Rostou! Akcie se oklepaly z tvrdého pádu, zůstaňte ale opatrní

Koronavirová epidemie výrazně oslabila akcie po celém světě. Na dno si sáhly v půlce března. Tehdy lidé, kteří investovali do akcií přímo nebo třeba přes podílové či penzijní fondy, ztráceli přinejmenším 30 procent. Od té doby ale cena akcií roste, velkou část ztrát už dokázaly rychle smazat. 

Nejlépe na tom jsou akcie technologických firem, což je vidět i při pohledu na hlavní světové indexy. Nejblíže předkrizovému vrcholu je americký index Nasdaq, tvořený právě akciemi technologických firem jako třeba Apple nebo Facebook. Nasdaq je ted zhruba jenom tři procenta pod svým historickým maximem z letošního 19. února. V březnu přitom klesl až o 30 procent.

Naproti tomu většina dalších indexů, obsahující i firmy daleko víc zasažené krizí (tradičně třeba banky, automobilky či aerolinky), měly hlubší dno a stále ještě nejsou na dohled předkrizovým maximům. Pomalejší zotavení hlásí třeba i pražská burza.

Nejstarší akciový index Dow Jones s „kapitány amerického průmyslu“ jako jsou Coca Cola, Nike nebo třeba Visa se v druhé půlce března propadl z únorového maxima až o 37 procent, dnes je v minusu skoro o 14 procent. Skoro totožná čísla má hlavní německý index DAX.

„Nejlépe si vede Nasdaq, který je složen právě z těch firem, kterým pandemie přihrála klienty a byznys navíc. Ať už mluvíme o Apple, Microsoftu či Oraclu. Obecně se také lépe daří americkým akciovým indexům, protože ty nad vodou vedle technologických firem drží i bleskurychlá reakce FEDu,“ říká Martin Mašát, ekonom společnosti Partners.

„Mnohem hůř jsou na tom indexy, kde se velká část firem rekrutuje z energetického odvětví (zažili jsme šok i u ceny ropy), z bankovnictví (roste podíl nesplácených úvěrů) a z tradičního průmyslu (uzavření továren). To je důvod, proč zaostává především Evropa,“ dodává Mašát.

„Zaostávají evropské indexy obecně. V těch se totiž v menší míře nachází růstové technologické společnosti. Výrazně jsou zde zastoupeny například banky, které v letošním roce silně ztrácely kvůli zákazu výplat dividend,“ potvrzuje Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.

Výrazně za svým minimem zaostávají třeba i britské akcie. Jejich hlavní index FTSE je stále skoro o pětinu pod maximem ze začátku letošního roku. Británie totiž patří k nejzasaženějším zemím samotnou pandemií. Pesimismus investorů je tam tedy větší.

O pětinu níže je stále také pražská burza. U ní jsou ale důvody jiné. „Bohužel je nutné poznamenat, že pražská burza je z globálního hlediska velmi malý trh, co se do velikosti firem i do jejich počtu týče. Rovněž velké světové trhy mají zcela odlišné složení jednotlivých sektorů, kde především technologie a farmacie aktuálně táhnou trh. Tyto sektory v Česku téměř zcela chybí,“ vysvětluje Milan Vaníček, analytik J&T Banky.

Výjimkou je akcie společnosti Avast. Ta ukazuje, že technologické firmy skutečně krizí prošly bleskurychle a je už dražší, než byla v února. Kdo u ní trefil březnové dno těsně nad 80 korunami za akcii, je nyní skoro na dvojnásobku.

„A je důležité si uvědomit, že velké akciové trhy jsou v zemích, kde je vykonávána velmi uvolněná monetární politika, která rizikovým aktivům výrazně pomáhá,“ dodává Vaníček.

„Česká burza patří mezi nerozvinuté trhy, které jsou v nelibosti investorů už delší dobu kvůli Trumpovo obchodní válce a zpomalení ekonomiky na konci minulého roku. Příchod pandemie tuto nedůvěru ještě zvýšil a po březnových výprodejích se investoři do těchto okrajových trhů ještě nevrátili. Nejistot před námi je stále ještě dost na to, riskovat v malých nelikvidních regionech,“ říká Mašát.

Vaníček s Pfeilerem se shodují, že pokud se svět vyhne druhé vlně nákazy, měly by akcie v nejbližších měsících pokračovat v plynulém posilování.

„Hlavním rizikem zůstává neexistence účinné vakcíny, což znamená, že nelze vyloučit druhou vlnu infekcí na podzim. Hrozbu představuje i možná eskalace obchodních konfliktů mezi USA a Čínou. Na druhou stranu, pokud se ukáže, že aktivita spotřebitelů zůstane robustní a zisky firem se rychle zotavují, mohou akcie dále zhodnocovat,“ říká Pfeiler.

Jak to vidí robot?

Zdroj: Shutterstock

Do investování nepatří emoce, rozhodovat mají tvrdá čísla. Ekonom Pavel Kohout našel ta podle něj nejspolehlivější a vytvořil algoritmus, na kterém stojí fond Quant. Ten v krizi ukázal, že se mu daří plnit, co slibuje. Zatímco se trhy propadly o desítky procent, Quant počítal ztráty v jednotkách. Mezi naše cíle nepatří lámání rekordů, říká Kohout v rozhovoru pro Peníze.cz.

Porazíme inflaci. Krize ukázala, jak funguje Kohoutův „robot“

„Pokud vezmeme scénář, který neobsahuje druhou vlnu pandemie, ekonomiky se rychle plně otevřou a spotřebitelé se vrátí rychle k chování z doby předkoronavirové, tak se domnívám, že dosud velmi uvolněná hospodářská politika bude mít tendence trhy dále táhnout směrem vzhůru. Jistým limitem, aspoň z mého pohledu, jsou současné ceny akcií, které jsou již poměrně napnuté a to i na zmíněný relativně pozitivní scénář,“ dodává Vaníček.

Naopak pokud by se pandemie vrátila v takzvané druhé vlně v globálním měřítku, očekával by Vaníček nepříznivou reakci trhu, která by nás mohla vrátit zpět k letošním minimům.

Mašát je opatrnější i v případě pozitivního scénáře, kdy se svět vyhne druhé vlně nákazy. „Přece jenom je mnoho odvětví silně, a navíc dlouhodobě zasaženo. Například celý sektor rekreace a volného času, hotely či pohostinství, kde bylo zaměstnáno mnoho lidí. Stejně tak se změnily preference spotřebitelů, kteří si náhle uvědomují rizika a začnou více šetřit na zbytném zboží,“ říká ekonom.

Ve finále to podle něj znamená dlouhodobější pokles poptávky, což se projeví v poklesu tržeb a následně zaměstnanosti. Proto očekává příchod další korekce cen akcií.

A jaké ponaučení si ekonomové z krize a z toho, jak se propsala do akciových indexů, berou? „Ponaučení, které současný vývoj zatím nabízí, zní, že v případě systémového šoku přispěchají na pomoc centrální banky a vlády,“ odpovídá Pfeiler.

Mašát ukazuje na to, že po celé poslední desetiletí se ceny akcií pohybovaly vzhůru a mnoho lidí zapomnělo, že ceny akcií mohou i klesat. „Celé zástupy investorů nezažili výrazné poklesy v letech 2009 či 2000 a tak je březnový vývoj vcelku zaskočil. Myslím si, že si velké množství lidí náhle uvědomilo, že investování není jen o výnosu, ale i o rizicích a ztrátách,“ říká.

To podtrhuje i Vaníček. „Osobně se domnívám, že ze zpětného zrcátka akciové trhy opětovně ukázaly, jak moc dopředu je to hledící trh. Současně je však nutné si uvědomit, že stále pracuje s vyšší mírou rizika, a tudíž to je trh jen pro zkušené investory,“ říká.

Už nás sledujete? 

Přidejte si Peníze.cz na Facebook nebo Twitter a dozvíte se včas další aktuality a praktické rady! 

Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem