Výpočet životního minima 2024
Rozšířená verze kalkulačky
Další kalkulačky
Interaktivní grafiky
Jakou kartu teď dostanete? Podívejte se na přehled podle bank
Galerie platebních karet, které banky v Česku nabízejí k účtům. Chtěli byste raději vesmírně...více
Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny
Vypadají jako peníze, které denně bereme do ruky. A najdou se lidé, co by nám tu ruku...více
Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla
Kdo může žádat o přiznání starobní penze? Co všechno se počítá? Jaké jsou podmínky? Tady...více
Na tyhle e-shopy si dejte pozor. Ukážeme jejich triky
Tohle není podvod, který by měl každý poznat hned na první pohled. Není to amatérsky působící...více
Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety
Ať jste, nebo nejste pamětníci, tenhle výlet bude plný překvapení. Připomeňte si pionýrské...více
Doporučujeme
Přihlášení k newsletteru
Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.
Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.
Marta Nováková
podnikatelka, U&Sluno
Jan Švejnar
ekonom
0,00 %
z 0 duelů
100,00 %
z 1 duelů
Chci jiný souboj
Souhrnné výsledky duelů
Mají děti posílat procento z výdělku na důchod rodičů?
Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
3. 3. 2011 8:14, Pavel
Asi bychom si měli uvědomit, a zvláště pak naši kormidelníci, že důchodová reforma nelze řešit formou škatule škatule hejbejte se. Můžeme to nazývat jak chceme, házet procento tam, procento sem, zřizovat fondy, přijímat zákony, ovšem pokud v systému nebudou přibývat skutečné (ne inflační) peníze, potom objektivně nemůže k žádné reformě dojít. Pokud peníze pouze přesouváme, potom zákonitě na jedné straně sice přibývají, ovšem na druhé chybí. Při současných platových poměrech se mi spíš zdá, že děti očekávají nějakou pomoc od rodičů než naopak. Nebo taková normální rodinka, která chce mít dvě děti a mít kde bydlet nemá problémy s financováním? Ano, samozřejmě, jsou takovéto případy, které v pohodě svoje problémy ufinancují. Domnívám se ale, že pro většinu mladých to problém je. A teď k tomu přidejme příspěvek svým rodičům na důchod a spoření na důchod vlastní (před nedávnem se tu psalo, že by si každý měl spořit minimálně 10000 měsíčně. Takže to shrňme: dva průměrné platy je cca 50 000 hrubého, odečteme spoření na vlastní důchod - 20 000, jedno procento na důchod rodičů 500, splátka hypotéky,.... kolik asi zbývá na provozní výdaje takové normální rodiny? Mohl by mi někdo z ekonomů a analytiků prosím vysvětlit, kde se bere příjem němce, rakušana, francouze a dalších, když ceny vstupů (surovin) jsou zhruba, ceny finálních produktů jsou také stejné a přesto výrobce v německu má příjem neporovnatelně vyšší než výrobce v české kotlině? Srovnejte prosím např. dělníka na stejné pozici v automobilce v německu a v česku. Tak kde se tedy ty příjmy ztrácí?
PS: o knihu jakéhokoliv ekonoma nestojím - spíš bych uvítal knihu na téma jak na zloděje a korupčníky.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
3. 3. 2011 18:06, Standa
nevím
Další příspěvky v diskuzi (celkem 39 komentářů)
14. 11. 2021 13:48 | Jana
13. 5. 2011 21:59 | Karla Mráčková
9. 3. 2011 14:09 | d@n
8. 3. 2011 17:54 | Rada
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
7. 3. 2011 15:22 | Lenka
6. 3. 2011 20:59 | bobo
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
6. 3. 2011 10:49 | Julim
5. 3. 2011 14:19 | Rada
Házení procenta sem, procenta tam podle mě velký význam nemá. Hlavním přínosem je spíš to, že se o problému začalo hovořit. Chytré řešení je podle mě buď ve výše zmíněném nebo jinde. Opt-out je jen přesouvání peněz z kapsy do kapsy a nic nevyřeší.
5. 3. 2011 14:11 | Rada
Většina penzistů kolem mě se snaží s penzí vystačit (do úspor nesahat) a ještě ušetřit. Část peněz dávají vnoučatům, část dětem a to co zbude, zdědí jejich děti. Myslím si, že by se muselo radikálně změnit uvažování seniorů. Jinak se budou snažit vystačit i se snižující se penzí od státu a úspory (z penzijních fondů apod.) nechat dětem.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
5. 3. 2011 14:00 | Rada
I moje babička má na věc podobný názor. S důchodem sice spokojená není, uznává ale, že mladé rodiny jsou na tom většinou mnohem hůř.
"Vláda tím dává signál společnosti, že senioři jsou zátěž pro mladou generaci..."
Tak to ale bohužel skutečně je. Už dnes musí pracující na sociálním pojištění odvádět téměř třetinu výdělku a to není málo. A bude hůř.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
5. 3. 2011 13:20 | Jaris
5. 3. 2011 12:55 | Rada
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
5. 3. 2011 11:18 | jezevec
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
4. 3. 2011 16:10 | benzin
A pak je tu nove otazky. Jaky duchod ma brat ten, ktery plati o to jedno procento vic do statniho systemu? Nemel by teda brat o to vice penez, kdyz je neposilal jenom svym rodicum? Nebudou tim teda biti ti, kteri maji dlouho zijici rodice?
Totiz ve chvili kdyz dochzi k placeni rodicum, je v podstate ten kdo rodicum palti jenom znevyhodnen. Bud bude system vyzadovat, aby platil vic (aby bylo to procento pro rodice) a nebo kdyz bude platit stejne, tak mu pujde mene penez na jeho vlastni duchod. O to hure, ze tomu cloveku nic nezarucuje ze jeho vlastni deti budou na jeho duchod platit taky (nemusi mit dost penez, muzou zemrit, muze se zmenit system atd.).
UVEDOMTE SI LIDI: U duchodoveho systemu nevite co bude. Jedine co vite je co JE. Ma smysl sice planovat s urcitym horizontem, ale horizont triceti let je totalni nemysl. Takove planovani totiz znamena planovat zivot nasim detem a to se nedari ani rodicum u jejich vlastnich deti, natoz aby se to povedlo v celostatnim meritku.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
4. 3. 2011 14:47 | Rada
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
4. 3. 2011 14:39 | Rada
Strašení tím, že je potřeba šetřit si tolik, aby si člověk zachoval příjem i v penzi považuji za absolutní pitomost. I při výrazně sníženém příjmu může mít člověk v penzi stejnou životní úroveň. Uvedu několik příkladů úspor, které mě napadají:
1) Penzista obvykle neživí děti. Díky tomuto může mít náklady nižší o několik tisíc korun. 2) Penzista obvykle nesplácí hypotéku. Úspora se může pohybovat i v řádu desítek tisíc měsíčně. 3) Penzista se obvykle obejde bez automobilu. Díky tomu, že má na vše spoustu času, může se téměř kamkoliv dostat veřejnou dopravou. Po práci se na chatu v rozumný čas nedostanete, jako penzista nemáte problém, protože můžete vyrazit už dopoledne. 4) Penzista nemusí dojíždět do práce. 5) Penzista si nemusí spořit na penzi. 6) Penzista nemusí mít (a obvykle ani nemůže mít) životní pojištění. 7) Penzista má veřejnou dopravu za půlku nebo zadarmo (po sedmdesátce). 8) Penzista má různé další slevy včetně výhodnějšího tarifu na telefon.
Na druhou stranu některé náklady mají starší lidé obvykle vyšší (např. výdaje na léky). Tyto zvýšené náklady jsou ale zanedbatelné oproti výše zmíněným úsporám.
4. 3. 2011 14:18 | Rada
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
4. 3. 2011 12:13 | Dagmar Sedláčková
4. 3. 2011 3:27 | jezevec
3. 3. 2011 18:19 | simolides
Stránka 1/2
Předchozí