Zdroj: Shutterstock
Zaměstnanci s průměrnou mzdou platí rok od roku čím dál vyšší daň z příjmů – hlavně ti, kteří nemůžou využít „slevu na děti“. A to přesto, že oficiální sazba daně zůstává stále na patnácti procentech.
Zatímco výdělky v Česku prudce stoupají, základní daňová sleva na poplatníka se od roku 2008 nezměnila. Z čím dál vyšší daně si tak lidé můžou odečítat stále stejnou roční částku 24 840 korun.
Opozice – především ODS a Piráti – proto v posledních letech opakovaně přichází s návrhy na zvýšení základní slevy. A vládní koalice to opakovaně odmítá.
Naposledy v pondělí, kdy vláda nepodpořila návrh poslanců ODS, aby základní sleva od roku 2021 stoupla na 30 000 korun, tedy zhruba o pětinu. S prakticky stejnou částkou přišla ODS společně s Piráty už před rokem – také neúspěšně.
Průměrná mzda stoupla od roku 2008 o polovinu – z přibližně 22,7 tisíce na loňských 34,1 tisíce korun měsíčně. Podíl základní slevy k průměrné roční mzdě tak klesl z původních 9,1 procenta na loňských šest procent. Jejím smyslem přitom je, aby lidem zůstala určitá část výdělku nezdaněná – ideálně stále stejný podíl.
Výrazně stoupla také minimální mzda určovaná vládou: Z 8000 korun v roce 2008 na loňských 13 350 korun (a letošních 14 600 korun). A roste i inflace – za posledních deset let stouply ceny skoro o čtvrtinu.
„Znamená to, že aniž by stát cokoli dělal, tak poplatníky zatěžuje vyšším daňovým břemenem, přitom jim to nijak nekompenzuje,“ říká poslanec Jan Skopeček z ODS. Zvýšení slevy na 30 000 korun má podle něj vyrovnat právě aspoň inflaci, když už ne růst mezd.
Ministryně financí Alena Schillerová však zvýšení základní slevy odmítá. Státní rozpočet by kvůli tomu přišel o přibližně 20 miliard korun, a to „bez odpovídající kompenzace“.
Ministerstvo navíc dál věří, že se mu podaří prosadit zrušení takzvané superhrubé mzdy, což by podle něj mělo snížit daňovou zátěž všem poplatníkům z řad fyzických osob.
„Toto opatření je provázeno úpravou sazby daně z příjmů fyzických osob tak, aby pro všechny poplatníky této daně znamenalo snížení jejich odvodové povinnosti o jeden procentní bod. Vyjednávání o zrušení superhrubé mzdy bude pokračovat spolu se sestavováním rozpočtu na příští rok,“ říká Anna Fuksová z tiskového oddělení ministerstva.
Zrušení superhrubé mzdy by podle odhadů přineslo ještě větší díru ve státním rozpočtu než zvýšení základní slevy. Podle odhadů má jít o přibližně 25 miliard korun.
Schillerová argumentuje i tím, že vláda v posledních letech výrazně snížila daně rodičům. Tedy přinejmenším těm, kteří „vyživují“ děti do 18 let (studenty až do 26 let). V předchozí vládě vedené ČSSD tlačili na podporu rodin hlavně lidovci.
Daňové zvýhodnění na dítě začínalo v roce 2008 (po zavedení současného systému s rovnou daní ze superhrubé mzdy) na 10 680 korunách ročně za každého potomka. Ještě před nástupem vlády Bohuslava Sobotky stouplo na 13 404 korun.
Potřebujete vyplnit daňové přiznání? Rychle, spolehlivě a bezbolestně? Máme řešení!
Koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL pak zvyšovala hlavně slevu na druhé (na 19 404 korun) a ještě výrazněji na třetí a každé další dítě (24 204 korun), což nakonec korunovalo i zvýšení slevy na první dítě (na 15 204 korun).
To, že základní sleva na poplatníka se nezměnila, tedy rodiče cítí méně než ostatní. Přesto: Podíl základní slevy a zvýhodnění dvou dětí v roce 2008 dosahoval 17 procent průměrné roční mzdy, zatímco loni už jenom 14,5 procenta. A hlavně: Slevu na dítě si může odečítat jenom jeden z rodičů.
Od roku 2014 si díky Sobotkově vládě lze odečítat z daní i školkovné – to ale využijí jenom lidé s nejmenšími dětmi.
Ministerstvo argumentuje i tím, že „celková daňová zátěž“ v Česku klesá. Nové úlevy sebraly podle něj od roku 2014 z rozpočtu kolem 140 miliard korun, když počítáme i zatím neschválené zrušení daně z nabytí nemovitosti. Jenže kromě vyšších slev pro děti nebo školkovného do toho ministerstvo počítá i změny, které s daní z příjmů nesouvisí, nebo je využije jen malá část lidí.
Zmiňuje třeba přesun některých položek do nejnižší sazby DPH, zvýšení odpočtů u penzijního a životního pojištění (pro toho, kdo si platí víc než 1000 korun měsíčně), ale třeba i „osvobození výsluh ozbrojeným složkám“, „změnu zdanění pilotů“ nebo změny u právnických osob.
Perličkou v ministerském přehledu pak je „navrácení slev na děti a manžela/manželku pro OSVČ s výdajovými paušály“. Jenže tyto slevy mohli podnikatelé využívat až do roku 2012, takže se s nimi při nastavení základní daňové slevy v roce 2008 už počítalo. Podobně jako se slevou na dani pracujícím důchodcům – ty jim pak po dočasném omezení vrátil Ústavní soud, ne vláda. Je nicméně pravda, že obě slevy tehdy omezila vláda vedená ODS.
Do přehledu naopak ministerstvo nepočítá změny opačným směrem – z poslední doby třeba zvýšení spotřebních daní nebo vyšší zdanění loterií.
Snižování daní podle ministerstva financí. Klikněte pro zvětšení. Zdroj: MF
Poslanci ODS teď chtějí změnit něco, co „jejich“ vláda kdysi sama nastavila a několik dalších let udržovala. Kdyby koalice vedená Mirkem Topolánkem kdysi počítala s automatickým zvyšováním daňové slevy, nemuseli se poslanci opakovaně přetahovat, aby ji jednorázově zvýšili. A dalším vládám by tím sebrala oblíbenou možnost, jak hlavně před volbami rozdávat dárečky voličům. Podobně jako by se taková změna hodila u růstu minimální mzdy, rodičovského příspěvku, životního minima a podobně.
Schillerová automatické zvyšování odmítá. A to přesto, že na opačné straně si stát dokáže hlídat, aby od lidí nedostával čím dál méně. Příkladem je každoroční růst minimálních odvodů na sociální a zdravotní pojištění OSVČ, ale třeba i stoupající limit pro možnost získat daňový bonus (podle růstu minimální mzdy). Koneckonců systémověji je už – tentokrát ve prospěch poplatníků – nastaveno i zmíněné školkovné.
Vláda v pondělí odmítla také další opoziční návrh. Skupina poslanců ODS, TOP 09, STAN a KDU-ČSL chtěla dočasně zvýšit odpočet hodnoty darů ze základu daně z příjmů. Na přechodnou dobu dvou let (2020 a 2021) měl stoupnout na 30 % z dosavadních 15 % (u fyzických osob) či 10 % (právnických).
Cílem návrhu je „motivovat k poskytování darů veřejně prospěšným organizacím“ v situaci, kdy kvůli dopadům koronaviru přijdou veřejně prospěšné aktivity o část dosavadních peněz jak ze strany státní správy a samosprávy, tak ze strany soukromého sektoru.
Ministerstvo financí i celá vláda ale návrh odmítají. „Stávající výše daňové uznatelnosti darů má své opodstatnění a v případě jejího zvýšení by bylo nezbytné výrazně více selektovat, v jakých případech mohou být daňově uznatelné dary poskytovány, aby nedocházelo k daňovým únikům například prostřednictvím účelově založených neziskových společností,“ uvádí ministerstvo financí.
„Navržené řešení nepovede ke kýženému cíli, neboť pokud se ochota poplatníků daní z příjmů přispívat na veřejně prospěšné účely snížila z důvodu jejich ekonomických problémů, zvýšení limitu daňové uznatelnosti darů tento problém nevyřeší. Navíc jestliže se dostanou do natolik obtížné ekonomické situace, kdy skončí své hospodaření s daňovou ztrátou, nebudou si moct žádnou položku snižující základ daně vůbec uplatnit,“ vysvětluje ministerstvo. A samozřejmě zdůrazňuje také dopad na státní rozpočet – v současné situaci obzvlášť důležitý.
Vláda před měsícem schválila podobnou úlevu. Podnikatelům i firmám umožní snížit si daňový základ u daní z příjmů o výdaje vynaložené na bezúplatné nepeněžité plnění určené pro boj s pandemií koronaviru, a to v období od 1. března do 31. května 2020.
„Chceme tím podpořit všechny, kteří pomáhali v boji proti šíření nákazy. Mnoho firem okamžitě přešlo na výrobu roušek nebo jiných zdravotních pomůcek a dodávalo je zdarma tam, kde byly nejvíce potřeba. Pandemie zvedla v naší zemi obrovskou vlnu solidarity a my si jí moc vážíme,“ říká Schillerová. Může jít třeba také o služby formou rozvozu obědů seniorům a podobně.
Jednorázový odpočet, který ještě musí potvrdit poslanci, je – narozdíl od opozičního návrhu – omezený jenom na dary a služby poskytnuté do konce letošního května v době největší koronavirové krize. Neřeší podporu neziskovek ve zbytku roku nebo v tom následujícím.
Podle údajů Finanční správy ČR uplatnilo v roce 2018 ve svých daňových přiznáních odčitatelnou položku týkající se darů a bezúplatného plnění víc než 178 000 fyzických osob ve výši 2,4 miliardy korun a víc než 25 000 právnických osob ve výši 3,9 miliardy korun.
Petr Kučera
Navštivte svět soudobého umění
Letní výtvarný salon KodlContemporary představuje přední osobnosti současné umělecké scény na výstavě v Galerii KODL.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
28. 7. 2020 10:29, Standa
A spotřebu máte ze zdaněného příjmu plus dph a případně spotřební daně to nelze také zvyšovat do nekonečna. Cesta je snižovat daňové zatížení práce a odvodů za zaměstnance neb vyšší mzdy =vyšší spotřeba a investice do různých formátů (penzijní,investiční spoření)=více peněz v ekonomice= vyšší růst. Druhou možností je rušení nebo omezení daňových výjimek výhodných především pro vysoko příjmové skupiny.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
28. 7. 2020 14:56, Mahas
Citace - chk / 28.07.2020 09:36
Myslite ty vyssi vrstvy - cili 80% domacnosti, kteri vlastni nemovitost - nekdy i dve (vcetne chaticky ci chaloupky) - a neplati z toho prakticky nic? Ja jsem pro! Vlastnicke bydleni je lucus, tak st zbohatlici plati
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (43 komentářů) příspěvků.