O tom, že jsou hazardní hry u nás velmi populární, není pochyb. Podle informací Ministerstva financí se v roce 2014 v Česku prosázelo celkem více než 138 miliard korun. V meziročním srovnání je to o 11,4 procenta víc než v roce 2013. Nejvíc se loni hrálo na výherních automatech. Do nich lidé stihli naházet necelých šestnáct miliard korun českých.
Zdroj: Ministersvo financí
Celých 138,1 miliardy ovšem není celkový zisk provozovatelů loterijních her, kasin a heren. Víc než 106,6 miliardy korun se vrátilo zpět hráčům, operátoři si tak odnesli 31 miliard nezdaněného zisku. Do státní kasy pak odvedli 7,9 miliardy korun a dalších 0,4 miliardy korun zaslali provozovatelé číselných a okamžitých loterií a kurzovních sázek Českému olympijskému výboru.
Kolik Češi prosázejí v roce 2015, zatím není jasné, ale podle odhadů by se stomiliardová hranice mohla prolomit v září 2015. Provozovatelům loterií a jiných hazardních her by mohlo jít do kapes asi pětina této částky, tedy 20 miliard.
Všechna tato čísla pocházejí ovšem jen z legální části hazardního průmyslu. Nejsou v nich tedy započtena především virtuální neboli on-line kasina, která z velké částí působí na našem trhu bez souhlasu státu. Jak ukládá novela zákona o loterijních a jiných podobných hrách, aby provozovatel takového kasina mohl u nás získat licenci, musí mít mimo jiné sídlo firmy v České republice, musí zde registrovat své hráče a nesmí mít v aktivech podíl zahraničního kapitálů.
Proti těmto podmínkám ale ostře protestuje Evropská komise, vidí v nich nedovolené bránění vstupu zahraničních firem na trh. Už loni komise dala České republice ultimátum, ve kterém požaduje změnu legislativního rámce do 1. ledna 2016. Pokud se tak nestane, hrozí našemu nám sankce až půl milionu korun za každý den prodlení.
Právě k tomuto datu chce Ministerstvo financí v čele s Andrejem Babišem prosadit novelu zákona o hazardních hrách, která kromě jiného vstup zahraničních subjektů na trh dovolí. Vzhledem k tomu, že podle odhadů se u nich ročně prosází přibližně 30 miliard korun, do státního rozpočtu, by pak z on-line hazardu mohla přitéct až miliarda korun navíc.
Zahraniční on-line kasina se k novele zákon staví velmi pozitivně. Drtivá většina by byla ochotná zažádat si o licenci a zapojit se do daňového sytému. Záležet bude ovšem především na výši dani. Limitem podle nich měla být dvacetiprocentní hranice.
Ministerstvo financí by ovšem rádo zvedlo sazbu odvodu daně z příjmů pro poskytovatele loterijních a podobných služeb na 25 procent. Společně se zvýšením poplatku z výherních automatů z 55 na 110 Kč si vláda slibuje zvýšení daňového výnosu z hazardu až o 2,5 miliardy korun.
Realita ovšem může být někde jinde. Vladimír Eichinger, výkonný sekretář Asociace společností provozovatelů kasin, se ke zvyšování odvodu daně vyjádřil v tiskové zprávě takto:
„Jsme doslova zděšeni ‚žonglováním‘ koaličních poslanců s čísly daňové sazby a vůbec netušíme z jakých zdrojů, studií či analýz jejich závěry a navrhované sazby vycházejí. Pokud dojde ke schválení dohody vládní koalice, nastane velký problém a některá kasina budou muset trh opustit. Očekávaný daňový výnos, kterým se všichni zaklínají, nakonec nebude žádný, nebo spíše negativní v růstu nezaměstnanosti a kriminality,“
Mohla by se tak opakovat situace například z Polska, kde kvůli daňovým bariérám velká část on-line kasin přešla do šedé ekonomiky nebo, situace z Rumunska, které kvůli zpětnému dodanění, zahraniční kasina opouštějí.
Navštivte svět soudobého umění
Letní výtvarný salon KodlContemporary představuje přední osobnosti současné umělecké scény na výstavě v Galerii KODL.
Sdílejte článek, než ho smažem
