Léto a prázdniny jsou pro řadu studentů příležitostí, jak si přivydělat. Poptávka firem v době dovolených totiž tradičně stoupá. Studentské brigády se přitom, podobně jako klasické zaměstnání, musí řídit několika zákony. Předně platí, že student si může práci sjednat nejdřív v létě mezi základní a střední školou. Podle občanského zákoníku je totiž práce dětí mladších patnácti let, které navíc neukončily povinnou školní docházku, zakázaná. S jednou výjimkou: umělecké, kulturní, reklamní a sportovní činnosti se může věnovat i žák základní školy mladší patnácti let.
Zákoník práce pak klade podmínky také na pracovní dobu nezletilých – komu ještě nebylo osmnáct, smí pracovat maximálně osm hodin denně, v souhrnu čtyřicet hodin týdně. Práce přesčas ani v noci nepřichází v úvahu.
Pokud výše uvedené podmínky splňujete, nic vám v nástupu na brigádu nebrání. Dřív, než si s některou z firem plácnete, byste ale měli vědět, jaká pravidla pro studentské přivýdělky platí – zda musíte stejně jako ostatní zaměstnanci platit zdravotní a sociální pojištění a jak se to má s daní z příjmů. Nezapomeňte také, že i krátkodobý přivýdělek je vždycky dobré ošetřit smlouvou.
Nejčastěji se brigády zastřešují dohodou o provedení práce, které se zkrácené říká DPP. Dohodu o provedení práce můžete uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů, u žádného z nich byste ale neměli odpracovat víc jak tři sta hodin za rok. Současně platí, že při práci na DPP musíte dostat alespoň minimální mzdu – pro letošek tedy 68,7 koruny hrubého na hodinu.
Když je brigáda ošetřená dohodou o provedení práce, zdravotní a sociální pojištění se řídí jednoduchým pravidlem: pokud si za měsíc vyděláte míň jak deset tisíc korun, zdravotní ani sociální pojištění platit nemusíte. V opačném případě se budou odvody týkat i vás, sami je ale nemusíte nijak řešit. Z výplaty je strhne zaměstnavatel.
Vedle povinnosti odvádět z výdělku zdravotní a sociální pojištění je tu ještě daň z příjmů. Ta se v Česku platí ze všech příjmů ze závislé činnosti, především ze mzdy a platu. Daň z příjmů musí odvádět i studenti, díky daňovým slevám ale existuje šance, že jim vyjde daň nulová, nebo bude dělat jen pár korun. „Každý poplatník daně z příjmů může uplatnit základní daňovou slevu, která letos dělá 24 840 korun za rok, za měsíc tedy 2 070 korun. Specifickou skupinu tvoří studenti, kteří kromě slevy na poplatníka mají nárok také na slevu na studenta – 4020 korun ročně, což dělá 335 korun měsíčně. Ve výsledku tedy můžou studenti dostat částku, kterou si skutečně vydělali,“ vysvětluje Dana Trezziová z poradenské společnosti BDO.
Neplatí to ovšem stoprocentně. V praxi totiž záleží, na jakou částku si za měsíc brigády přijdete – nulová daň vychází zhruba do příjmu 11 900 korun měsíčně. Když si navíc na DPP vyděláte víc jak deset tisíc korun, zaměstnavatel vám z výplaty srazí pojistné na sociální a zdravotní pojištění.
Jestliže chcete daňové slevy uplatňovat, musíte podepsat formulář Prohlášení poplatníka k dani z příjmu – každý měsíc to jde pouze u jednoho zaměstnavatele. Spolu s růžovým formulářem je potřeba doložit ještě potvrzení o studiu.
Kolik přesně za brigádu dostanete, si snadno spočítáte pomocí naší kalkulačky. Sami si můžete ověřit, při jakém výdělku se daň platí, kdy bude dělat jen pár korun a o kolik vám výplatu sníží zdravotní a sociální pojištění.
Když prohlášení k dani nepodepíšete, zaměstnavatel daňové slevy neuplatní a z vaší výplaty odvede patnáctiprocentní daň z příjmů. Existuje způsob, jak zaplacenou daň dostat zpátky – počítejte ale s tím, že to nepůjde hned, nýbrž až za rok. Pokud si totiž za měsíc vyděláte míň jak deset tisíc korun, strhne zaměstnavatel patnáctiprocentní srážkovou daň. Když půjde o jediný příjem, který budete během roku mít, nebo budou vaše další příjmy celkově nízké, můžete čerpat slevy na dani a získat sraženou daň zpátky. V následujícím roce ale budete muset podat daňové přiznání. K tomu budete potřebovat Potvrzení o příjmech ze závislé činnosti, které vám na požádání vystaví zaměstnavatel.
Kdo stihne během léta vystřídat zaměstnavatelů víc, nevyhne se podání daňového přiznání. Podrobnosti najdete v našem starším článku:
Další variantou, jak brigádu zastřešit, je dohoda o pracovní činnosti – zkráceně DPČ. Pro studenty ale není tak výhodná jako dohoda o provedení práce. Zdravotní a sociální pojištění se totiž musí odvádět, jakmile příjem z DPČ přesáhne hranici 2500 korun. I dohoda o pracovní činnosti má limit pro odpracované hodiny – maximálně dvacet hodin týdně.
Co se týče daně z příjmů, platí tady stejná pravidla jako v případě dohody o provedení práce. Opět je ale potřeba dodržet hranici výdělku, která je u DPČ nižší a dělá zmíněných 2500 korun.
Podrobnosti o obou typech dohod najdete v článku:
Za kopečky? A co pojištění, máte? Srovnáme cestovní pojištění, aby skákalo, jak budete pískat.
Kdo by chtěl letní brigádu spojit s poznáváním cizích zemí, může se po práci poohlédnout v zahraničí. Ve většině zemí Evropské unie se obejdete bez pracovního povolení a řešit nemusíte ani povolení k pobytu. Bez víz se naopak neobejdete za mořem, například v Austrálii, Kanadě nebo Americe. O víza se ale většinou musí žádat s dostatečným předstihem a navíc jich imigrační úřady vydávají jen omezené množství:
Pokud si nechcete zahraniční brigádu hledat na vlastní pět, pomůže evropská databáze EURES. EURES sdružuje pracovní nabídky ze zemí Evropské unie, zájemcům o práci navíc nabízí bezplatné poradenství. Na webových stránkách projektu najdete také řadu informací o pracovních podmínkách v konkrétních zemích.
Další variantou je hledání práce prostřednictvím pracovní agentury. Vždycky si ale dopředu prověřte, jestli jde o seriózní agenturu. Každá agentura by měla mít licenci Ministerstva práce a sociálních věcí, což si snadno ověříte na webu ministerstva – jednoduše zadejte název agentury. Zároveň si zjistěte, zda má agentura povolení sjednávat práci v zahraničí. Za zprostředkování zaměstnání by po vás agentura neměla chtít žádné poplatky – české agentury si je totiž účtovat nesmí, ani když jde o práci v cizině.
Co se týče zdravotního a sociálního pojištění nebo daní, je situace o trochu složitější. Pracovní podmínky v jednotlivých zemích se totiž můžou značně lišit. „Obecně platí, že při odjezdu za prací do zemí Evropské unie se člověk musí odhlásit ze systému českého zdravotního pojištění a po návratu se opět přihlásit. Pokud ale jedete mimo Evropskou unii, zůstáváte českým pojištěncem. Váš pobyt v zahraničí ale nesmí překročit půl roku,“ upozorňuje Dana Trezziová z poradenské společnosti BDO. Svoji zdravotní pojišťovnu byste měli o odjezdu informovat do osmi dnů ode dne, kdy ke změně dojde. Po návratu domů se znovu přihlásíte ke zdravotnímu pojištění v Česku. Pokud budete dál pokračovat ve studiu, bude za vás zdravotní pojištění opět platit stát.
Pokud jde o sociální pojištění, platí v rámci Evropské unie pro účely sociálního zabezpečení takzvaná evropská koordinační pravidla. Ta určují, do kterého systému sociálního zabezpečení se bude z vašeho příjmu platit pojistné. Obvykle jde o systém státu, ve kterém práce probíhá.
Peníze, které si v cizině vyděláte, budou stejně jako doma podléhat dani z příjmů. Česko má ovšem s řadou zemí smlouvu o zamezení dvojího zdanění – z jednoho výdělku tak nemůže být daň odvedená dvakrát. Informace o zemích, se kterými jsme zmíněnou smlouvu uzavřeli, najdete na webu ministerstva financí.
Problematika zdanění zahraniční příjmů je obecně složitá, vždycky záleží na podmínkách dané země a také konkrétním znění smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Proto, pokud budete mít ohledně daní jakékoli nejasnosti, neváhejte se obrátit na odborníky:
Pomoct s orientací v pracovních podmínkách dané země vám může také poradce Euresu nebo agentura, která vám práci našla.
Navštivte svět soudobého umění
Letní výtvarný salon KodlContemporary představuje přední osobnosti současné umělecké scény na výstavě v Galerii KODL.
Sdílejte článek, než ho smažem
