V těchto dnech začínají pojišťovny a hypoteční banky odesílat zajímavé dopisy. Bývá v nich napsáno, kolik jste zaplatili a kolik si můžete odečíst z daní. Dopis od pojišťovny vám sděluje asi toto:
- Za rok 2011 si můžete snížit daňový základ o 12 000 Kč.
V dopise od hypotečky se zase píše třeba tohle:
- V roce 2011 jste na svém hypotečním úvěru zaplatili na úrocích 141 018,45 Kč.
Pokud tyto dva papíry odevzdáte svému zaměstnavateli, dostanete 15 procent z těchto částek zpátky, ze zálohy na daň, kterou vám zaměstnavatel strhává z výplaty. Z životního pojištění je to tedy 1 800 Kč, z hypotéky 21 153 Kč. Pokud tyto papíry účetní nedostane, okamžitě přicházíte o 22 953 Kč, které vám mohly v květnu nebo v červnu přijít na účet a nikdy nepřijdou.
Kontrola je zcela na vás, stát ani nikdo jiný vás nebude upozorňovat, že tyhle odpočitatelné náklady máte doložit. Jednak by byl sám proti sobě, jednak nemůže mít tušení, zda životní pojištění nebo hypotéku máte. Že jste je měli loni, neznamená, že je máte i letos (a obráceně). Proto co nejdřív, nejlépe během ledna, tyto papíry odevzdejte své účetní a pak si za pár týdnů ověřte, že je opravdu zaúčtovala.
Do kalendáře si pak udělejte poznámku, že máte dostat vrácené daně. Doporučuju na první týden v červnu, protože to dostanete květnový výpis z účtu. Nebudou-li tam peníze, přepište si stejnou poznámku na první týden v červenci. Pokud ani v červnu nedorazí peníze, vlítněte na účetní, ať přizná barvu, proč jste peníze nedostali.
Co všechno lze odečítat z daní
Z daní, respektive z daňového základu, si můžete odečítat následující položky:
► Úroky z hypotéky nebo úvěru ze stavebka
- za rok 2011 až do výše 300 000 Kč (maximální vratka je tedy 45 000 Kč)
- lze takto kombinovat i víc úvěrů, ovšem všechny úvěry musí řešit vaši bytovou potřebu
- za rok 2012 to bude pouze 80 000 Kč
► Životní pojištění
- maximálně 12 000 Kč ročně (maximální vratka je tedy 1 800 Kč)
- pojistka musí být minimálně do 60 let vašeho věku a musí trvat alespoň 60 měsíců
- do odpočtů se počítají peníze za hlavní tarif (tedy smrt a dožití) a peníze vložené do spořicí částky pojistky. Nezapočítávají se peníze zaplacené za rizika. Pro podrobnější popis odkazuji na lekci Školy finanční gramotnosti věnovanou pojištění
► Penzijní připojištění
- maximálně 12 000 Kč ročně (maximální vratka je tedy 1 800 Kč), což odpovídá měsíčnímu vkladu 1 500 Kč
- platí stejné pravidlo „60 na 60“ jako u životních pojistek
► Dary, charita a odběry krve
- Darem můžete přispět leckomu a na ledacos, na charitu a dobročinné účely, ale taky na kulturu na sport, rodné vísce na památník slavného rodáka... Celkem musíte darovat aspoň tisícovku (nebo dvě procenta vyměřovacího základu, ale těmihle počty bych si na vašem místě netrápil hlavu). O daru byste měli dostat potvrzení, kromě takových věcí jako data, podpisu, razítek, by na něm měl být vypsaný i účel daru. Potvrzení pak včas předejte účetní! Esemesková a kasičková dobročinnost má tedy nevýhodu, že se od daní odečíst nedá;
- Za každé darování krve si snížíte daňový základ o 2 000 Kč, čili vám stát vrátí 300 Kč. „Za krev“ si můžete odečíst maximálně 8 000, respektive 6 000 Kč ročně, což není nějaké úřední omezení, ale lékařské omezení, krev totiž můžete darovat maximálně čtyřikrát (muži) nebo třikrát (ženy) ročně
Pozor! Pokud vám na penzijko nebo pojištění přispívá zaměstnavatel, jeho příspěvky se od základu vaší daně odpočítat nedají. Odpočet platí jen pro peníze, které si do životního pojištění a penzijního připojištění vložíte sami. Příspěvky zaměstnavatele se odečítají z jeho daní. Stát nemůže dávat slevu jak jemu, tak i vám, to je pochopitelné.
Z daní jdou odečítat i další položky, to už jsou ale speciality pro fajnšmekry a nebudeme se tu jimi zabývat. Zájemci si můžou prostudovat zákony nebo zaplatit šikovnou účetní.
Jak to vlastně funguje
Uděláme si naprosto jednoduchý příklad s příjmem 20 000 Kč měsíčně.
Daně se v podstatě platí jednou ročně, ale jelikož se historicky prokázalo, že když stát občanům na konci roku řekne „zaplať 36 000 Kč“, málokdo tyto peníze má. Proto se to řeší formou záloh z každé výplaty, kdy vám stát sebere 3 000 Kč. Ve výsledku je to stejné, ale občané se nebouří a se skloněnou hlavou platí.
Ke konci roku se spočítá daňový základ, ze kterého jste měli daň za celý rok zaplatit – v našem případě 240 000 Kč. Daň je patnáct procent, tedy 36 000. A jelikož jste na měsíčních zálohách už těch 36 000 Kč dali (12 × 3 000 Kč), z daňového přiznání vyjde, že nemusíte nic doplácet a nikdo vám také nic nevrátí.
Pokud ale máte něco, o co si svůj daňový základ můžete snížit (úroky z hypotéky, životní, penzijní …), výpočtem se přijde na to, že jste na zálohách zaplatili více, než jste museli, a stát vám přeplatek vrátí.
Celá problematika daní je samozřejmě daleko složitější. Rozhodně si nemyslete, že platíte 15 procent z příjmu a tím je to hotovo. Celkem zaplatíte státu na všech možných přímých a nepřímých daních a povinných položkách 50 procent svého příjmu. Jinými slovy polovinu svých peněz pokorně odevzdáte. Jak je to možné, se naučíme někdy příště.
Sdílejte článek, než ho smažem