Očima expertů: Bankovní daň jako past na voliče?

Čím blíž budou volby do Poslanecké sněmovny, tím víc se budou jednotlivé partaje předhánět v „převratných“ řešeních, jak pomoci českému lidu. Tak třeba ČSSD by ráda zabodovala s daňovou reformou. Více zdanit chce lidi s vyššími příjmy a také velké firmy. Pro banky si sociální demokraté dokonce připravili sektorovou daň.

„Zisky bank jsou v České republice v porovnání s evropským průměrem více než dvojnásobné. Nemůžeme zavírat oči nad tím, že v posledních letech odtekla více než polovina zisků do zahraničí. Nutně pak chyběly ve státním rozpočtu, potažmo našim lidem v peněženkách. To chceme změnit, " vysvětluje svůj záměr předseda ČSSD a premiér Bohuslav Sobotka s tím, že věří, že pro vyšší zdanění bank získá u voličů silnou podporu.

Ekonomové ale připomínají, že navrhovaná daň může nakonec dopadnout právě na obyčejné lidi. Pro banky nebude zas tak velký problém, aby si finanční ztráty způsobené novou daní postupně „vybraly“ od svých klientů. Navíc nápad zavádět sektorové daně s vysvětlením, že „zbytečně moc“ peněz odtéká do ciziny, není zrovna magnet na zahraniční investory. Špičky sociální demokracie ale stojí za svým. „Sektorové daně nejsou neobvyklé, nejsou nijak výjimečné. Má je řada zemí v různých oblastech – Francie, Španělsko, Rakousko, Slovensko, Maďarsko… Konec konců u nás máme sektorovou daň dávno, zatěžuje hazardní průmysl,“ říká předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček. Dávat ovšem na roveň hazardní průmysl a bankovnictví, asi není nejrozumnější argumentace…         

Co si o návrhu na zavedení sektorové bankovní daně myslí ekonomové?  A kdy má podle nich sektorová daň obecně smysl a kdy jde spíš jen o populistický krok politiků?

Aleš Michl

poradce ministra financí, spolumajitel fondu Quant

Pokud tenhle stát bude pořádně daně vybírat, nepotřebuje žádné zvyšovat ani zavádět nové. Stát by měl pravidelně zveřejňovat žebříček největších daňových poplatníků, banky jsou mezi nimi – dokud to tak bude, proč by měly platit nějakou zvláštní daň? U bank bych se soustředil na to, jak je dojí matky v zahraničí – výplaty dividend nesmějí ohrozit stabilitu a likviditu české dcery. Není možné libovolně úvěrovat zahraniční matku, je potřeba hlídat transferové ceny mezi českou bankou a její zahraniční matkou, jak mezi sebou dělají a účtují deriváty…

Jaroslav Vostatek

ekonom a pedagog

Každý návrh musí být řádně odůvodněn. Nápad nestačí. Zatím jsem si povšiml v podstatě jediného odůvodnění – že bankovní sektor je sedmým odvětvím české ekonomiky co do ziskovosti. A že naprostá většina tohoto zisku odchází do zahraničí. To je hodně málo, takto odůvodněná daň by byla bezpochyby protiústavní. Bankovní daň byla před léty v některých zemích zavedena jako kolektivní trest (odškodnění) za státní výdaje na sanaci bank, návazně na vznik bankovní (a hospodářské) krize. V jiných zemích argumentovali „preventivně“, jako by se měl vytvořit fond na budoucí bankovní krizi. U nás k žádné krizi nedošlo – také díky vysoké ziskovosti českých (poboček) bank. Stávající nápad ČSSD zapadá do extrémních snah využít každé možné záminky ke zdanění bohatých a prostředky využít pro potřebné v dané zemi či ještě lépe v celém světě. 

Na druhé straně u nás chybí daň z přidané hodnoty finančních služeb, třeba i v náhradní formě. Neumětelové a lobbisté tvrdí, že nelze zdanit fakturovaný úrok, stejně jako (každý jiný) bankovní poplatek. Podle těchto „expertů“ banky žijí z úrokového rozpětí, takže nemůžeme zdaňovat úrok. Z marže ale žijí všechny podniky.

Pavel Kavánek

prezident České bankovní asociace

Stabilní a výkonný bankovní sektor představuje dlouhodobou konkurenční výhodu Česka a bylo by neprozíravé tuto konkurenční výhodu a oporu ekonomiky jakkoliv oslabovat. Proto je třeba návrhy na dodatečné zdanění bank nezaujatě zvažovat a vést debatu o jejich možných důsledcích pro financování ekonomiky a hlavně ekonomický růst a udržování zaměstnanosti. Vážit je třeba také dopady na stabilitu podnikatelského prostředí a rovnost podmínek pro podnikání – tedy na to, co bylo dosud vnímáno jako jedna z předností české ekonomiky.

Vladimír Pikora

hlavní ekonom Next Finance

Sektorové daně jsou špatné. A to zejména, pokud se dotknou sektoru ekonomiky, který byl privatizovaný a téměř celý je v rukách zahraničních investorů. Mnoho z nich si může myslet a pravděpodobně to je pravda, že kdyby nebyli cizinci, tak by jim politici extra daně nenapařili. To si jiní investoři logicky můžou vykládat tak, že je investice v Česku extra riziková, a proto zde nebudou investovat. Oni zde totiž investovali kvůli zisku. Česko se přitom dlouhodobě snaží lákat investice, dává různé pobídky a daňové prázdniny. Navíc banky se budou snažit vyšší daň přesunout na klienty, což ekonomice nepomůže. Jedná se tedy jen o populismus a nesmysl. Jsem rozhodně proti jakékoli sektorové dani i mimo bankovnictví. Naše ekonomika nepotřebuje vyšší daně, ale jinou strukturu a vyšší přidanou hodnotu postavenou na moderních technologiích. Sektorová daň jen odvádí pozornost od skutečných problémů.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom společnosti Cyrrus

Sociální demokraté v posledních týdnech přitvrdili. Blíží se volby a jejich píáristé zjevně usoudili, že v éře křiklounů a ranařů Babišova či Trumpova typu samolepky Hate Free nezabírají. Nejen, že rozprášili stejnojmennou organizací, jejíž agendu přenechali zeleným, straně na hranici volitelnosti, ale dokonce začali produkovat návrhy, které jsou s „hate free“ postojem v přímém rozporu. Sektorová bankovní daň v dnešních podmínkách účelově brnká na strunu nesnášenlivosti „obyčejných lidí“ vůči bankéřům. Jde svým způsobem o tisící první variaci na osvědčené „full of hate“ téma třídního boje.

Píáristé Lidového domu ale zaspali. Pokud by s daní přišli před deseti lety, mělo by jejich snažení jisté opodstatnění, nejen politické. Lidé tehdy žili v rozhořčení, neboť poplatková politika bank byla vskutku nemravná. Od té doby ale zapracoval trh a technologický rozmach. Nástup nízkonákladových bank a občanské iniciativy prakticky skoncovaly s nejzpupnějšími poplatkovými výstřelky bankovních molochů. Za dveřmi si navíc na další část koláče výnosů z bankovních služeb brousí zuby přehršel fintechových platforem. Zlatá éra kamenných bank, u nás umocněná posttransformačním souručenstvím se státem, resp. s vládami, v níž měli sociální demokraté jediné/hlavní slovo, s finanční krizí skončila. To dokumentuje třeba klesající rentabilita vlastního kapitálu tuzemských bank. Sociální demokraté nejen, že se svým návrhem přicházejí s křížkem po funuse, ale navíc poškozují ty, za které se ve svých proklamacích stavějí, tedy živnostníky a malé a střední podniky. Na ně přenesení alespoň části břemene sektorové daně dopadne tíživěji než na velké podniky a korporace. 

Navštivte svět soudobého umění

Letní výtvarný salon KodlContemporary představuje přední osobnosti současné umělecké scény na výstavě v Galerii KODL.

Více informací

Sdílejte článek, než ho smažem