Zdroj: Shutterstock
Nechcete už radši na novější text z roku 2023? Jestli vás přesto zajímá tento archivní z roku 2022, tady je:
Skoro 3000 korun teď dostanou zpátky zaměstnanci s dvěma dětmi, pokud po celý loňský rok splňovali podmínky pro daňové zvýhodnění. Politici totiž v červenci 2021 zvýšili daňovou slevu na děti, a to zpětně od příjmů za leden 2021. Zákon se ale snažil nezatěžovat firmy změnou uprostřed roku, takže vyšší slevu rodiče v měsíčních výplatách loni nepoznali. Zaměstnavatel ji „odečte z daní“ teprve letos – zpětně za loňský rok.
Sleva na druhé dítě stoupla z dosavadních 1617 Kč na 1860 Kč měsíčně, na třetí a každé dítě z 2017 Kč na 2320 Kč. Rodina se dvěma dětmi si tak měsíčně polepší o víc než 240 Kč (až 2916 Kč za rok), se třemi dětmi o skoro 550 Kč (až 6552 Kč za rok). Sleva na první dítě – 1267 Kč měsíčně – se nemění.
Daňový přeplatek, který vám vznikl díky vyšší slevě na děti, nemusí být jediný. Prostřednictvím zaměstnavatele jste do poloviny února mohli uplatnit i další daňové úlevy – jestli na ně dosáhnete. Podrobný návod, jak využít roční zúčtování daně, jsme přinesli v samostatném článku.
Jestli jste přeplatek od zaměstnavatele nedostali už v březnu s výplatou za únor, měli byste ho dostat v dubnu. Podle zákona totiž musí přijít nejpozději s výplatou za březen, tedy na začátku dubna.
Zbytek našeho textu se však zaměří hlavně na případy, kdy daně nevyřizujete přes zaměstnavatele. Tedy když musíte podávat daňové přiznání – typicky jako podnikatelé, ale třeba i zaměstnanci s vedlejšími příjmy. Díky daňovému bonusu vám může vzniknout přeplatek, i když jste během roku žádné zálohy na daň nemuseli odvádět.
Z finančního úřadu vám přeplatek přijde nejdříve v dubnu. A to i v případě, že jste si letos s přiznáním pospíšili a podali ho třeba už v polovině února.
Podle zákona má finanční úřad na vrácení přeplatku třicet dnů od dne jeho vzniku. Jenže: Třicetidenní lhůta se začíná počítat až od začátku dubna – od konce základní lhůty pro podání daňového přiznání. Teprve tímto datem oficiálně vzniká přeplatek. Všichni, kdo podali přiznání třeba na konci února, tak požádali o vrácení přeplatku ještě před jeho faktickým vznikem.
Až do 1. dubna totiž můžete snadno podat opravné přiznání. Finanční úřady proto čekají na „definitivní“ verzi – nechtějí vycházet z té, kterou možná ještě opravíte. Docházelo by ke zmatkům a nutnosti vracet vrácený přeplatek.
Ve standardním případě tedy vzniká přeplatek 2. dubna a třicetidenní lhůta pro jeho vrácení začíná běžet 3. dubna. Za den vrácení přeplatku se navíc považuje den, kdy došlo k odepsání částky z účtu finančního úřadu – nikoliv den, kdy se objeví na vašem účtu.
Teoreticky tak můžete na peníze čekat až do 4. května. V praxi však finanční úřady většinou zohledňují, že jste přiznání podali dřív – vyřizují žádosti postupně a pošlou přeplatek třeba už v polovině dubna.
Třicetidenní lhůta na odeslání přeplatku finančním úřadem platí i v případě, že využijete jinou lhůtu k podání přiznání. Tedy: když podáte přiznání elektronicky mezi 2. dubnem a 2. květnem, začíná se počítat teprve od začátku května (konce měsíční „bonusové“ lhůty pro elektronické přiznání) a přeplatek přijde nejpozději na začátku června. Totéž při využití daňového poradce: přiznání stačí podat na začátku července, přeplatek přijde nejpozději na začátku srpna.
Ve všech případech ale platí: pokud jste podali přiznání nejpozději 1. dubna, ať už na papíře, elektronicky nebo přes daňového poradce, počítá se třicetidenní lhůta už od začátku dubna a na přeplatek se můžete těšit do začátku května.
O vrácení přeplatku můžete žádat už během ledna. I v tomto případě se třicetidenní lhůta pro vrácení začne počítat až od začátku dubna. Pro přesnost dodejme, že takovou žádost je potřeba podat současně s daňovým přiznáním (což je obvyklé). Samostatnou žádost by úřad podle zákona zamítl, protože jste ji podali dříve než 60 dnů před vznikem přeplatku – a museli byste pak podat novou.
Připomínáme, že o vrácení daňového přeplatku současně s daňovým přiznáním musíte výslovně požádat v příslušné kolonce na konci přiznání a zvolit si způsob výplaty. Formálně jde o dvě podání (přiznání a žádost o přeplatek) na společném formuláři, přičemž obě musí být podepsána.
Podle zákona vracejí úřady jen přeplatky vyšší než 200 korun – tato hranice se od roku 2021 zvýšila na dvojnásobek z původních 100 korun. Přeplatky se sčítají – takže i když by byl zatím příliš malý, může tuto minimální hranici překonat později.
Jestliže máte nedoplatek na jiném druhu daně, použije finanční úřad váš přeplatek nejdříve na jeho zaplacení.
Pokud jste v přiznání zapomněli uplatnit některou z úlev, musíte nejprve podat opravné nebo dodatečné daňové přiznání, v němž si daň snížíte. Dodejme, že jde o možnost, ne povinnost.
Na podání dodatečného přiznání kvůli nižší dani máte v zásadě jen tři roky od termínu pro původní (řádné) přiznání.
O vrácení přeplatku pak můžete požádat nejpozději do šesti let od konce roku, ve kterém vznikl. Po uplynutí této lhůty přeplatek zanikne a stane se příjmem státního rozpočtu.
Petr Kučera
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
20. 3. 2022 20:03, Michal Kubeček
Při placení daně nebo zálohy na ni je z hlediska lhůt rozhodující datum připsání na účet finanční správy. Když finanční správa vrací přeplatek, je z hlediska lhůty rozhodující datum odepsání z účtu finanční správy. Je to jen detail a stejně na tom moc nezáleží (představa, jak FÚ vyměřuji penále, že mi poslali přeplatek pozdě, je docela zábavná), ale ta asymetrie názorně ilustruje všeobecný přístup našich státních orgánů k občanům.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
21. 3. 2022 8:54
toje vsechno hezke ale cesi se propadaji do chudoby cim dal vice drahota je srazi na kolena 70 procent podle pruzkumu temner nic neusetri
V diskuzi je celkem (12 komentářů) příspěvků.