Diskuze - Finanční plánování podle ZFP akademie I.
Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)
Další příspěvky v diskuzi (celkem 706 komentářů)
Informace na této stránce mají povahu diskusního fóra pro registrované uživatele. Byť je pro publikování příspěvku vyžadována registrace, vydavatel neručí za pravdivost zveřejněných informací a neověřuje jejich faktickou správnost či autenticitu. Pokud jste zaznamenali příspěvek, který by tu být neměl, napište nám na redakce@penize.cz
Stránka 14/36
30. 3. 2011 20:19 | Jiří
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
30. 3. 2011 20:17 | Jiří
Když se dva perou, třetí se směje. Alespoň pokud jde o spor dvou významných firem ze světa finančních služeb. Neshody mezi finanční skupinou AXA a makléřskou sítí ZFP musí řešit dokonce soud. A kdo je ten třetí? Pojišťovna Aegon, světový gigant v oblasti investičního a životního pojištění.
Francouzská AXA vtrhla na český a slovenský trh loni na jaře, kdy koupila pojišťovnu Winterthur. Jenže už tehdy byly vztahy mezi slovenským Winterthurem a makléřským domem ZFP vyhrocené.
Zděděný spor se Francouzi rozhodli řešit nekompromisně. Loni na podzim podali žalobu. Chtějí od ZFP a jejích pojišťovacích agentů 26 milionů slovenských korun. Tolik včetně penále činí vyplacené provize firmě ZFP za „dohození“ zhruba 30 tisíc klientů.
Právě 30 tisíc lidí prý firma ZFP poté, co je sehnala pro Winterthur, odlákala ke konkurenci, kde za ně vyinkasovala další, tentokrát tučnější provize, tvrdí AXA. Zatímco totiž Winterthur platil zhruba 3,5 tisíce slovenských korun za každého nového klienta, konkurence slibovala devět tisíc, říkají právníci pojišťovny AXA Slovensko. A kdo že je ta štědrá konkurence, které přibylo téměř 30 tisíc klientů? Pojišťovna Aegon.
KONKURENČNÍ BOJ JE BĚŽNÁ VĚC Akciovou společnost ZFP založili manželé Poliakovi v roce 1995. Firma nabízí finanční poradenství a na svých internetových stránkách slibuje výhodné sociální, spořicí a pojistné programy. Vedení firmy tvrdí, že odchod klienta ke konkurenci je zcela běžná věc. Jenže dle firmy AXA tak, jak to provedla firma ZFP, byla porušena dohoda o storno provizích. Tedy ta část smlouvy, která přesně stanoví, za jakých podmínek lze zrušit smlouvu, aniž by bylo nutné vracet provizi za klienta.
Martin Bohoš, šéf právního oddělení AXA Slovensko tvrdí, že ZFP se vrácení provize záměrně vyhýbá. A čím déle spor trvá, tím se snižují šance na získání dlužné částky. Dle Bohoše prý vedení ZFP převedlo téměř veškerý majetek na spřátelené firmy, především na ZFP Akademii, kterou titíž majitelé založili před pěti lety a která stejně jako akciová společnost ZFP působí v České republice i na Slovensku.
„To, že vyvedli veškerý majetek z firmy ZFP, dokazuje, že své závazky nikdy nechtěli platit,“ konstatoval Bohoš. Z tohoto důvodu se také AXA rozhodla většinu dlužné částky vymáhat přímo po zprostředkovatelích, fyzických osobách, tedy externích pracovnících makléřské sítě ZFP, kteří nejprve vodili klienty do Winterthuru, a poté do Aegonu. AXA totiž měla smlouvu nejen s firmou ZFP, ale i s jednotlivými zprostředkovateli firmy ZFP. „Od fyzických osob se nám lépe vymáhají prostředky než od firmy, ze které zmizel veškerý majetek,“ konstatoval Bohoš.
PENÍZE NA SOUDY MÁME Společnost ZFP obvinění zcela odmítá a tvrdí, že žádné smlouvy neporušila. A podala na pojišťovnu AXA několik žalob. „Nároky firmy AXA neuznáváme ani co do důvodu, ani co do výše, přesto máme zájem celý spor urovnat mimosoudní cestou,“ řekl týdeníku EURO právní zástupce firmy ZFP Peter Česla z advokátní kanceláře Chochoľák, Česla & partners. Firma prý pojišťovně AXA navrhla, že převezme veškeré sporné závazky svých zprostředkovatelů vůči firmě AXA. To však AXA zamítla, tvrdí Česla.
Vedení ZFP popírá, že by firma neměla majetek. Tvrdí, že má dostatek prostředků na zaplacení v případě soudní prohry. Dle Česly to dokazuje skutečnost, že za žaloby, které už firma podala, zaplatila soudní poplatky ve výši tří milionů slovenských korun.
ZFP také kritizuje fakt, že AXA nepodala žalobu svým jménem, ale prostřednictvím firmy Lafine Delzio, kterou si najala na tuto kauzu. „Jde o agenturu, se kterou je problém komunikovat. Nepřebírá poštu a používá nestandardní praktiky řešení. V této souvislosti jsme zvažovali podání trestního oznámení,“ poznamenal Česla.
ZAČÁTEK KAUZY PŘED DVĚMA ROKY Celý spor začal na Slovensku v roce 2006. Na jaře toho roku AXA, tehdy ještě Winterthur, zjistila, že jí odcházejí tisíce klientů, které do pojišťovny přivedla firma ZFP, respektive její zprostředkovatelé. V roce 2005 pracovalo pro ZFP zhruba šestnáct tisíc zprostředkovatelů. Po některých nyní AXA chce nazpět provize za klienty, které o rok později ZFP přesvědčila, aby šli do Aegonu.
„Pokud jde o přestup klientů, chceme zdůraznit, že je to právo každého klienta a že je jen jeho věcí, zda je využije, nebo nevyužije. Současně však chceme poukázat i na to, že společnost AXA údajně na přestupech klientů získala více, než ztratila,“ píše se v prohlášení společnosti ZFP.
Dalším problémem je, že mnozí, dnes už bývalí agenti-zprostředkovatelé ZFP okamžitě poté, co od firmy AXA dostali výzvu k vrácení provizí, uvedli, že je od ZFP nikdy nedostali. Po některých přitom AXA žádá i statisícové částky, protože jejich jméno je na smlouvě u klientů, kteří odešli ke konkurenci tím způsobem, že porušili smlouvu.
Vyděšení makléři proto okamžitě kontaktovali vedení ZFP, aby si spor s Francouzi vyřešilo samo. Vedení ZFP se navíc snažilo spolupracovníky své obchodní sítě uklidnit výzvou, kterou má týdeník EURO k dispozici. V ní předseda představenstva ZFP Vladimír Poliak slibuje svým makléřům, že je firma připravena převzít závazky ve věci storna provizí, ke kterým vyzvala AXA.
CHCEME 80 MILIONŮ V současné době je celý spor ve fázi, kdy se obě firmy vzájemně obviňují. AXA tvrdí, že ZFP vytunelovala speciální účet, kam jí tehdejší Winterthur posílal provize a ze kterého měla platit jednotlivé makléře. Jenže ti žádné peníze kvůli nejasnému systému odměňování v ZFP nikdy nedostali.
ZFP zase nařkla firmu AXA z neférového obchodního jednání. ZFP dokonce podala několik žalob. Například žalobu na ochranu dobré pověsti. Kromě toho se ZFP u soudu domáhá zrušení dohody o stornu provizí. Tedy té části smlouvy, která umožňuje firmě AXA požadovat nazpět provize za klienty, jež ZFP přivedla do Aegonu.
Náhrady, které v těchto žalobách požaduje po pojišťovně AXA, činí téměř 80 milionů slovenských korun. Celou kauzu rozhodne až soud. Jisté je zatím jen to, že se Aegon může radovat. Díky této kauze pojišťovna získala slušný počet nových klientů.
30. 3. 2011 19:57 | Jiří
Dalším rizikem je podle Šichtářové iluze bezpečnosti. Za vděčný příklad si bere Řecko a jeho státní dluhopisy. Právě do státních dluhopisů totiž penzijní fondy ukládají prostředky nejvíce (vede je k tomu regulace a také je k tomu přivedla ekonomická krize a pád akciových indexů). U nás čísla z poloviny minulého roku ukazují, že průměrný podíl aktiv ve dluhopisech u českých fondů je 80 %.
„Pokud se někdo domnívá, že zárukou nejvyšší instance může být stát, pak by se měl podívat opět a znovu na Řecko. Čeho je řecký stát dnes zárukou, když v polovině dubna dávaly v některých průzkumech finanční trhy 80% pravděpodobnost tomu, že Řecko během pěti let selže jako dlužník? Zde se pohybujeme v začarovaném kruhu. Je-li rizikový státní dluh, pak z logiky věci nemůže za tento dluh ručit stát.“
Několikrát se o své soukromé úspory na penzi báli také lidé v jižní Americe. Když totiž zdejší země odrážely hrozby státních bankrotů, silně pošilhávaly právě po obrovských sumách peněz odložených na soukromém penzijním spoření. Vždy odolaly, bezpečně se ale zdejší investoři rozhodně necítili. „Stačí jedna silně populistická vláda ode dneška za 30 let a máme zde státem organizované obrání domácností podobně jako v roce 1953, kdy došlo k měnové reformě. Tomu žádná dnešní legislativa nemůže zabránit.“
Že v našich podmínkách silná populistická vláda nehrozí? Podívejte se do Maďarska. Pravicový Fidesz získal ve volbách ústavní většinu a než aby na odvratu státního bankrotu spolupracoval s mezinárodními institucemi, volí vlastní cestu. Do té patří i zestátnění vyvedeného soukromého spoření na penzi. Dostanou lidé své úspory v důchodu zpět? Těžko říct.
„Slovenská reforma způsobuje hluboký schodek průběžného penzijního systému. Důvod je logický. Došlo k odlivu peněz do důchodových správcovských společností. V Polsku pozorujeme to samé,“ ukazuje Markéta Šichtářová hned za hranice naší země.
Že to jde i bez povinného spoření v penzijních fondech ukazuje na příkladu Německa či Británie. Tyto země to mají ale jednodušší v tom, že životní úroveň jejích obyvatel je vyšší a lidé zde tedy mají z čeho spořit, k čemuž je nikdo nemusí nutit.
30. 3. 2011 19:56 | Jiří
30. 3. 2011 19:42
30. 3. 2011 19:41 | Jiří
30. 3. 2011 19:12
Penzijní připojištění má 4,6 milionu Čechů. | Kalousek v úterý na ekonomickém Fóru Zlatá koruna uvedl, že bude prosazovat přísnější metr na čerpání státního příspěvku. Ten dnes činí maximálně 150 korun měsíčně a dosáhne na něj každý, kdo měsíčně do fondu uloží alespoň 500 korun. "Je nutné se zamyslet nad výší státního příspěvku," řekl Kalousek a dodal, že by hranice pro čerpání maxima měla být minimálně dvojnásobná. Klient by tedy musel ukládat měsíčně tisícovku. A uvažuje se dokonce o minimální úložce 1 500 korun. Podle Kalouska dnes penzijní připojištění neplní svou funkci, protože si lidé ukládají příliš málo, v průměru jen 440 korun měsíčně. "Není to spoření, je to chození pro státní příspěvek," dodal Kalousek. Stát se však také může snažit znevýhodněním podmínek více lidí "vyhnat" do chystaného nového systému spoření na penzi, který otevře až důchodová reforma.
Zdroj:iDNES
30. 3. 2011 19:07 | Jiří
Díky poplatkům za spravování účtu by se mohlo penzijní spoření klientovi prodražit. | foto: Profimedia.cz
Například při poplatku 1,3 % za správu peněz v dynamickém fondu (vydělával by např. 6 % ročně) by klient s platem 17 tisíc korun měsíčně (a každoročně rostoucím) naspořil za čtyřicet let 1,8 milionu korun. Kdyby si peníze stejně dobře zhodnocoval sám, bez poplatku, přišel by si na 2,46 milionu. Vyplývá to z materiálu ministerstva financí, který včera zveřejnilo na svých webových stránkách k veřejné diskusi. Obsahuje celkem čtyři varianty, jak nastavit poplatky za správu klientských peněz. "Výše poplatků byla stanovena na základě analýzy nákladů fondů kolektivního investování," uvedl Jakub Haas z tiskového oddělení ministerstva financí.
30. 3. 2011 18:29 | janicka
30. 3. 2011 18:13
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
30. 3. 2011 18:09 | Simona
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
30. 3. 2011 18:05
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
30. 3. 2011 16:11 | Jiří
30. 3. 2011 13:54 | Simona
30. 3. 2011 19:01 | Jiří
Chce stát skutečně reformovat stavební spoření nebo hledá cestu, jak celý segment úplně zlikvidovat? Zatímco snížení státní podpory na rozumnější míru byl krok správným směrem, minulý týden ministerstvem financí vypuštěný balónek o tom, že na státní podporu by měli nárok pouze ti, kteří peníze použijí na bydlení, už je o něčem jiném. Pokud by takový návrh prošel, znamenal by jedno jediné – výrazné omezení a časem zřejmě i zánik stavebních spořitelen, které by jistě neváhaly domáhat se náhrady škody v mezinárodní arbitráži. Bez klientů, kteří si pomocí stavebního spoření pouze spoří, se totiž systém neobejde nikde na světě, takže ministerským úředníkům musí být jasné, co by zavedení účelovosti způsobilo. Stát navíc už minimálně od roku 2004 důrazně tlačí stavební spořitelny k tomu, aby kladly důraz na větší objem úvěrů a aby tak stavební spoření plnilo účel, pro který bylo založeno, tedy nabízet dostupné zdroje pro zlepšování kvality bydlení. Tlak byl přitom velmi úspěšný – vždyť loni stavební spořitelny poskytly dvakrát větší objem úvěrů než v roce 2004. Tím nechci říct, že systém stavebního spoření by měl zůstat beze změn. Naopak – snížení státní podpory na rozumnou úroveň mělo již několik let zpoždění. A především by neměla usnout debata o tom, jestli mají stavební spoření nabízet pouze stavební spořitelny nebo zdali systém neotevřít všem bankám a zákonem nedefinovat pouze povinné parametry produktu. Takové otevření by mohlo minimálně snížit ceny, protože poplatky stavebních spořitelen dnes nic netlačí dolů.
„Účelová“ likvidace Pokud stát chce zlepšit a zlevnit systém stavebního spoření, jsou snížení státní podpory a otevření trhu větší konkurenci přesně těmi potřebnými kroky. Pokud se ale ministerstvo financí rozhodlo systém zlikvidovat, je zavedení účelovosti tou nejspolehlivější cestou. Možná má ale minulý týden vypuštěný balónek o účelovosti úplně jiný význam – přitlačit stavební spořitelny při vyjednávání ke zdi a omezit jejich manévrovací prostor. Tomu ostatně nasvědčuje i to, že informace "unikla" do jedněch vybraných novin, i když oficiální materiál na ministerstvu teprve vzniká. Ale zkušený politik ví, že je dobré ukázat nepříteli několik falešných cílů. Jednak teď budou muset stavební spořitelny bojovat na více frontách – a jednak si stát vytvořil pěkný prostor, ve kterém může uzavřít se stavebními spořitelnami kompromis. Jen je škoda, že tématem jednání bude destrukce a ne snaha využít lépe jediného finančního produktu, na který jsou Češi masově zvyklí a kterému věří. Návrh Vladimíra Pikory na využití stavebního spoření pro budování dlouhodobých úspor by tak rozhodně neměl zapadnout. Psáno pro Lidové noviny
30. 3. 2011 18:54 | Jiří
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
30. 3. 2011 18:52 | Jiří
,,Takže ke spokojenosti stačí penzijní připojištění a životní program. Výborně, to už opravdu může dělat člověk s IQ 60. Jen by mě zajímalo Simono o jakém poradenství to píšete? Ovšem nečekám odpověď"
Neurážel jsem klientku, pouze jsem položil otázku.Je pravda, že je klientka nenáročná. IQ 60 patří jednoduchým zprostředkovatelům, kteří znají jenom PF a IŽP.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
30. 3. 2011 18:48 | Jiří
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
30. 3. 2011 12:53 | Jiří
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
30. 3. 2011 11:25 | Jiří