Diskuze - Exekuce majetku a práva třetích osob: proč exekuto

Joj, jenom ne státní fond... to by při stavu a akceschopnosti našich soudů znamenalo další díru pod ponorem státního rozpočtu. A protože to jde "ze státního", tak by s tím nikdo nechtěl hnout. Takových už tu bylo...

Jéje, někdy si říkám, že kdybychom měli zákony z Rakousko-Uherska, to bychom se měli... My jsme se ale vytvořili zákony "nové" a to je teprve hukot... to by se za císařpána divili...

Nesouhlasím. Za prvé: při tristním stavu práva u nás by byl Váš "státní" fond by byl asi velice snadno tunelován. Takže ten tedy rovnou zavrhuji. Za druhé: exekutor to byl soukromý. Takže se nejprve pokusil zjistit majetek v místě a k jeho cti budiž řečeno, že rodičům nic neprodal. Podle jeho slov "kdo by o ty staré krámy stál". Následně se pokusil o exekuci ze mzdy, ale dotyčný mladík uvedl, že pracuje u neexistující firmy. Následně tedy exekutor obeslal banky a zjistil, kde má dotyčný veden účet. Teprve třetí exekuce byla úspěšná. Nemáte pravdu taky v tom, že rodiče nezletilých dětí jsou na věci neúčastni a že se jich to tedy netýká. Náhrada škody se jich bohužel týká. Nesou za své děti zodpovědnost do věku 15 let. Ne sice trestní, ale pokud dětičky něco provedou, zodpovídají za to rodiče, měli je lépe vychovat nebo hlídat. Kdyby byla náhrada škody po rodičích tvrdě požadována, ubylo by nezletilých sprejerů. Například. Protože rodič by škodu se skřípěním zubů nahradil a doma by dítko přehnul přes koleno a etika neetika, dítko by si týden nesedlo a pak by makalo na různých brigádách, aby se peníze do rodiny vrátily. Uznávám sice americkou výchovu, kdy na dítko nesmíte fyzicky sáhnout, ale ono je to ocamcaď až pocamcaď. Ke smůle předmětného hocha je třeba říci i to, že si nechal hodně blbě poradit. Rodiče a známí mu radili, že když nepracuje, nemůže mu nikdo nic sebrat. Bohužel nepočítali s tím, že hochovi je 18 let a dávají mu špatný příklad, protože by ho pak museli živit až do důchodu, aby již nikdy nepracoval. Navíc, když věděl, že je proti němu vedena exekuce, mohl vědět, že ho jednou dožene. A za poslední: kdyby četl rozsudek, viděl by tu úžasnou sazbu 24 % p.a. + náklady na exekuci. Když je teda nekdo blbej, tak ať žere seno. Nejsem nelida. Kdyby přišel s omluvou za to, co se stalo a nabídl splátky, měl to levnější. Ale když odcházel od soudu se slovy, že ti blbci ode mně stejně nic nedostanou, měl holt smůlu. Jak říkali stařeček Pagáč, na tvrdší hlavu mosí byt aj tvrdší klacek.
Tím se nechci zastávat exekutorů ani exekuovaných. I mezi nimi je rozdíl. Někdo se třeba zadluží s tím, že chtěl podnikat, ale nevyjde mu podnikatelský záměr. Nebo se někdo se od našich slavných institucí nedozví, že mu poslaly složenku na pokutu a ty po něm následně stokorunovou částku vymáhají přes exekutora a chtějí tisíce. Tam je to na žalobu na ony instituce (jak jsem slyšela, dělají to s oblibou třeba dopravní podniky, ale i některé obce za nájemné), to je neúměrné. Já to chápu tak, že exekuce je forma trestu za něco, co jsem měl splnit, ale nesplnil. Přesto by měla a mohla mít i v kapitalismu lidskou tvář.

Soudíte to z pohledu poškozené, takže se nedivím, že Vám byl exekutor milý. Ale zkuste se na věc podívat s malým odstupem. Kvůli dluhu ve výši závratných 2500,-Kč se 5 let honili exekutoři? Kdyby stát raději spravoval nějaký fond, z něhož by uspokojil alespoň akutní nároky postižených okamžitě po pravomocném rozsudku a pak vymáhal dluh na povinných, byli by poškození na tom asi ještě lépe a naše podivná spravedlnost by netrestala nezůčastněné. V tomto případě nelze považovat za nezůčastněné rodiče, když byli ti loupežníci nezletilí. Ten dluh mohl být srážen z příjmů rodičů. Ať už ze mzdy nebo podpory v přiměřené výši. A nemuseli se honit exekutoři, kteří měli určitě náklady kdovíkolikrát převyšující ten dluh.
Proti zlodějům se lze samozřejmě také komerčně pojistit, ale raději jsem zmínil ten státní fond, abych někoho, kdo má s likvidací pojistné události zkušenost, nepopudil. Někdy si říkám, že by měli existovat exekutoři na pojišťovny, aby se pojištěnec dočkal svého plnění dříve, než mu ty peníze budou na nic. V mnoha případech díky průtahům pojišťovny totiž škoda narůstá nebo pojištěnce bez prostředků paralyzuje.

Oproti předchozím článkům o exekutorech tento přinesl jednu novou věc. A to tu, že exekutor může zabavit věci, které dlužník zřejmě ovládá. Dříve jsme se bavili o jiné situaci - o exekucích vykonaných v bytech příbuzných, známých i neznámých, o kterých se exekutor domníval, že mají s povinným něco společného a že si tedy u nich něco mohl ukrýt. Pominu-li, že jsem vůbec proti takovémuto způsobu "spravedlnosti": nemělo by se obdobně nahlížet i na věci v bytech jiných osob? Tedy, je-li zřejmé, že věci v bytě tetičky dlužníka ovládá zřejmě tetička, pravděpodobně tedy nepatří dlužníkovi, ledaže ten by prokázal opak. Přitom exekutor nestydatě vybílí byty příbuzných takovým způsobem, jako by se domníval, že tyto osoby patrně neovládaly nic, než holé stěny. Zvláštně nestranná spravedlnost.:o) Mimochodem, jak krásný návod pro loupežníky a podvodníky. Za svůj lup kupte příbuzným nemovitosti a nechejte je napsat na ně. Tím pádem je exekutor přinejhorším vysmějčí, ale nezabaví, ačkoli by měl. A spravedlnosti je prý učiněno zadost.
Nemohu si pomoci, ale exekuce nepovažuji za výkon spravedlnosti, ale za usnadňování práce výkonných složek moci na úkor spravedlnosti.

Už chápu, máme-li stále platné zákony z dob Rakousko-Uherska, že to u nás tak vypadá. Náš systém je bezohledný a zahání postižené "povinné" za hranici chudoby! Narůstá nám tím stále více bezdomovců, časem i zlodějů, asociálů,, protože tito lidé již nemají co ztratit. Nesouhlasím s tím, že jedině tím naším způsobem lze exekuci prosadit, protože exekutor má možnost se nechovat jako hyena, ale i jako slušný právník . Má také neomezené možnosti a pravomoci zjištění vlastnictví tzv. povinného", protože všechny státní instituce jsou povinny mu ze zákona poskytovat všechny potřebné informace o "povinném"! Vylučovací žaloby jsou na houby, alespoň v našich poměrech! Neoprávněně zabavená elektronika od r. 2001 je dnes již zastaralá a exekutorem prodané věci Vám po letech finančně už nikdo nenahradí. Navíc kdo z té starší generace by se dožil nějaké satisfakce, když u nás soudní spory jsou nekonečné!............. A co nějaké povinnosti věřitelů, kteří půjčují důchodcům neomezeně i vysoké částky, když vědí, že mají cca 6 tisíc korun důchod - to jen proto, že zjistili, že vlastní nějaký domek, o který ho chtějí připravit? Nakonec všechny ty soudní žaloby, které pak zahlcují naše soudy zaplatíme my daňoví poplatníci včetně právníků zdarma /ex offo/ pro nemajetné!....

Všichni ti nadáváte na exekutory. Mně se stalo, že jsem se jaksi nedobrovolně stala jeho klientkou. Ne, nepůjčila jsem nikomu, ale dva nezletilí hoši nám před nějakými asi 8 léty vykradli byt. Policie je chytila ještě ten den (!!), oba se přiznali. Pak začal kolotoč: na radu kohosi změnili výpověď, takže Policií prokázané přestalo platit. Za necelé dva roky se konal soud. Oba byli osvobozeni na základě jakési tehdy vyhlášené amnestie. Mně bylo jedno, jestli budou sedět nebo ne, chtěla jsem jen náhradu škody, ta ale byla možná až po pravomocném trestním řízení. To skončilo cca 3 roky po činu. Okamžitě následovala žaloba o náhradu škody. Ta nabyla pravomoci za cca další rok. Otec prvního škodu okamžitě uhradil, protože v té době byly možné úroky z prodlení ve výši dvojnásobku diskontní sazby, tedy v té době 24 % p.a., což taky soud přiznal. Druhý zaplatit nechtěl, protože mu kdosi poradil, že nemusí nic platit, neb si nevydělává a tudíž nemusí platit žádnou náhradu škody. Následně došlo k exekuci. Exekutoři ho honili skoro 5 let, až ho skutečně dohonili. Kdyby zaplatil tenkrát, bylo by jen nějakých 2.500,- Kč. Dneska asi 12.000,- Kč, tedy dlužná částka, úroky + náklady na vymáhání. Holt za blbost se platí. A já jdu tento týden za tu práci exekutorovi osobně poděkovat. PS: když soukromý exekutor vidí, že věc je těžko vymahatelná, provedení exekuce odmítne. Takže jako poškozenému Vám pak může pomoct jen mafie.

Ondřeji, jsi z Braníka figtivně nebo oficielně?

Jestli si dlužník myslí, že se odhlási z trvalého bydliště třeba na ohlašovnu místního úřadu neznamená to, že vyhrál nad výkonem rohodnutí, ba naopak dostává do problému ostatní nezůčastněné osoby u kterých nově bydlí neboť i u těchto může být proveden výkon rozhodnutí/exekuce/. Nemůsí mít zde ani povinný trvalé bydliště a vykonavatel sepíše movité věci, které najde na místě, nerozhoduje komu věci patří postižené osoby si mohou podat vylučovaci žalobu a o tomto rozhodne soud!!!!! Pak se lidé diví ale musí si rozhodnout sami komu umožní ve svém bytě bydlet. Je běžné, že dlužník po tomto vykonu rozhodnutí zmizí a postižené osoby mají velký problém dokazovat u soudu, že sepsané věci jsou jejich ale hlavně netrvá to týden !!!!!

Na druhou stranu bych očekával náhrady za újmu způsobenou neoprávněným zabavením majetku, který není v majetku povinného, tak, aby si exekutoři dávali větší práci s tím, co a komu zabavují. Sice by došlo k mírnému poklesu efektivity, ale současný stav mi připadá příliš jednostranný. A souhlasím s příspěvkem přede mnou - je systém opravdu tak dobrý, když nejsou páky na větší dlužníky, kteří mají na to, aby si to "šikovně" právně ošetřili?

Mělo by se nejméně tak přísně postupovat proti velkodlužníkům nesplácejím svůj dluh.Vypůjčili si miliardy a přitom jsou oficielně téměř bezdomovci . Že příbuzní vlastní několik domů to nikoho nezajímá, alespoň oficielně ne.Zato přihlouplým sociálům ,kteří se dostali do dluhové pasti se musí sebrat i to co jim nepatří. Ondřej z Braníka