V souvislosti s rostoucí pravděpodobností toho, že politická reprezentace nějakým způsobem posune současný stav nájemního bydlení směrem k trhu, vystupuje do popředí také řada otázek spojených s tím, že se "bude mnohde zdražovat". Zvláště zástupci Sdružení nájemníků (SON) stále dokolečka opakují, že je současný stav nutné změnit, ale je třeba respektovat, že mnozí sociálně slabší na citelné zdražení nemají. Tato sociální otázka má však mnoho dalších dimenzí.
Je snad současný stav bůhvíjak spravedlivý, když mladé rodiny s nízkými příjmy a potomky platí za stejné bydlení několikanásobně vyšší nájemné než řada příjmově silných domácností? Nechme diskuze o maximální nespravedlivosti či spravedlivosti stavu současného a podívejme se, jaké dva hlavní nástroje má vláda v rukou. Těm, kteří si nejsou schopni zajistit odpovídající úroveň bydlení svépomocí, lze zajistit buď přiměřené byty, nebo jim finančně vypomoci. V běžné terminologii jde o sociální bydlení a příspěvek na bydlení (nájemné). U nás bude muset po významnější deregulaci přijít také významnější sociální pomoc.
Bydlet důstojně s pomocí státu
Podívejme se na první variantu, v jejíž čisté podobě stát sice na bydlení nepřispívá, ale nabízí levnější a/nebo dotované bydlení, které je tak dostupnější. Jde o sociální bydlení, jehož definic existuje mnoho. Zásadní je ale to, že jde o bydlení, jehož poskytování je financováno ze státních nebo obecních prostředků. Dále lze definici upřesnit určením, zda jde o poskytování nájemního bydlení nebo o dotované pořízení bydlení družstevního či vlastnického typu. V tom se však již prameny ne zcela shodnou. Použijme proto definici Mezinárodní organizace sociálního bydlení: "Sociální bydlení je bydlení, kde je vstup omezován existencí pravidel pro přidělování bytu zvýhodňující ty domácnosti, které mají potíže při hledání bydlení na volném trhu."
Sociální bydlení se po zkušenostech ze 60. - 80. let dostává do pozadí, ale přesto jej nacházíme v celé vyspělé Evropě. Důsledkem omezení této podpory je také především to, že se přísněji uplatňují kritéria potřebnosti, což je dobře. Každý z nástrojů má i další výhody a nevýhody.
Nevýhody sociálního bydlení
Předložíme vám takový katastrofický scénář, jak to může vypadat, když se nastěhuje rodina do sociálního bytu. Snad se pleteme. Míru našeho bludu nechť posoudí každý sám.
Sociální byt se začne stavět a hned se utratí více, než by stála obdobná stavba na trhu. Neefektivnost ve výstavbě pak pokračuje při přidělování bytů. Politikové, zejména komunální, mohou díky své politice získávat hlasy a přidělovat jinak, než by bylo sociálně správné - orientují se na nerozhodnuté středové voliče. Ještě zmiňme v souvislosti s přidělováním bytů jeden pojem bez dalšího vysvětlení: "uplácení"...
Vytěsnění soukromé sféry?
|
Samostatný odstavec si zaslouží možné vytěsnění soukromých investic státními. Tento problém je jak negativní (protože k němu dochází), tak jeho dopad není třeba výrazně přeceňovat. Vytěsnění je relativně malé, neboť sociální politika zasahuje tam, kde již zájem trhu pro nízkou cenu není nebo je malý. Proto je možné považovat nízkou míru vytěsnění z určitého úhlu pohledu za klad. |
Potom je byt obsazen šťastným novým nájemníkem. Nastupují další negativa. Je-li sociální celý dům, nebo dokonce sídliště,
nastává sociální vyčlenění, hromadění problémů, kriminality a podobných vzorců chování.
Obvykle není možno
nájemníka donutit k opuštění sociálního bytu,
pomine-li v průběhu času důvod jeho obývání. Jde o moment, kdy rodině vzroste příjem, ubude vyživované dítě apod. Rodina se k levnému bydlení upne a
není ochotná se stěhovat prakticky za žádných okolností. Ekonomický dopad je nasnadě. Snížení mobility obyvatelstva vede ke snížení efektivní alokace pracovní síly. A když náhodou rodina byt opustí, protože si pořídí z vlastních příjmů lepší, často byt neopustí právně a podpoří
rozvoj černého trhu, tím, že byt pronajímá. Že je o takové byty zájem, není předmětem sporu. Jelikož cena nedosahuje "běžné" úrovně na trhu, neodráží také to, že za kvalitu se platí. Logickým důsledkem je převis poptávky nad nabídkou, tedy
umělý nedostatek bytů.
Výhody sociálního bydlení
Stát může někdy reagovat rozhodněji a rychleji, protože nemusí tolik zvažovat rizika chybné investice. Zohledňuje totiž především zajištění bytových potřeba ne ziskovost investic. S tím souvisí i to, že v případě nedostatku nabídky nepotřebuje zvyšovat svůj zisk a může držet cenu bydlení na úrovni nákladů. Nabízí se i možnost snižovat náklady na bydlení operativně, během stavby.
Drobní soukromí investoři, kteří pořizují byty za účelem zhodnocení svých peněz, sledují také vývoj na trhu a v případě výhodných podmínek jsou připraveni svou nemovitost okamžitě prodat. To u sociálního bydlení nehrozí, tedy je stabilnější.
Vyplatí se?
Sociální bydlení ustupuje do pozadí také proto, že představuje vždy nemalé finanční a administrativní nároky. Mnohem jednodušší je vyplácet podporu v řádu několika tisícikorun, a to i přesto, že příjemců mohou být statisíce. Naopak podpora výstavby znamená investice v řádu miliónů. Tyto prostředky se v rozpočtech obtížněji koncentrují. Ovšem právě schopnost velkých investic mimo možnosti chudších jsou jedním z definičních důvodů existence veřejného sektoru a státu vůbec.
Měli bychom sociální bydlení zavrhnout, když zápory převažují? Pokryje druhý pilíř, tedy příspěvek na bydlení, vzniklá rizika dostatečně a nebude trpět řadou nedostatků? O tom si můžete přečíst příští týden.
Jak by podle vás měla vypadat státní podpora sociálního bydlení? Na jaké úrovni by podle vás mělo být, pokusíte se to definovat?
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
27. 5. 2005 9:41
jak bych postupovala na straně vlády:
1. zrušila státní příspěvek na stavební spoření
2. ušetřené finanční prostředky použít na nízkoúročený příspěvek
a) pro družstevní výstavbu (vráceno do 50 let)
b) nájemníci by přispívali do fondu oprav domu( stejně jako vlastníci) tyto peníze by byly použity na opravy.
3. Nájemné by bylo určeno ze stavu domu, né z lokality.
4. Lokalita je zavádějící, stav domu je rozdílný.
5. Změna pravidel nájemce.
6. Podíl na opravách nájemníkem by mu umožnilo výměnu bytu.
V diskuzi je celkem (15 komentářů) příspěvků.