Diskuze - Když je pánem vaší domácnosti exekutor... a ani ne

Člověče, ty jsi ale vůl. :)

Pokud může exekutor vypáčit dveře, urážet člověka, odvést věci o kterých se domnívá, že by MOHLY být majetkem dlužníka, pokud není vytvořena kultura vymáhání dluhů, jsme již státem loupežnickým, mafiánským a dobře nám tak. Pokud Zdravotní pojišťovny nemají povinnost upozorňovat plátce o jeho dlužném pojistném a pokud se tyto ústavy ztřeba za osm let rozhodnou dluh, o kterým postižený vůbec nevěděl, předat exekutorovi, který se nemusí řídit občanským zákoníkem, jsme nejen státem loupežnickým, ale především hloupým, protože nerozumě likvidujeme sami sebe. Co na to jiného říci.... Pokud, může v našem státě manželka, která má již roky podanou žádost o rozvod, s dětmi, platit dluhy, které nadělal manžel se kterým již léta nežije a vůbec ni nevím kde se dotyčný nachází, pokud se tato manželka dostane do situace, že má najednou exekuci na svůj byt, tak se dostane na ulici přibydou jí její již vlastní exekuce, děti se dostanou do dětského domova, kde přežijí a díky drastickým zážitkům, se z nich pak mohou stát opravdoví gengsteři, tak jak si zasloužíme. Dobře nám tak.









Newúcta k lidem neúcta k morálce, právu, dobře nám tak.

Tento článek je opravdu vysoce neobjektivní, tendenční a zavádějící. Pokud může mít cca 60 zemí světa (většinou těch nejcivilizovanějších) institut privátního soudního exekutora, nevím, proč to vadí autorce článku. Kdyby takovouto slátaninu napsala například ve francouzském tisku, hned by měla velké potíže s orgány státu, konkrétně soudy, které privátní soudní exekutory pověřují prováděním exekucí. Novelizce exekučního řádu byly většinou proto, že někdo z poslanců dlužil sám nebo znal někoho, kdo dlužil a tak se snažili práci exekutorů co nejvíce zhatit. Naštěstí se jim to nedaří, protože by čelili vážným připomínkám z EU. Novelizace zákona tak umožnily zefektivnit práci exekutorů, například jim zpřístupnily policejní evidence obyvatel , aut a některých peněžních ústavů na dálku. Asi by paní autorka článku potřebovala trochu více sebereflexe a při špatně skrývané závistivosti nad odměnami exekutora (viz její ostatní publikace na internetu) by jejich těžkou práci měla porovnat se svými příjmy poslankyně parlamentu, které měla, když byla zvolena za moravskou stranu Hnutí za samosprávnosu Moravu - SMS .

Souhlasím, byla to doba přežívání. Plná náhražek a čekání ve frontách na cokoli. Každý druhého kontoloval, každý se druhého bál. Všechno bylo levné, ale nebylo to k dostání. Já bych rozhodně neměnil. Byla to doba nesvobody bez perspektivy.

Aha, nevěděl jsem, že je to tak jednoduché, domníval jsem se, že trvalé bydliště musí mít každý a proto ho člověka nelze zbavit. Děkuji vám za radu. Hned zítra zajdu za majitelem domu a zkusím to vyřešit, i když určitým zádrhelem bude poplatek za převod... Ale moc děkuji. Ještě z doslechu vím o možnosti sepsání majetku, co mi v bytě patří a ověření u notáře. Pomáhá to? Zítra je úřední den, tak bych to akorát do čtvrtka stihl.

Jakmile jednou budete nájemcem nebo vlastníkem (nevím jaká konkrétně je Vaše situace) bytu Vy, sestře můžete nechat zrušit údaj o trvalém bydlišti i proti její vůli, pokud budete schopen prokázat, že byt fakticky neužívá (což zřejmě odpovídá skutečnosti). V takovém případě (pokud si nezřídí jiné trvalé bydliště) bude jako adresa trvalého bydliště zapsána adresa ohlašovny (většinou matriky) v jejímž obvodu měla naposledy trvalé bydliště. Uvedené může značně pomoci, byť to všem problémům asi nezabrání, protože exekutoři mimo jiné získávají z centrální evidence obyvatel i údaje o již zrušených trvalých bydlištích.

Děkuji za cenné rady. O převodu bytu jsem už uvažoval, bohužel v našem městě se za převod platí cca 20000 Kč... Asi si budu muset vzít sám na tento převod úvěr, ale studuji, a žádná banka mi úvěr nedá (rodiče nemohou ručit - jsou nezaměstnaní, díky brigádám a stipendiu mám v rodině paradoxně největší příjem). Navíc předpokládám, že se tím mnoho nevyřeší, protože sestra zůstane v bytě hlášená, nemohu ji z bytu odregistrovat proti její vůli a ona by tak formálně skončila na ulici (byla by bez adresy), což asi nejde.

Je úterý. Do čtvrtku cenné věci odvezte "do bezpečí".

Za samotné dluhy Vaše sestra ve vězení opravdu asi neskončí, samotný dluh trestným činem není (avšak např. neodvedení sociálního a zdravotního pojištění trestným činem je). Nicméně ve Vaší situaci Vám doporučuji zejména připravit si veškerou dokumentaci k vybavení bytu nejlépe v kopiích tak, aby jste kopie mohl předat vykonavatelům při provedení soupisu (doklady však nejsou samospasitelné, exekutor může majetek sepsat i přes ně). O soupisu se provádí protokol, trvejte na tom, aby vše, co uvádíte zde, bylo do protokolu zaneseno. Ohledně majetku, na který nemáte doklady, však bohužel nevím o lepším doporučení, než jeho uložení mimo byt. Pokud by byly do soupisu pojaty nějaké věci, které jsou Vaše a na které máte doklady, neprodleně kontaktujte advokáta, je nutno podat vylučovací žalobu. A kromě toho bych Vám doporučil, abyste se snažil se sestrou a pronajímatelem dohodnout o tom, že byt bude převeden na Vás, jinak se tyto situace mohou periodicky opakovat...

Věřte tomu, že nezapomínám. Má připomínka ovšem nemířila na dobu "socialismu", ale na období do nabytí účinnosti zákona o soudních (soukromých) exekutorech, kdy veškeré výkony soudních rozhodnutí vykonávaly jen samy soudy. Nadto musím poznamenat, že s ohledem na soudní praxi až do doby nedávno minulé ona možnost "vystěhovat neplatiče" z bytu, zejména pokud měl děti, byla také jen na papíře..

Bydlím v městském bytě, který je psaný na mou sestru. Jsem zde řádně hlášen, adresu mám v občance. Sestra zde ale nebydlí, žije u svého přítele. Sestra dluží patrně už statisíce korun (VZP, dopravní podniky, úvěry). Majetek v bytě je můj, mám na to faktury a paragony (ne na všechno, vlastním 2500 knížek, na které žádný doklad nemám). Právě dopisuji dizertaci a ve čtvrtek by k nám měl přijít exekutor. Jak mám postupovat, aby můj majetek nezabavil, zejména ne počítač, jinak bych dizertaci nedopsal. Jak uvádím, faktury se svým jménem mám. Děkuji za pomoc. P.S. Nemohu si finančně dovolit platit dluhy za sestru, i když bych ji rád pomohl, nechci aby skončila ve vězení :(

"v 80.létech se už dalo vcelku normálně žít."
- takže jsem mohl bezproblémově cestovat - mohl jsem si bez problémů koupit auto (aniž bych přes noc čekal před mototechnou) a mohl si vybrat libovolnou značku, nejen Škoda - mohl jsem veřejně nadávat na politiky - mohl jsem normálně pracovat v zahraničí - mohl jsem jít klidně studovat na universitu třeba v USA - nikdy jsem neslyšel termín "nedostatkové zboží"
Prý normální život. Pro mě tedy rozhodně NE.

Vše záleží na tom, zda pracují oficiálně nebo načerno. Pokud bude Ukrajinec pracovat sice na švarcsystém, ale oficiálně, minimálně zdravotní pojištění si bude muset platit také. Pokud bude jako zaměstnanec, všechny odvody bude platit také - on i jeho zaměstnavatel. Naopak pokud Rom bude pracovat načerno, žádné odvody nebudou a nadto ještě bude dostávat sociální dávky.

Omyl, paní Jano. Romové jsou dražší než Ukrajinci nebo Bělorusové. Bývali zaměstnanci stavebních firem, ale také technických služeb, kde vyváželi popelnice. Protože to byli zaměstnanci, platili sociální a zdravotní pojištění, zaměstnavatel za ně odváděl odvody. Ukrajinci tu pracují hodně načerno a za dumpingové ceny, hlavně proto, že žádné sociální ani zdravotní pojištění neplatí. Dumpingovými cenami jsou třeba pro stavební firmy atraktivnější, na kvalitu jejich práce a na způsob ubytování se už tak nekouká. Pokud mají rodiny, pak Romové je mají v Čechách a živí je za české ceny, na rozdíl od Ukrajinců. Každopádně je tato politika poněkud krátkozraká, protože za Ukrajinci jdou jejich rodiny sem a další generace už za dumpingov é ceny dělat nebude, protože bude chtít a potřebovat bydlet a bude chtít splynout s většinou. Pokud zůstane pocit křivdy, máme zaděláno na stejné problémy, jako má Německo s Turky, občany bývalé Jugoslávie (prchali tam před válkou a oni ani jejich děti se už zpátky nevrátí) a dalšími menšinami.

O tom už byl tady článek (a velmi pěkný). Prostě našinci se až do zhruba dvojnásobku minimální mzdy nevyplatí pracovat, protože sociální systém je u nás tak štědrý a tak nesmyslný, že ten, kdo pracuje, je na tom hůře než ten, kdo se jen přiživuje na ostatních.

Myslíte, že je uvědoměn? Obvykle není, a to s výmluvou, že by věci převedl (převezl, prodal,...) jinam. Kdyby byl uvědoměn, řada lidí by problém včas urovnala. Nač ale dlužníka upozorňovat? On přece toho exekutora zaplatí, takže o co jde? Že to není košer? No jo, ale on je dlužník, tak ho musíme co nejvíc zkriminalizovat. Já s divím, že je rovnou nestřílíme.
PS: jakpak že to bylo s bankama, které rozpůjčovaly kdeco a nakonec se jejich dluhy předaly do konsolidační agentury a "očištěné" banky, tedy banky bez dluhů s jásotem převzali noví zahraniční majitelé, kteří do nich dali kapitál. Museli, když ten domácí byl různě "rozpůjčován". Kdepak je dneska konec panu Chvalovskému, který dlužil Komerční bance několik miliard. Tam exekutor na dveře neklepal? Pročpak asi? Jo, ono bylo jednodušší to zatáhnout z daní, ti blbci daňové poplatníci to přece zaplatí! Přece nebudeme stíhat management oněch bank, to bylo přece na politickou objednávku a zvláště když v čele jedné z oněch bank stál v té době manžel jedné velmi populární političky, co tenkrát kojila své dítě v parlamentu. Takové byste chtěli stíhat exekutorem?

Já myslím, že jste nepochopil, že devadesát devět procent předřečníků nechválí práci exekutorů, ale negativně se vyjadřuje k pojetí článku typu chudák dlužník, nevědomky nadělal dluhy, vůbec za to nemohl, a teď po něm ještě v jeho nelehké situaci snad někdo bude chtít, aby je platil... O praktikách exekutorů, nad kterými by každý soudný člověk kroutil hlavou, by se přitom dalo napsat deset takovýchto článků.

Všichni vážení zastánci spravedlivých pánů exekutorů, dovolte, abych vás upozornil ještě na jednu reálnou situaci. A sice, když vám do bytu vtrhne exekutor (samozřejmě v době vaší nepřítomnosti), odveze vám věci a vy až dodatečně zjistíte, že v bytě předtím bydlel nějaký dlužník. A exekutor si myslel, že tam stále bydlí (proč si zjišťovat fakta?), tak prostě odvezl vše, co mělo nějakou cenu. Po osmi měsících byly věci vráceny, některé v dosti žalostném stavu (asi je skladovali na jedné hromadě). Stížnost u komory nepomohla (kdo by také věřil tomu, že exekutoři potrestají exekutory?), u soudu byla žaloba na úhradu škody zamítnuta, protože nebylo možné dokázat, že věci poškodil exekutor (jasně, v bytě jsem měl prasklou televizi, protože mi připadala estetičtější). Můj názor na exekutory? Svině jedny.

Pane Marný, 50. léta se nedají srovnávat s 80. léty, v 80.létech se už dalo vcelku normálně žít. V 50. letech se kradlo, vraždilo, nevěděl jste dne ani hodiny. když se někomu zalíbil Váš majetek, po udání ho získal a Vy jste těžko dokazoval, že jste svou tetičku nezavraždil nebo neteř neznásilnil. Dneska se sice generání tajemníci nepopravují, ale řada lidí k majetku nepřišla zrovna košer způsobem. Nejhorší na tom je, že Policie nic nevyšetří, protože nemůže, a zpátky státu se to nevrátí, aby se to zprivatizovalo průhlednějším způsobem, protože to politické špičky nechtějí, a je jedno, jestli jsou v ODS nebo v ČSSD. Za komunistů se říkalo, že kdo nekrade, okrádá rodinu. Nejjhorší je, že exekutor přijde mnoha lidem zabavit i to málo, co ještě mají, ale jiní lidé nakradli milióny a dneska jsou považováni za hrdiny.

To je dobré. Chtěl bych vidět, jak nějaký Rom uklízí :-)