Na první pohled to v posledních týdnech vypadalo líp než v dubnu. Deštivý a chladný květen potěšil zemědělce i zahrádkáře. „Sucho vymizelo v povrchové vrstvě do 40 centimetrů zcela a v hloubce do jednoho metru ve velké části republiky,“ řekl koncem května agentuře ČTK Miroslav Trnka, bioklimatolog a koordinátor projektu InterSucho.
Jenže i když několik dní prší a objeví se dokonce krátké povodně, dlouhodobě půda v Česku stále vysychá. Také aktuální graf na webu InterSucho ukazuje, že do konce tohoto týdne se sucho vrátí. Voda chybí hlavně v podzemí.
Jediným zdrojem vody v Česku je déšť. Většina srážek se ale vypařuje a znovu se vrací do koloběhu, v suchých a horkých letech to je až 90 procent. Proto bychom měli umět tento omezený zdroj co nejvíc využívat.
A to efektivně už od první kapky, která dopadne na zem. Smysl podle vodohospodářů mají nádrže, mokřady, nivy i rybníky. Odborníci také dlouhodobě poukazují na špatnou zemědělskou praxi, kdy půda nedokáže vláhu udržet a vsáknout povrchovou vodu do podzemí.
Dotační program na zalévání zahrad a splachování WC dešťovou vodou má nová pravidla. Především je od teď určený celému Česku, nejen suchým oblastem. Co dalšího se v dotacích mění?
„Základem je zvýšit pestrost krajiny, cokoli dalšího je podružné,“ zdůrazňuje Petr Havel, šéfredaktor portálu Naše voda. Na širokých lánech a nepřerušované ploše polí se totiž nemá voda kde zarazit, zachytit a vsáknout.
Zachytávání srážkové vody by podle odborníků mělo probíhat i na zahradě. Když už prší, měli by majitelé zahrad naplnit co nejvíce sudů nebo podzemních rezervoárů. Stát na podobná řešení přispívá v programu Dešťovka.
Zatímco klasický sud může po vydatných deštích přetékat a podmáčet okolí, moderní sběrače vody pracují sofistikovaněji: Padající vodu zachytí a převedou do zásobníku, kde počká na další využití, třeba zalévání zahrady.
„Takový sběrač lze dodatečně namontovat do běžného systému okapů. Kruhový svod se sběračem bezpečně zachytí více než 60 procent vody. Zbytek vody odejde s většími nečistotami pryč,“ vysvětluje Markéta Martinková ze společnosti Rheinzink. Nádoba na vodu přitom nemusí stát přímo u okapu, ale díky spojovací hadici ji lze umístit třeba až k zeleninovému záhonu.
Také podle Petra Havla by si měl každý zodpovědný zahrádkář pořídit nádrž na jímání vody. Výrobců i dodavatelů podobných zařízení je v současné době v Česku už hodně. „Za úsporné lze považovat především zalévání dešťovou vodou, tedy nikoli pitnou vodou z kohoutků,“ podotýká.
Jak velké nádoby na jímání vody si pořídit, záleží hlavně na velikosti zahrady. Optimální jsou aspoň dvoutýdenní zásoby, aby voda vydržela i delší období bez deště. „Jsou regiony a období, kdy neprší i déle, ale většinou v průběhu dvou týdnu z nebe přece jen něco spadne,“ říká Havel.
Ze spotřebičů zmizí plusy – už jich tam bylo moc. Současně přibydou písmena. Z dosavadního áčka se stane céčko nebo déčko.
Co ještě může zahrádkářům pomoct k úsporám? „Lepší je vydatnější závlaha v delších intervalech, protože časté a úsporné zalévání prospívá spíše plevelům, jež rostou ve vrchní vrstvě půdy, než plodinám,“ upozorňuje zahradník Petr Jelínek.
Nejlepším časem na zalévání je časné ráno nebo pozdní večer, protože přes den se část vody rychle odpaří a na rostliny tolik nezbyde. Zároveň se vyplatí záhonům stínit nebo je mulčovat, třeba posečenou trávou, která udrží v půdě vlhkost.
Šetřit vodou lze samozřejmě i v bytě. Začít můžete úplnými drobnostmi, jako jsou třeba pákové baterie, které ve srovnání s obyčejným kohoutkem uspoří až 30 procent vody. Samozřejmostí by se měla stát bezodkladná oprava kapajících kohoutků. A když se místo koupání začnete sprchovat, můžete ušetřit až polovinu vody – na plnou vanu spotřebujete až 200 litrů, ve sprše o třetinu méně.
Pokud vám záleží opravdu na každé kapce pitné vody, omezte takové návyky, jako je puštěný kohoutek během čištění zubů. Vodu můžete zastavovat i během mytí vlasů nebo mydlení těla. A když vám kostka ledu upadne při přípravě drinku na podlahu, neházejte ji do dřezu, ale vložte do kropáče a použijte později na zalévání.
Samostatným tématem jsou pak bazény, jež se staly součástí mnoha českých zahrad. Letos dokonce už na jaře vydala některá města a obce zákaz napouštění bazénů z vodovodu. Příkladem jsou třeba Štěchovice. Loni se k zákazu napouštění bazénů v některých místech přidal i zákaz zalévání rostlin z vodovodů.
Také při napouštění bazénů se může stát, že majitelé vodou mimoděk plýtvají, třeba když po několikahodinovém napouštění zapomenou vodu vypnout a bazén přeteče. Užitečný proto může být monitoring spotřeby nebo speciální ventil u přívodu vody, jenž ji sám vypne. Úplně nejlepším řešením je ale bazén nenapouštět a vydat se třeba k rybníku.
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
12. 6. 2019 8:31, Mirka
Jo, komunisté se starali o krajinu opravdu dokonale. Rozmanitost, radost pohledět! :)
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
12. 6. 2019 2:55, Logika
Šetřit s vodou je krátkodobé řešení. Škoda, že demokracie neumí nic zařídit. Za komunismu by nebyl problém vracet řekám koryta s jejich meladry (Jizera je rovná, jak dálnice, Mladá Boleslav horká a suchá, když jsem byl menší pršelo více, a bylo méně aut s jejich skleníkovými plyny), vytvářet smíšené lesy, lužní lesy,zamokřovat krajinu třeba jezírky. Peníze v demokracii nejsou, musí být přece pro kapsy politiků a jejich přátel. Mimo to, že se furt jen povídá a povídá, tisíckrát mění do ztracena. Nikdy jsem nebyl odpůrcem demokracie, možná asi tak jako Platón (taky neznám nic lepšího), ale prostě kde není ruzum, pšenka nepokvete. A kde není co odpařit... tam se čeká na déšť z moří.
V diskuzi je celkem (7 komentářů) příspěvků.