Na přelomu roku připravují nové ceníky elektrárny, plynárny, teplárny i vodárny. Letos ceny energií většinou stagnují, extrémně nezdražila ani elektřina, ani teplo. Zatímco cenu vody nebo tepla musí domácnosti respektovat, protože vodárenskou firmu ani teplárnu jednoduše změnit nejde, dodavatele elektřiny si můžou svobodně vybrat.
Většina vodohospodářských společností od ledna 2018 zdražila vodné a stočné, většinou o meziroční míru inflace. Ceny vody se regionálně liší, každá vodárna prodává vodu za jinou cenu. V České republice je několik tisíc vlastníků vodohospodářské infrastruktury a provozních společností.
Například v Praze zaplatí lidé za kubík vody (tisíc litrů) celkem 87,39 koruny. Oproti loňskému roku si tak připlatí dvě koruny za kubík pitné vody. „Navýšení ceny vody v metropoli odpovídá inflačnímu růstu provozních nákladů a nájemného vyplácenému hlavnímu městu Praha,“ říká Tomáš Ondra z portálu Vodárenství.cz.
V Brně budou letos stáčet stejně drahou vodu jako loni. Kubík tady teče za 76 korun. Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava, nejvýznamnější vodárenská společnost v Moravskoslezském kraji, stanovila cenu na 81,07 koruny.
Také vodárna v Plzni zachová stejnou cenu jako loni. Z kohoutků tady teče voda za cenu 86,14 koruny za kubík, což je lehce nad celorepublikový průměr. Průměrná výše vodného a stočného v České republice je letos kolem 85 korun. DPH je u vodného a stočného 15 procent.
Cena teplárenského tepla stagnuje už čtvrtý rok za sebou. Podle Teplárenského sdružení ČR zůstanou ceny tepla vyrobeného ze zemního plynu na stejné úrovni jako loni. V některých případech i klesnou. Teplárny, které spalují uhlí, zachovají loňské ceny nebo mírně zdraží pod hranicí inflace. O spotřebě tepla v českých domácnostech rozhodne především letošní zima. Její začátek odpovídá dlouhodobému průměru.
Teplárny, elektrárny, závodní energetiky nebo plynové kotelny zásobují teplem přes 1,7 milionů domácností. „Zhruba 55 procent tepla pro byty se v teplárnách vyrábí z uhlí, třetina ze zemního plynu. Dalších přibližně sedm procent tvoří biomasa a čtyři procenta připadají na teplo ze zařízení pro energetické využití odpadů, druhotných zdrojů energie a ostatních paliv,“ upřesňuje Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR.
Podle Českého statistického úřadu se náklady na vytápění a ohřev vody podílejí na celkových spotřebních vydáních domácností přibližně šesti procenty. Průměrná čtyřčlenná domácnost v bytovém domě ročně spotřebuje 25 GJ tepla na vytápění a ohřev vody. „Průměrná cena tepla z uhlí je kolem 570 korun za gigajoul, teplo ze zemního plynu stojí asi 615 korun za gigajoul,“ dodává Martin Hájek. V průměru české domácnosti zaplatí za teplo 14 až 16 tisíc korun.
Dodavatelé nakupují elektřinu na energetickém trhu, kde meziročně narostla o 18,7 procenta. Obchodníci s elektřinou ale udrželi ceny většiny produktů na uzdě, protože po navýšení cen od nich můžou domácnosti odejít bez ohledu na to, zda mají smlouvu se závazkem. Před výraznějším zdražením ochránila spotřebitele i silná koruna, protože na burzách se obchoduje v eurech.
Zatímco cena silové elektřiny, o níž rozhodují dodavatelé, zůstala většinou na stejné úrovni jako loni, od ledna 2018 podražila cena regulovaných plateb, například za distribuci. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad. Změna celkových regulovaných cen se pohybuje v rozmezí 2,2 až 2,9 procenta (záleží na tom, v jakém místě je odběratel připojený k elektrizační soustavě).
„Průměrně by se měl nárůst regulovaných cen pro zákazníky na hladině nízkého napětí pohybovat na úrovni 2,5 procenta, po odečtení inflace půjde o změnu v desetinách procenta,“ odůvodnil úřad své cenové rozhodnutí.
Výsledná platba za elektřinu závisí nejen na regionu, kde je domácnost připojena, ale také na cenách dodavatele. Rozdíly v cenách jednotlivých dodavatelů můžou být při vyšší spotřebě řádově tisíce korun.
Rodina žijící v bytě v Českých Budějovicích spotřebuje ročně kolem 1,5 MWh elektřiny. Proud používá na svícení a provoz běžných spotřebičů. Elektřinou neohřívá vodu ani nevytápí. Elektřinu kupuje od dominantního dodavatele v regionu. Při letošních cenách zaplatí kolem 8980 korun ročně.
Rodina žijící v pražském bytě používá elektřinu na svícení, provoz spotřebičů a ohřev vody v bojleru. Ročně spotřebuje kolem 3,9 MWh elektřiny, kterou nakupuje od alternativního dodavatele. Letos jí dodavatel vystaví účet ve výši 12 302 korun.
Rodina ve Středočeském kraji vytápí rodinný domek elektřinou, kterou odebírá od alternativního dodavatele. Ročně spotřebuje kolem 12,99 MWh. Letos jí elektřina vyjde na 31 570 korun.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
