Pošta zruší 300 poboček v městech nad 2500 lidí. Začít se může v létě

Gabriel Pleska | rubrika: Aktuality | 8. 3. 2023 14:45 aktualizováno 22. 3. 2023 17:00

Zdroj: Česká pošta

Česká pošta by mohla snížit počet provozoven pro poskytování základních služeb a jejich hustotu. Navrhuje to Český telekomunikační úřad. Pokud to schválí vláda, mohly by pobočky začít ubývat od července.

Minimální počet poboček pošty (respektive „poskytovatele univerzální poštovní služby“) stanoví dosavadní nařízení vlády na 3200. Telekomunikační úřad teď navrhuje, že by jich mělo 2900. To by mělo poště umožnit zrušit 300 poboček.

Úřad změnu vysvětluje tím, že potřeby veřejnosti se změnily: balíkové služby jsou díky rozvoji služeb alternativních dodavatelů dostupnější než kdy jindy, význam listovních služeb klesá kvůli rozvoji elektronické komunikace. Kontakt s úřady stále víc funguje online díky nabídce elektronických identit jako jsou bankovní identita, datové schránky nebo eObčanka.

Regulátor zároveň přiznává, že cílem je také snížit náklady státního podniku. Právě pobočky jsou největším nákladem České pošty. V roce 2021 na jejich provoz dala 1,5 miliardy korun. Data za loňský rok po zdražování energií zatím nejsou k dispozici.

Podle pošty samotné se změnila poptávka po službách. „Kapacita a rozsah poštovní infrastruktury, které odpovídají parametrům platné legislativy, neodpovídají poptávce po službách, které Česká pošta poskytuje povinně podle zákona. Jedná se o doručování dopisů, výplatu poukázek a podobně, Tyto produkty v posledních letech zejména vlivem digitalizace, covidu a jiných legislativních změn, například zákonem DEPO, extrémně klesají. Konkrétně o 40 % za poslední čtyři roky. Počet transakcí na všech poštách byl v roce 2018 celkem 215 milionů, loni to bylo 147 milionů. Poptávka po klasických poštovních službách neustále klesá,“ říká mluvčí státního podniku Matyáš Vitík.

Jak ČTÚ došel právě k číslu 2900 poboček pošty, není jasné. Upozorňuje na to také Nejvyšší kontrolní úřad: „Z předloženého materiálu není zřejmé, na základě jakých konkrétních analýz a podkladů dospěl předkladatel k závěru, že právě 2900 provozoven představuje udržitelný koncept pro držitele poštovní licence. Z materiálu není dále zřejmý alespoň rámcový odhad výše úspor, kterou by přineslo schválení předloženého návrhu.“

Úřad pravděpodobně vychází z propočtů samotné pošty. „Návrh změny vyhlášky pochází od ČTÚ. Česká pošta předložila pracovní návrhy, které se snaží skloubit legislativu, ekonomiku a zákaznický komfort tak, aby dostupnost služeb byla pro všechny občany v celé republice stejná a spravedlivá,“ potvrzuje poštovní mluvčí Vitík.

Dostupnost základních služeb nemá podle ČTÚ po snížení počtu pošt zásadně klesnout. Pobočky nemají mizet v malých obcích a v obcích, kde je jediná pobočka. „Tam kde je jedna pobočka, pošta zůstává,“ ujistil ministr vnitra Vít Rakušan na březnové tiskové konferenci ke stavu České pošty.

Redukce pošt se bude týkat výhradně obcí nad 2500 obyvatel a mezi nimi jen těch, kde je poboček víc. Nyní má mít člověk k nejbližší poště dva kilometry. Pokud projde nová úprava, zvýší se vzdálenost na kilometry tři.

Jako příklad Rakušan uvádí Pardubice, kde je 13 poštovních poboček. Po redukci by jich mělo zbýt devět. Víc se ale o tom, které pošty by se mohly od července rušit, ministr rozhovořit nechtěl. Navrhnout pobočky k rušení má pošta sama.

Vít Rakušan za zřizovatele státního podniku, kterým je ministerstvo vnitra, oznámil nutnost ekonomické transformace České pošty. Podnik by se podle jeho slov měl rozdělit na dvě firmy. Jedna má poskytovat takzvanou univerzální poštovní službu, což jsou dneska v praxi zejména listovní zásilky, a druhá by mohla být i zisková akciová společnost, která by se soustředila na balíkové služby. Pokud se na transformaci nezačne pracovat, hrozí na konci roku i insolvence státního podniku, který zaměstnává přes 25 tisíc lidí, varoval Rakušan.

Poskytování univerzální poštovní služby nyní stát ročně dotuje zhruba 1,5 miliardy korun.

Plány na transformaci mají být známy do léta, začít se má na podzim. Transformace státního podniku vyjde asi na osm miliard korun. „Podnik na transformační proces použije státní zdroje, půjčky od bank i prostředky z prodeje nepotřebného majetku," řekl ministr vnitra po jednání vlády 22. března.