Překvapivě hodně lidí v Česku platí zbytečně vyšší daně, než musí. Nevyužívají totiž možnosti odpočtů od základu daně, ačkoliv na ni mají nárok. Vyplývá to z průzkumu online deníku Aktuálně.cz a odhadů odborníků. Zjistit přesný podíl lidí, kteří platí řádově o stovky až tisíce vyšší daně než musejí, je z nejrůznějších důvodů nemožné. Podle střízlivých odhadů je to však přinejmenším třetina z těch, kteří na některé zvýhodnění mají nárok.
Nejen hypotéky, ale i stavební spoření
Ke konci roku 2008 splácelo hypotéku přes 406 tisíc lidí (pomineme-li podnikatele a obce). Řádný nebo překlenovací úvěr ze stavebního spoření pak splácelo dokonce 971 tisíc lidí. Skutečný počet osob, kteří mají nárok na odpočet, je nicméně nižší - hlavně proto, že někteří splácejí hypotéku i úvěr ze stavebního spoření současně (nejde tedy o prostý součet uvedených čísel). Přesto jen 340 tisíc osob si v roce 2008 snížilo základ daně o zaplacené úroky z hypotéky nebo úvěru ze stavebního spoření.
Pojištění? Možná jen třetina lidí
Ještě méně než úroky z úvěrů si lidé odečítají zaplacené příspěvky na životní pojištění. Za rok 2007 poslaly pojišťovny lidem přes tři miliony potvrzení lidem, kteří – alespoň na první pohled – splnili zákonné podmínky daňové uznatelnosti," říká mluvčí České asociace pojišťoven (ČAP) Marcela Kotyrová. V daňovém přiznání však tuto výhodu využilo - podle statistik ministerstva financí – 838 tisíc osob.
K podobným číslům dospěl i nedávný průzkum České asociace pojišťoven. "Možnosti odpočtu využívá jen 54 % pojistníků, častěji jde o lidi ve věku 30-54 let a s vyšším vzděláním," připomíná Tomáš Hejda z ČSOB Pojišťovny. Podobné je to u penzijního připojištění. Penzijní fondy v roce 2008 poslaly potvrzení zhruba 700 tisícům klientů, kteří zřejmě mají nárok na daňový odpočet. V daňovém přiznání však tuto možnost využilo jen kolem 231 tisíc lidí.
Celkově si penzijní připojištění platí přes čtyři miliony lidí. Nárok na odpočet ale mají jen ti, kteří zaplatili více než 6000 korun ročně, protože odpočet nejde uplatnit na poskytnutý státní příspěvek (vklady do 500 korun měsíčně). „V posledních letech má nárok na odpočet od základu daně kolem 20 procent z celkového počtu klientů,“ říká Monika Klucová za Penzijní fond Komerční banky.
Údaje o celkovém počtu osob, kteří mají na odpočty nárok, však jsou ve všech třech případech jen orientační. Například u penzijního připojištění totiž dostanou potvrzení nejen klienti, kteří prokazatelně zaplatili více než 6000 korun u jednoho fondu, ale i ti, kteří u fondu ukončili smlouvu nebo si v daném roce sjednali novou. „Nevíme, jestli nemají někde další a v součtu nezaplatili více než 6000 korun ročně,“ vysvětluje Marek Zeman, mluvčí AXA Penzijního fondu. Nicméně podíl těchto přestupů na celkovém počtu nebývá zas tak výrazný.
Někteří nevědí, někteří se bojí
Proč lidi v době, kdy řada z nich slyší při nákupech v obchodě už na slevy v řádech desítek korun, nevyužívají možnost ušetřit řádově tisíce na daních? „Lidé, kteří si zpracovávají daňové přiznání sami nebo ještě lépe přes daňového poradce, většinou na nejrůznější odpočty nezapomenou. Ale u zaměstnanců, za něž většinou podává přiznání zaměstnavatel, je to mnohem horší,“ říká mzdová účetní Jana Králová.
Pro většinu zaměstnanců je prý daňové přiznání něco, o co se nemusí a ani nechtějí starat. Pomineme-li základní slevu na poplatníka, kterou účtárna zaměstnavatele odečítá automaticky každý měsíc, využívají lidé nejčastěji slevu na dítě - taktéž měsíčně. „Většinou je ale nenapadne přinést doklady na slevy, které se uplatňují až v celoročním vyúčtování. Mnoha zaměstnancům sice přijde potvrzení od banky nebo penzijního fondu, ale berou to spíše jako výpis z účtu nebo jako něco, o co se nemusí starat, když jim daňové přiznání vyřídí zaměstnavatel,„ shrnuje vlastní zkušenosti Králová.
Pokud už se zaměstnanci rozhodnou odpočty uplatnit, narazí mnohdy na neochotu kolegů ze mzdového oddělení. „Pro řadu firem není problém přiložit k přiznání za zaměstnance také podklady k odpočtu hypoték či pojištění. Není to ale jejich povinnost,“ říká Králová. Jestliže pak zaměstnanec zjistí, že jeho účtárna není k vyřízení komplikovanějšího přiznání ochotna nebo to má zakázáno, snahu o odpočty vzdá. „Nejčastěji slyším, že se to lidem časově nevyplatí. Bojí se, že když si daňové přiznání podají sami místo zaměstnavatele, tak tím stráví plno času a ještě to udělají špatně,“ říká finanční poradce Jan Souček.
Jde podle něj o zbytečné obavy – v době, kdy jsou na internetu dostupná téměř automatická daňová přiznání i jednoduché návody, zabere jeho vyplnění maximálně pár hodin, spíše jde však o záležitost několika minut. „Dosažené úspory na daních se přitom pohybují v řádech stovek až tisíců korun," připomíná Souček. Ten přidává i další vysvětlení překvapivě malého zájmu o daňové úspory: „Sleva v obchodě je jasně daná – člověk vidí, že zaplatí padesát korun místo šedesáti. Ale daňový odpočet je pro mnoho lidí něco hodně imaginárního, obtížně vyčíslitelného,“ říká.
Nevyužijí, protože nemůžou
Oslovené banky, pojišťovny i poradci se shodují, že jen zlomek lidí nevyužívá zmíněné odpočty úmyslně...
Celý článek naleznete na aktuálně.cz na adrese:
http://aktualne.centrum.cz/finance/prilohy/clanek.phtml?id=663945
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
27. 3. 2010 22:52
Citace - smutná karla / 27.03.2010 15:19
Tak si najděte lépe placenou práci, vážená, co je na tom tak těžké?
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (18 komentářů) příspěvků.