Většina z nás vyúčtování přejede jen letmým pohledem. Jediné, co nás obvykle zajímá, je výše nedoplatku, který bude třeba zaplatit. V případě překvapení v podobě přeplatku si užíváme nebývalý pocit štěstí. Zbytek čísel, údajů, informací, to je pro nás jeden velký zmatek, úloha pro pokročilé. Vědět, co které číslo a zkratka znamená, přitom může hodně pomoci při správném nastavení služeb a záloh. A není to nic tak těžkého.
Víte, za co platíte?
Než se podíváme přímo na faktury za energie, vysvětlíme si, z čeho se ceny energií skládají. To je pro pochopení vyúčtování velmi důležitá věc. Složení cen energií vysvětluje, proč se vyplatí přemýšlet nad změnou dodavatele. Pokud si nyní na online srovnávači provedete porovnání cen energií pro svou domácnost, jistě si všimnete rozdílných cen. Brzy pochopíte, v jakých případech a jak moc jsou dodavatelé energií schopni cenu ovlivnit.
Cena za elektřinu i plyn je tvořena dvěma složkami – regulovanou a neregulovanou. Zatímco regulovaná složka sestává z poplatků pevně stanovených Energetickým regulačním úřadem (ERÚ), neregulovanou si můžou pružně nastavovat sami dodavatelé – podle toho, za kolik sami nakoupili, jakou mají režii a jaké si chtějí počítat marže.
Ke konečné ceně je připočtena daň z přidané hodnoty a u elektřiny také takzvaná ekologická daň.
Co musí vyúčtování energií obsahovat
Většina dodavatelů energií následuje trend, kterým je maximální zjednodušení podoby nejen smluv, ale také faktur. Hlavním smyslem je neodradit si zákazníka nepřehlednými a nesrozumitelnými informacemi. Zároveň ale musí dodavatelé splnit zákonnou informační povinnost, a proto musí vyúčtování obsahovat veškeré povinné údaje. Každé vyúčtování za energie se skládá ze tří částí označených písmeny A, B a C.
Část A obsahuje základní údaje. Najdete zde kontaktní údaje svého dodavatele a identifikační údaje odběrného místa, což je vaše adresa.
- kontaktní údaje odběratele – jméno a příjmení, adresa odběrného místa, zákaznické číslo apod.
- kontaktní údaje dodavatele – sídlo firmy, IČO atd.
- fakturovaná částka – celková spotřeba a částka za určité období
- zúčtování – rozdíl mezi uhrazenými zálohami a skutečnou spotřebou (přeplatek nebo nedoplatek)
- údaje k platbě – bankovní účet, variabilní číslo a datum, do kdy musí být uhrazen nedoplatek (neplatí pro přeplatek)
- předpis záloh – rozpis zálohových plateb na další období (v případě nedoplatku bývají adekvátně navýšeny)
Část B obsahuje detailní přehled plateb. V této části se dozvíte všechny údaje o spotřebě i rozdělení platby na regulovanou a neregulovanou část. Také zde najdete technické údaje.
- název a číslo daňového dokladu
- identifikační údaje odběrného místa
- údaje o elektroměru/plynoměru – kód (v případě elektroměru EAN, u plynoměru EIC), číslo přístroje, celková spotřeba, počáteční a konečný stav, způsob odečtu
Část C obsahuje informace, které zákazník potřebuje například v případě reklamace vyúčtování a jiné užitečné informace od dodavatele.
Přeplatek versus nedoplatek
Přeplatek se vrací na účet klienta, pokud se s dodavatelem nedomluví jinak. Zákazník může například požadovat, aby byl přeplatek použit na uhrazení záloh na příští období. Přeplatky do stovky nebo dvou (podle dodavatele) se často do příštího období převádějí automaticky.
Nedoplatek je daleko méně žádoucí, bohužel ale častější. Vyhnout se mu lze rozumnou spotřebou energií a správným nastavením pravidelných měsíčních záloh. Jednoduše řečeno, je asi lepší platit měsíčně o něco víc, než pak jednou za rok platit navíc tisícovky.
Pokud ve vás vyúčtování za energie opět vyvolalo nemilé rozčarování, zamyslete se nad tím, jestli by se vám nevyplatila změna dodavatele. Na online srovnávači si můžete nezávazně a zdarma porovnat ceny dodavatelů a příští rok – se nechejte překvapit přeplatkem.
Sdílejte článek, než ho smažem