Doby, kdy měl každý velký podnik vlastní byty je dávno pryč. Pokud lidé neseženou práci kousek od domova, mohou každý den dojíždět, nebo se za prací odstěhovat, případně si na pracovní dny pořídit dočasné náhradní ubytování. Sehnat levné bydlení na ubytovně v místech, kde je dostatek volných pracovních míst ale není jednoduché.
„Dělal jsem půl roku v Kolíně v automobilce. Bydleli jsme v bytě čtyři a platili za něj dvanáct tisíc korun. Když jsem to spočítal, tak ani s příspěvkem na bydlení se mi to nevyplatilo,“ vypráví dvaatřicetiletý Karel z Litvínova. Vydělával kolem čtrnácti tisíc korun, které by na Mostecku jako dělník jen tak nedostal. Jenomže být v jednom bytě se třemi dalšími chlapy jako soukromí nevypadá. Po půl roce to vzdal a nakonec vzal práci skladníka v menší výrobně potravin. K návratu ho přiměl i fakt, že v Litvínově má všechny kamarády a známé. O tom, že by v Kolíně zůstal prý chvíli uvažoval, nikdy by si tam ale nemohl pořídit byt, protože jejich ceny jsou tam vysoké. Zatímco v Mostě stojí třípokojový byt kolem 350 tisíc korun. V Kolíně čtyřikrát víc. Malé startovací byty pro dělníky dostavělo město letos v květnu. Rozhodně to ale není bydlení pro lidi, kteří plánují rodinu. Karel přitom jedním z mála lidí, kteří by byli ochotní se za prací i odstěhovat.
Karel je do značné míry výjimka. Většinou platí, že lidé ze severu Čech, kde pracují za mnohem nižší mzdy než jinde, o stěhování, byť dočasném, neuvažují. Podle nedávno zveřejněných výsledků průzkumu Českého statistického úřadu nechtějí například v Ústeckém kraji tři pětiny lidí o stěhování za prací ani slyšet.
Podobnou zkušenost mají i personální agentury, které dočasné ubytování k volnému místu často zařizují. „Stále ještě neregistrujeme u českých pracovníků větší zájem jít za prací a ubytovat se na ubytovně zaměstnavatele,“ říká Vladimír Pozdníček z královéhradecké agentury Profi–men. Právě taková je přitom běžná praxe u dělníků z Polska, Slovenska, Ukrajiny a nově prý také Bulharska a Rumunska. Většina jich pracuje v turnusovém režimu. To znamená 14 dní jsou v práci a 14 dní doma.
Jednou z mála ubytoven, která má třeba na Chomutovsku ještě volná místa, je ubytovna Uniservisu v Jirkově. „Teď plní nejsme, protože firmy z Chomutova přestaly lidem platit příspěvek na dopravu, a tak lidé ze vzdálenějších míst odešli. V říjnu ale dorazí dělníci stavební firmy a budeme zase plní až po střechu,“ říká Alena Stádníková z této ubytovny pro 220 lidí. Ubytovny v Lounech zase plní svářeči z Bulharska, kteří se podílejí na výrobě vagonů ve strojírně Lostr.
Stěhování za prací podle Pozdníčka z agentury Profi-men brání i podmínky na trhu s byty. Zejména těch, které by se daly pronajmout na dlouhou dobu, je málo. „Ve srovnání s vyspělými zeměmi, kde je nemovitostí dost a je celkem snadné si vybrat a přestěhovat za prací, to u nás bude ještě řadu let složité. Je to problém i pro zaměstnavatele, kteří již pomalu začínají uvažovat o pořizování služebních bytů, aby mohli získat specialisty pro rozvoj firmy,“ dodává Pozdníček.
Ubytování pro dělníky firmy zatím příliš neřeší. Není například stále jasné, kde budou bydlet více než čtyři tisícovky zaměstnanců nových továren IPS ALPHA a Hitachi u Žatce. Zatím v jedné z nich pracuje kolem sedmi set lidí. „Přespolní zaměstnance v tuto chvíli nemáme, ani zatím neplánujeme, proto pro ně ubytování neřešíme,“ tvrdí Kateřina Jíchová z personálního oddělení IPS ALPHA. V Žatci se zatím opravuje jen jeden hotel pro osmdesát lidí a chystá se stavba domků pro manažery těchto firem. Většina Japonců ale stejně bydlí v Praze. Jsou zvyklí na vyšší komfort, dostupnost technologií a těm s dětmi vyhovuje japonská školka a škola v Praze.
Problematické bude nejspíš i bydlení budoucích zaměstnanců automobilky Hyundai v Nošovicích. Firma se netají tím, že bude najímat lidi z celé republiky. „A je jasné, že budou potřebovat ubytování,“ připustil mluvčí automobilky Petr Vaněk. Samotná firma ale postaví pouze tři luxusní domy pro své ředitele. Další místa vytvoří plzeňský podnikatel Tomáš Martinák, který chce v Nošovicích postavit dvě ubytovny pro 360 lidí. Ani to však situaci nevyřeší. V továrně bude pracovat kolem 3500 lidí.
Nynější růst průmyslu a s ním spojená tvorba pracovních míst ukazuje, že i v místech s vysokou nezaměstnaností není nabídka volných pracovníků dostatečná. „Nejedná se určitě jen o dočasné ubytování, ale o širší okruh problémů, zejména relativně nízkou mobilitu pracovníků a složení profesní struktury,“ tvrdí Oldřich Körner ze sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR. Pořízení bydlení v místech pracovních příležitostí, a to nejen v ubytovnách, hrají v této souvislosti významnou úlohu a stát by ho měl podle Körnera významněji podporovat.
Kdo by se podle vás měl starat o dostupné bydlení pro přespolní pracovníky?
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
7. 8. 2007 14:24
No prave proto tam delaj hlavne Polaci a Slovaci.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
2. 8. 2007 13:07, Jarmila
Už sám název článku je zcestný. Proč DOČASNÉHO bydlení? Rodina nejsou vojáci, aby se stěhovali pokaždé, když si generalita pískne. Naopak, pokud už rodina někde bydlí, bydlí tam většinou TRVALE. nebo to má být myšleno tak, že pokud muž někde sežene práci, tak se za ní přestěhuje a bydlí tam na ubytovně, jeho manželka zas sežene práci v jiné Tramtárii, tak se tam přestěhuje a děti jsou na přechodně trvalou dobu odloženy do dětského domova, neb se o ně nemá kdo starat?
V diskuzi je celkem (65 komentářů) příspěvků.