Navěky spolu…

V současnosti tolik diskutované zvýšení progrese u daně z příjmu posunulo do pozadí jinou připravovanou reformu – společné zdanění manželů. Přitom nebýt katastrofálních záplav to měl být společně s harmonizací sazeb spotřebních daní jeden z nejvýznamnějších zásahů nové vlády do daňové soustavy. Poněkud paradoxně by právě společné zdanění příjmů mohlo v některých případech zmírnit účinky plánovaného růstu progresivity daně z příjmu.

Jedna kasa, jedna daň

Společné zdanění manželů znamená, že příjmy obou manželů se sečtou do jednoho společného daňového základu, ze kterého se pak počítá daň. Tedy vydělá-li například muž 200 000 korun a žena 150 000 korun ročně, společný základ bude 350 000 korun. Z něho se pak po snížení o odčitatelné položky (opět společné pro celý pár) vypočte daň. V některých státech se využívá jiná verze. Společný základ se rozdělí rovným dílem mezi oba manžele a daň se stanoví pro každého zvlášť. Jaká verze bude zavedena od roku 2004 v ČR, zda vůbec nějaká bude, se zatím neví.

V každém případě toto opatření nejvíce ulehčí párům, kde oba partneři mají výrazně odlišné příjmy nebo vydělává jen jeden z nich. Vzhledem ke konstrukci daně tato změna mnoho nepomůže lidem s nízkými příjmy (pokud oba pracují), protože ty spadají do nejnižšího daňového pásma. Z toho vyplývá, že největší daňové úspory by dosáhla dvojice, ve které jeden z partnerů vydělá velmi mnoho a druhý nic. Například vrcholový manažer a jeho žena v domácnosti.

Jde o desetitisíce

Kolik tedy výše popsaný pár může reformou daně ušetřit? Zatím není jasné, jak budou vypadat konkrétní podmínky. Vedle toho, zda se vybere varianta s přesunem části příjmů od více vydělávajícího člena rodiny do daňového základu hůře placeného nebo varianta jednoho základu pro oba, závisí hlavně na výši odčitatelných položek a stanovení jednotlivých pásem progrese – tedy částek, od kterých příjem podléhá vyšší sazbě. V první variantě může obojí zůstat při starém. U jednoho základu musí být změněny. Zkušenosti z ostatních zemí a s dosavadním chováním státní správy nasvědčují, že tyto parametry nebudou ani jednoduše zdvojnásobeny, protože pak by na změně prodělal pouze stát. Všem ostatním by daň z příjmu zůstala v nejhorším případě stejná.

V USA, kde je společné zdanění manželů zavedeno od roku 1948, jsou odčitatelné položky pro pár ve výši asi devadesát procent dvojnásobku toho, co uplatňuje jednotlivec. Ani částky, při nichž dochází k přechodu na vyšší sazbu, nejsou pro pár dvojnásobné než u jednotlivců. Pokud bychom kopírovali americký model, mohla by nezdanitelná částka na manželský pár činit šedesát osm tisíc korun a tabulka pro výpočet daně by vypadala takto (viz tabulka).

Sazba daně pro manželský pár
Příjem (Kč)	Sazba daně
do 196 000	15 %
196 000 - 393 000	29 400 Kč + 20 % z částky nad 196 000 Kč
393 000 - 596 000	68 800 Kč + 25 % z částky nad 393 000 Kč
596 000 a více	119 550 Kč + 32 % z částky nad 596 000 Kč

Kolik by v takovém případě ušetřila rodina Blechova? Pan Blecha pracuje jako ředitel stavební firmy s ročním příjmem 1 200 000 korun, paní Blechová je v domácnosti bez příjmu. Malé Blešky nemají. Zavedením společného zdanění by Blechovi ušetřili více než čtyřicet tisíc korun (viz tabulka). Je to způsobeno jednak zvýšením nezdanitelné částky, která v prvním případě zcela propadla u manželky, a jednak posunem části příjmu rodiny do nižších pásem.

Srovnání variant
Položka	Současné zdanění		Společné zdanění
	Blecha	Blechová	Blechovi
Roční příjem (Kč)	1 200 000	0	1 200 000
Nezdanitelná částka (Kč)	38 040	38 040	68 000
Daňový základ (Kč)	1 162 000	0	1 132 000
Daň celkem (Kč)	332 276		291 070
Rozdíl	41 206 Kč

                              Pozn.: Vychází ze zákona o dani z příjmu a výše popsaného modelu

Je jasné, že pokud by bylo zavedeno další (nejvyšší) daňové pásmo, tento rozdíl by se ještě zvětšil. Po zavedení sazby 37 procent pro příjmy nad 1 100 000 korun by úspora společného zdanění dosáhla ještě o 1 426 korun více. Zatímco v současné úpravě by část příjmu podlehla nejvyšší sazbě, v případě společného zdanění by mezní sazba ležela vysoko nad.

Zdanění jednotlivců vede

Rozšíření společného zdanění manželů není mezi státy OECD příliš velké. Šestnáct zemí zdaňuje výhradně příjmy jednotlivců. V některých státech, například v Rakousku, Belgii nebo Španělsku, je možné převést část výdělku vydělávajícího do daňového základu partnera s nižším příjmem. Německé zákonodárství umožňuje takzvaný úplný daňový splitting. To znamená, že příjmy obou partnerů se sečtou a vydělí dvěma tak, aby oba platili stejnou daň. V Irsku, Norsku a USA jsou oba partneři zdaněni společně jednou daní. Tento systém vyžaduje zvláštní sazby a nezdanitelné částky pro manželské páry a vedle úspor je možné i znevýhodnění některých manželských párů. Ve čtyřech státech, Francii, Portugalsku, Lucembursku a Švýcarsku, existuje společné zdanění rodiny. To znamená, že se vedle příjmů rodičů přičítají do společného daňového základu i příjmy nedospělých dětí.

Jaký je váš názor na společné zdanění manželů? Uvítali byste ho? Myslíte si, že k jeho zavedení skutečně dojde nebo půjde jen o další nesplněný slib vlády? Podělte se s námi o vaše názory.