Daň z nemovitých věcí se letos pro všechny vlastníky zvyšuje přinejmenším o 80 procent. Průměrná částka tak stoupne o vyšší stovky korun.
Například vlastník bytu na pražském Žižkově o rozloze 70 metrů čtverečních, který dosud platil 1720 korun ročně, letos zaplatí přibližně tři tisíce. Za stejně velký byt v Plzni majitel nově zaplatí 1355 korun oproti loňským 774 korunám.
Vládní konsolidační balíček totiž stanovil od letošního roku vyšší sazby. Ale nejenom to. Zároveň se některé nemovitosti či jejich části posuzují jinak než předtím.
Všech změn u daně z nemovitosti je zhruba čtyřicet, těch výraznějších zhruba polovina – jejich přehled najdete na webu finanční správy.
A právě kvůli nim musí letos přiznání k dani z nemovitých věcí podávat výrazně více lidí než v minulosti. Podle údajů finanční správy se povinnost dotkne zhruba stovky tisíc osob. A termín se blíží – čas je jen do konce ledna.
Přiznání k dani standardně podávají jen ti, kdo se v předešlém roce nově stali majiteli nemovitosti. Nebo ti, kteří na dříve přiznané nemovitosti provedli přístavbu, nástavbu nebo ji částečně zlikvidovali a změnil se tím druh nebo výměra pozemku, případně se zvýšila nadzemní podlaží. A také lidé, kteří zkolaudovali stavbu. Daňové přiznání také běžně musí podávat lidé, kteří v minulém roce nemovitost prodali nebo darovali, ale ve stejném kraji stále vlastní aspoň jednu další.
Letos se ale okruh lidí, kteří musí podat daňové přiznání, zvýší. Mimořádně ho musí kvůli změně předpisů podat:
- Lidé, kteří vlastní objekt, který je v katastru nemovitostí zapsán jako garáž.
- Majitelé, kteří pronajímají v obytném domě místnost například turistům.
- Lidé, kteří užívají pozemek v majetku Státního pozemkového úřadu a nemají s úřadem uzavřenu nájemní či pachtovní smlouvu.
- Vlastníci budovy, ve které je provozována dětská skupina.
- Uživatelé nemovitosti, jejíž vlastník není znám.
- Zemědělci, kteří mají zpevněnou plochu pro parkování traktorů na orné půdě.
- Lidé, kteří získali stavební povolení nebo už staví objekt, například rodinný dům, na pozemku, kde už stojí jiná budova.
- Vlastníci pozemku, který se nachází v národním parku v zóně přírodě blízké.
Mezi lidmi, jichž se nová povinnost týká, je nejvíce majitelů garáží. „Nově bude pro účely zdanění rozhodující, jak je stavba evidována v katastru nemovitostí, nikoliv k jakému účelu je využívána,“ vysvětluje Tomáš Weiss, mluvčí Generálního finančního ředitelství.
Zpozornět tak musí především vlastníci, kteří mají garáž uvedenou v katastru nemovitostí jako garáž, ale zdaňují ji jako jiný druh stavby, protože ji k parkování vozidel nepoužívají. Využívají ji třeba jako sklad zahradního nářadí nebo ovoce.
Tito majitelé budou muset vyplnit daňové přiznání k dani z nemovitých věcí – nejpozději do konce ledna 2024. Prostor nově zdaní jako garáž. Tedy vyšší sazbou než jako příslušenství k obytnému domu. Místo 3,50 korun za metr čtvereční zaplatí 14,50 za metr čtvereční.
„Obdobně musí postupovat majitel garáže v případě, když naopak vlastní zdanitelnou stavbu evidovanou v katastru nemovitostí se způsobem využití jiným než garáž, ale v minulosti ji jako garáž přiznával. Také jemu nově vzniká povinnost podat v lednu daňové přiznání na zdaňovací období roku 2024 a v něm tuto stavbu přiznat s tou sazbou daně, která odpovídá druhu stavby evidovanému v katastru nemovitostí,“ vysvětluje Weiss.
Naopak v klidu může být majitel garáže, která je jako garáž evidována v katastru nemovitostí a slouží svému účelu. Pro něj se nic nemění.
Početná bude také skupina majitelů, kteří část své nemovitosti využívají k pronájmu turistům a poskytují služby zahrnující například úklid, převlékání lůžkovin či snídaně. Ti dosud nemuseli v daňovém přiznání pronajímanou část domu uvádět. A platili sazbu jako u běžného domu k bydlení, pokud tedy část určená k pronájmu nebyla větší než část domu užívaná k bydlení.
Nyní ale budou muset vlastníci podat nově přiznání k dani z nemovitých věcí, i když pronajímají jen pár metrů. V něm určí plochu, která slouží k pronájmu. A zaplatí víc: o 3,50 korun za metr čtvereční prostoru pronajímaného turistům.
Poradíme, slibuje finanční správa
Přiznání k dani z nemovitosti je možné podat i elektronicky na webu finanční správy. Ta doporučuje využít nové služby předvyplněného daňového přiznání s údaji od finanční správy a z katastru nemovitostí. Při vstupu do systému se lidé musí ověřit – identitou občana (například bankovní identitou), datovou schránkou nebo přístupovými údaji přidělenými finanční správou.
Když si někteří majitelé nemovitostí nebudou vědět rady, můžou využít pomoci pracovníků finančních úřadů. „Jsme si vědomi komplikovaných pravidel pro stanovení této daně, kterou každoročně platí přes 4,2 milionu lidí a firem, i rozsahu více než 40 změn, jež přináší novela zákona. Proto letos významně posilujeme informační servis pro občany,“ říká generální ředitelka finanční správy Simona Hornochová.
Celý leden budou v úředních hodinách k dispozici konzultační telefonní linky ve všech krajích – úředníci poradí, jak přiznání vyplnit. Ti také vyjíždějí do obcí – zejména těch, ve kterých bylo uzavřeno pracoviště finančního úřadu. Přímo na místě, většinou na obecním úřadu, lidem pomohou daňové přiznání nejen vyplnit, ale rovnou ho i odevzdat.
Pokud majitelé nepodají daňové přiznání k dani z nemovitosti, hrozí jim pokuta ve výši 0,05 procenta z výše daně za každý den prodlení. Ovšem počítá se až šestý pracovní den po uplynutí lhůty pro podání – tedy od 8. února 2024. Pokuta za opožděné podání přiznání se nevyměřuje, jestliže nepřesáhne 1000 korun.
Do kdy zaplatit daň z nemovitostí?
Výši daně z nemovitosti ovlivňuje kromě sazby také místní koeficient, který stanovují obce. Podle nových pravidel mohou obce nově stanovit místní koeficient pro zemědělské pozemky (orná půda, vinice, chmelnice, zahrady či ovocné sady) v rozmezí 0,5 až 1,5 a pro ostatní nemovité věci v rozmezí 0,5 až 5. Koeficientem nižším než 1 mohou výslednou daň i snížit.
Konsolidační balíček zavádí také inflační koeficient, který vychází z růstu cenové hladiny a má každoročně zamezit reálnému snižování daně v čase. Pro letošní rok je koeficient stanovený jedničkou. Každý další rok se daň bude zvyšovat podle inflace za uplynulý rok, přičemž jako referenční měsíc je stanoven květen.
Kvůli samotnému zvýšení daně se přiznání podávat nemusí. Finanční úřad lidem sám vypočítá novou sazbu daně a o její výši je bude informovat na konci dubna či v květnu.
Samotnou daň z nemovitých věcí je pak potřeba zaplatit do 31. května. Kdo platí víc než pět tisíc korun, může částku rozpůlit a druhou polovinu zaplatit do konce listopadu. Zemědělci a chovatelé ryb mají termín do 31. srpna a do 30. listopadu.
Kateřina Hovorková
Na Peníze.cz se věnuje hlavně osobním financím a trhu práce. V médiích pracuje od 90. let. Začínala v České tiskové agentuře, později prošla redakcemi MF Dnes, iDnes, pracovala v Hospodářských novinách a na webu Aktuálně.cz.... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem