Penzijní reforma se v tomto týdnu stala díky Václavu Klausovi ještě ostřeji sledovaným tématem než byla dosud. Prezident v pondělí vetoval zákon, který měl znamenat technické dokončení celé reformy a definitivně otevřít cestu druhému pilíři, jehož spuštění je plánované na leden 2013. „Vládní projekt důchodové reformy, především vytvoření jejího takzvaného druhého pilíře, se navrhuje spustit v době, kdy finanční krize odhalila rizika a podlomila důvěru v dlouhodobé kolektivní investování, kdy se obdobné systémy ve světě a především v zemích okolo nás dostaly do těžké krize a jsou zpětně znárodňovány či podstatně modifikovány a kdy celková ekonomická situace a především její perspektiva není příznivá,“ zdůvodňuje svůj krok Václav Klaus.
Teď musí kabinet premiéra Petra Nečase sehnat podporu alespoň 101 poslanců, aby bylo prezidentské veto přehlasováno. To byla mimochodem druhá Klausova výtka: penzijní reforma by podle něj měla být stvrzena širší shodou, jinak hrozí, že hrozí, že se změnou vlády přijde i změna systému.
Zástupci penzijních fondů prohlašují, že rozhodnutí prezidenta Klause nemá na vznik druhého pilíře žádný vliv a že dál pokračují v přípravách na jeho spuštění.
Stejně bude pokračovat i naše série videorozhovorů s bývalým ministrem financí Jiřím Rusnokem, který se ve svém výkladu věnuje problematice penzijních systémů. Tématem čtvrtého pokračování je struktura penzijního systému v České republice. Řeč bude především o tom, jaké výdaje jsou potřeba k financování průběžného prvního pilíře. A dostaneme se i k tomu, proč jsou důchody v Česku ve vztahu k předchozí mzdě nižší, než je běžný průměr v Evropské unii.
Sdílejte článek, než ho smažem