trhu a obavy z dravého vlastníka srážejí cenu akcie pod skutečnou hodnotu. Nakupoval tedy jak před rozdělením společnosti na O2 a CETIN (červen 2015), tak bezprostředně poté už jen akcie okleštěné O2.
Když se trh vzpamatoval a analytici s investory zjistili, že burzovní apokalypsa nenastala, akcie dosáhly několikanásobku původní hodnoty. Když je spekulant po půl roce prodával, měly oproti nákupní ceně zhruba trojnásobnou hodnotu.
Druhý investor, kterému tak budeme říkat i nadále, protože ho zajímalo a zajímá dlouhodobé zhodnocení, akcie stále drží a zatím každý rok inkasuje dividendu, která výrazně převyšuje výnosnost různých vkladových aktiv, jako jsou spořicí účty nebo dluhopisy. Musel ovšem „ustát“ několik období, kdy cena akcií spadla, nezpanikařit a neprodat – ztrátou by byl nejen rozdíl nákupní a prodejní ceny, ale i všechny očekávané budoucí dividendy. Investor si během těchto výkyvů musel připomínat, že dlouhodobě důvěřuje jak oboru, tak síle této společnosti.
Ujasněte si, kam patříte
Postupy obou, spekulanta i investora, jsou legitimní a tentokrát vedly ke zisku. Jeden dobrým konec ovšem neznamená, že příště to nemůže dopadnout jinak, tedy ztrátou z prodeje v nevhodnou dobu, negativním obratem v hospodaření firmy nebo poklesem celého oboru, trhu, národní nebo globální ekonomiky. Proti tomu ovšem existuje jediná obrana – diverzifikace portfolia. A to platí jak pro spekulanty, tak pro investory. Tentokrát na ni ale výjimečně nebudeme myslet a budeme se soustředit na rozdíl mezi obojí investicí do téže akcie.
Náš příběh totiž krásně ilustruje rozdílnost obou přístupů. Měl by pomoc každému začínajícímu investorovi ujasnit si, do které kategorie patří. Podle toho pak může dále konat ve výběru aktiv i stylu obchodování. Velmi opatrný by měl být v případě strategie „kočkopsa“, tedy s představou, že něco uloží dlouhodobě a z něčeho utrží rychlé zisky. Takový přístup vyžaduje nejen obrovskou vnitřní disciplínu a strukturovanost, ale i hluboké pochopení trhů a dlouholetou zkušenost s forexem, binárními opcemi i dalšími instrumenty. Tomu, kdo takovou zkušenost nemá, doporučuji, aby se zpočátku soustředil jen na jednu z uvedených rolí.
Rychlost vs. výdrž
Spekulant se snaží využít krátkodobé fluktuace a pohyby na kapitálových trzích či forexu ve svůj prospěch, aktiva drží jen krátce, někdy jen v hodinách nebo maximálně ve dnech, výjimečně déle. Často při tom používá i finanční páku, tedy na nákupy si půjčuje. Samozřejmě i analýza trhu, kterou provádí, je jednodušší, musí ji totiž provést velmi rychle. Kromě sledování nálad se spekulant snaží zachytit denní pohyb na trhu, a proto potřebuje provádět své obchody podle zadaných nákupních či prodejních parametrů co nejrychleji.
Oproti němu investor se připravuje na dlouhodobé držení aktiva, případně inkasování dividend. Musí se o danou firmu i víc zajímat, zjistit si její konkurenty, prostředí, v jakém podniká, tržby, zisky, produkty. Rychlost obchodu je v případě dlouhodobého investování téměř nepodstatná, protože investor drží pozici měsíce až roky.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
14. 4. 2017 13:31, John Dow
Taky jsem věřil v dlouhodobé investice. Kdy asi posílí NWR ? :-))
V diskuzi je celkem (6 komentářů) příspěvků.