Dluhopisy, všude samé dluhopisy. Tak může vypadat dnešní pohled velkého investora, který se poohlíží po státních dluhopisech různých zemí. Nabídka těchto cenných papírů roste, jak se zvyšují objemy stimulačních injekcí, kterými chtějí vlády rozproudit zamrzlé ekonomiky. Pro Česko to znamená, že se v mohutné konkurenci obligací západních ekonomik vytrácí poptávka po tuzemských dluhopisech. Investoři totiž západoevropské obligace považují za bezpečnější než ty české.
Výsledkem je růst úrokové míry, kterou musí český stát z dluhopisů platit. Vyšší výnos pomůže přilákat dostatek investorů, ale na druhou stranu každá nová emise se musí těmto vyšším výnosům přizpůsobit a půjčování státu tak prodražuje. Proto vláda začala uvažovat o přímém prodeji státních dluhopisů občanům, jejichž požadavky na výnos by mohly být nižší, než jsou u velkých investorů „Pozitivem prodeje státních dluhopisů občanům jsou levnější úrokové náklady pro stát, rozšíření možností emise, diversifikace portfolia a současně zajímavý úrok pro domácnosti,“ vyjmenovává pozitiva Jakub Haas, zástupce tiskového mluvčího ministerstva financí.
Stát chce prodejem dluhopisů obyvatelstvu získat až 140 miliard korun. Uvažuje se, že obligace půjde koupit přes Českou poštu či RM-Systém. „Zájem o organizaci tohoto trhu máme,“ potvrzuje Jiří Vodička, ředitel pro strategii a marketing RM-Systém.
Půjčit státu a vydělat na tom mohou Češi už dnes. Cesta ke státním dluhopisům je ovšem poměrně komplikovaná. Pravidla aukcí krátkodobých státních pokladničních poukázek a dlouhodobých dluhopisů říkají, že ho fyzickým osobám může nakoupit přímý účastník aukce jako část své objednávky. „Přes Komerční
banku(KB) je možné podávat pokyny do primárních aukcí státních dluhopisů,“ potvrzuje Monika Klucová, mluvčí Komerční banky.
První problém, na který může ale drobný investornarazit, představuje jmenovitá hodnota jednoho dluhopisu. U státních pokladničních poukázek je to milion korun, u státních dluhopisů jde o deset tisíc korun. „Cena se na trhu od jmenovité hodnoty liší, ale ne řádově,“ tvrdí Miloš Filip, ředitel prodeje fondů ING IM. Například nedávno emitovaný desetiletý státní dluhopis se dá koupit za 96 procent nominální hodnoty, tedy 9600 korun.
„Transakční náklady či rozdíl ceny nákup/prodej bývá v malých objemech pro investora nevýhodný. Výnos z kupónu dluhopisu mu navíc sníží srážková daň 15 procent,“ říká Roman Pospíšil, generální ředitel skupiny Pioneer Investments v ČR. Rozdíl cenynákup/prodej netrápí ty investory, kteří by si cenný papír nakoupili a čekali na získání zapůjčené jmenovité hodnoty do splatnosti. Kdyby přeci jen bylo nutné třeba zmíněný desetiletý dluhopis prodat, může to investor udělat pouze za 92,5 procenta nominální hodnoty, tedy za 9250 korun.
Na vybraném dluhopisu se dá dále ilustrovat riziko, které je spojené s velkým rozdílem nákupní a prodejní ceny. Zájemce o jeden státní dluhopis v nominální hodnotě 10 tisíc korun by ho mohl nakoupit za 9600 korun. Tím, že ho investor koupil pod nominální hodnotou, která bude za deset let vyplácena, získává v horizontu deseti let i určitý nadvýnos. Stát mu vrátí celou nominální hodnotu, tedy 10 tisíc.
Riziko spočívá v neplánovaném prodeji dluhopisu. Při prodejní ceně 92,5 procenta a nákupní ceně 96 procent nominální hodnoty 10 tisíc má vlastník dluhopisu ztrátu 350 korun. Tu může částečně vynahradit jeden roční úrokový výnos po zdanění v hodnotě 425 korun. „Přímé investice do dluhopisu doporučujeme od 5 milionů korun,“ doplňuje Martin Kujal, portfolio manažer Atlantik FT. „Nedomnívám se, že nákup pod půl milionu bude výhodný,“ nastavuje jinou laťku Milan Tomášek, hlavní investiční stratég ČP INVEST.
Velké rozdíly v nákupních a prodejních cenách státních dluhopisů by mohly odradit případné zájemce i o dluhopisy určené přímo občanům. Proto se objevil návrh, aby stát garantovat zpětný odkup dluhopisu za takovou cenu, aby toto rozpětí neexistovalo.
Drobní investořise musí rozhodnout, jak dlouhou dobu splatnosti u dluhopisů požadují. Od toho se odvíjí i jejich výnos. Dluhopisy s delší splatností trh přijme jen za cenu vyššího úroku. To platí ještě více v době, kdy si všechny státy si půjčují na boj proti krizi, což znamená odliv zahraničního kapitálu z českého dluhopisového trhu. „Dluhopisy stále nesou kvůli rizikové prémii výrazně vyšší výnos, než by odpovídalo předpokládanému vývoji úrokových sazeb,“ míní Tomášek. Poslední úrok emitovaných desetiletých státních dluhopisů je největší za posledních pět let, přitom úrokové sazby vyhlašované centrální bankou neustále klesají. Snaha ušetřit emisí dluhopisů pro obyvatelstvo je proto logická. „Pokud vznikne nová vláda v řádu týdnů, bude mít na stole propracovaný návrh, jak tuto emisi uvést do života,“ tvrdí za ministerstvo financí Haas.
Láká vás investice do českých státních dluhopisů? Podělte se o názor.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
8. 4. 2009 12:32, Lubik
Pochopil jsi vůbec o co jde? Stát si půjčuje (od starověku), většinou od bank, které mají půjčeno od občanů, samozřejmě že si banky na úroku řádně přirazí, jinak by to nedělaly. Teď si chce stát půjčit přímo od občanů a možná to bude pro oba (stát, občan) výhodnější, když se banka vynechá.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
8. 4. 2009 9:22, MoB
Tato investice mě neláká. Stát se musí naučit hospodařit (není to rozpor?), a ne si ještě více půjčovat. Bohužel, s beďarem v čele se zřejmě bude rozhazovat ještě víc než doteď... Když budu investovat, tak do tohoto státu určitě ne.
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.