Pokud vám nárok na řádný nekrácený důchod vznikne dřív než v 63 letech, do předčasného důchodu můžete odejít nejdříve tři roky před řádným důchodem. To platí pro muže narozené v roce 1953 a starší a (např.) bezdětné ženy narozené v roce 1955 a starší. Podle tohoto pravidla se tedy o předčasném důchodu rozhoduje nyní.
Svůj důchodový věk si můžete – i s ohledem na počet vychovaných dětí – spočítat na kalkulačce níž v článku.
Pro později narozené se postupuje, respektive bude postupovat, podle následujícího pravidla: Pokud nárok na řádný důchod vzniká v 63 letech a později, nárok na předčasný důchod vzniká nejdříve pět let před dosažením důchodového věku. Zároveň vám ale musí být alespoň 60. I když tedy máte na řádný důchod nárok v 64 letech, do předčasného důchodu můžete odejít nejdřív v 60 letech.
Další podmínkou vzniku nároku na předčasný důchod je, že jste dostatečně dlouho platili (většinou prostřednictvím zaměstnavatele) důchodové pojištění. Tato podmínka platí ostatně i pro nárok na řádný starobní důchod. Potřebné doby pojištění musíte dosáhnout nejpozději ke dni, kdy žádost o důchod podáte u příslušného úřadu. O přiznání předčasného důchodu nelze žádat zpětně.
Krácení důchodu
Odchod do předčasného důchodu znamená trvalé krácení důchodu, krátí se za každých i započatých 90 dnů, které zbývají do nároku na řádný starobní důchod. Není tedy dobré odejít do předčasného důchodu například 91 dnů před nárokem na řádný starobní důchod, vyplatí se jeden den počkat. Čím víc se přiblížíte datu vzniku nároku na nekrácený starobní důchod, tím vyšší váš důchod bude.
Důchod se krátí pásmově, čím víc vám zbývá do důchodového věku, tím víc vám z něj odkrojí. Ve 360 dnech těsně před důchodovým věkem se důchod krátí o 0,9 procenta z výpočtového základu za každých započatých 90 dnů.
Od 361. dne do 720. dne, odčítáno od důchodového věku, se důchod krátí o 1,2 procenta z výpočtového základu za každých započatých 90 dnů.
V období delším než 721 dní, které vám zbývají do odchodu do řádného důchodu, se důchod krátí o 1,5 procenta z výpočtového základu za každých započatých 90 dnů.
Například pokud odejdete do předčasného důchodu 830 dnů před nárokem na nekrácený starobní důchod, zkrátí vám penzi o 2 × 1,5 % + 4 × 1,2 % + 4 × 0,9 % = 11,4 %. V období od 721. dne se vám v tomto případě předčasný důchod krátí jednou za plných 90 dnů, jednou za započatých 90 dnů (konkrétně 20) dnů.
Za odchod do důchodu o tři roky „před termínem“ se sazba procentní výměry důchodu sníží o 15,9 procenta.
Příklady
Není možné nyní přesně vyčíslit výši důchodu pro roky 2014 a pozdější. Příklady jsou tedy retrospektivní – a díky tomu snáz pochopitelné. Princip (a výhodnost či nevýhodnost předčasného důchodu) se ale nemění.
Pan Petr se narodil 1. dubna 1951. Nárok na řádný důchod mu vznikne 1. prosince 2013, do předčasného důchodu tedy mohl odejít tři roky před tím – k 1. prosinci 2010. A také tu možnost v roce 2010 opravdu zvažoval. Co by to pro něj znamenalo za různých okolností v řeči čísel?
Rozdíl výše předčasného a řádného důchodu
Kdyby do předčasné penze odešel skutečně první možný den, tedy 1. prosince 2010, započetlo by se mu 43 let a 189 dní pojištění, jeho přepočtená průměrná mzda (tzv. osobní vyměřovací základ) by činila 13 107 korun a předčasný důchod 7790 korun. A vždy na přelomu roku by byl valorizován, maličko by se zvýšil. Vždy k 1. lednu by činil:
1. 1. 2011 – 8070 korun
1. 1. 2012 – 8203 korun
1. 1. 2013 – 8317 korun
Kdyby Petr počkal až na řádný starobní důchod, do 1. prosince 2013, při nepřetržitém zaměstnání by získal 46 let doby pojištění a 190 dní, přepočtená průměrná mzda by činila 14 180 korun. Důchod samotný by dosáhl 10 709 korun.
Jeho nekrácený důchod je o 2392 korun vyšší než valorizovaný předčasný důchod.
Rozdíl se zdá být poměrně zásadní, je třeba ale ještě uvažovat nad tím, že v případě předčasného odchodu do penze by Petr už tři roky bral důchod, nižší sice, ale nikoli zanedbatelný. Za tři roky by dostal 294 553 korun, což jsou peníze, které by mu vyšší řádný důchod přinesl zhruba za deset let.
Není tedy důležité jenom to, o kolik se předčasným odchodem do penze důchod sníží, je třeba si také uvědomit, že předčasný důchod pobíráte déle a dostanete tak od státu „něco navíc“. Samozřejmě finančně nejvýhodnější je, pokud zůstane člověk v zaměstnání co nejdelší dobu, protože mzda bývá zpravidla vyšší (nebo alespoň srovnatelná) než předčasný důchod. Nicméně nejde jenom o peníze – je spousta okolností, za kterých může být předčasný důchod rozumnou alternativou.
Nižší výdělky před řádným starobním důchodem, nebo předčasný důchod?
Výši důchodu ovlivňuje, kolik vyděláváte. Pro lidi, kteří odcházejí nyní do starobního důchodu, se počítá s výdělky od roku 1986 (včetně) do roku, kteří předchází roku přiznání důchodu. Pan Petr chce odejít do řádného důchodu, jenže ví, že tři roky před ním bude vydělávat o dost míň než dosud. Proto se obává, že mu řádný starobní důchod znatelně klesne.
Ke dni vzniku nároku na předčasný důchod, 1. prosinci roku 2010, by jeho přepočtená průměrná mzda (tzv. osobní vyměřovací základ, počítá se za roky 1986–2009) činila 13 107 Kč. Roční přepočtená průměrná mzda by byla 157 284 Kč.
V předchozím příkladu jsme uvažovali s výdělky za rok 2010 – 150 000 Kč, 2011 – 155 000 Kč, 2012 – 160 000 Kč. Výdělky jsou tedy srovnatelné s jeho průměrnou mzdou při přiznání předčasného důchodu. Při započítání takových výdělků ke dni 1. prosince 2013 by získal nekrácený důchod 10 709 Kč.
Řekněme ale, že by Petr v oněch třech letech před řádným důchodem vydělával jen polovinu: v roce 2010 – 75 000 Kč, 2011 – 77 500 Kč, 2012 – 80 000 Kč (výdělky z roku 2013 už se nepočítají). Jeho nekrácený důchod od prvního prosince 2013 by byl 10 566 korun, tedy o 143 (10 709 - 10 566) korun nižší.
Samotná výše důchodu se tedy moc nezměnila. Zbývá odpovědět na otázku, jestli se mu vyplatí čekat na řádný důchod. Mohl by přece pobírat důchod předčasný, vyšší než jeho nové poloviční výdělky. V předchozím příkladě jsme vyčíslili, že za tři roky by mu stát vyplatil na předčasném důchodu celkem 294 553 Kč. V zaměstnání ale za tu dobu vydělá celkem 239 375 korun hrubého (pro jedenáct měsíců roku 2013 jsme počítali s výdělkem 7500 měsíčně).
Na první pohled to vypadá, že chozením do práce Petr prodělává. Jenže když vydrží, bude mít řádný důchod oproti předčasnému důchodu vyšší o 2249 korun. S vyšším důchodem rozdíl smaže do zhruba tří let – a to se vyplatí.
Vyplatí se přiznání důchodu na konci roku, nebo na začátku nového?
Pan Petr zvažuje přiznání předčasného důchodu na konci roku 2010, nebo na začátku roku 2011. Pokud bude mít přiznaný důchod v roce 2010 (např. ke dni 31. prosince 2010), bude se na jeho důchod vztahovat valorizace na přelomu roku 2010/2011. Pokud bude mít důchod přiznaný na začátku nového roku (např. ke dni 1. lednu 2011), budou pro jeho výpočet použity vyšší parametry (započte se zvýšení české průměrné mzdy).
A v dalších letech:
vyměřovací základ | důchod přiznaný na konci roku | po valorizaci | důchod přiznaný na začátku roku |
150 000 Kč | 31 12. 2010: 7959 Kč | 8245 Kč | 1. 1. 2011: 8277 Kč |
155 000 Kč | 31. 12. 2011: 9099 Kč | 9249 Kč | 1. 1. 2012: 9085 Kč. |
160 000 Kč | 31. 12. 2012: 9831 Kč | 9960 Kč | 1. 1. 2013: 10 090 Kč |
Volba přiznání důchodu na konec či začátek roku závisí na mnoha okolnostech a nelze odvodit obecné pravidlo, je důležité sledovat výdělek v posledním roce, vliv malé reformy důchodů, růst koeficientů a valorizaci.
Z uvedených příkladů by mělo být zřejmé, jaké výpočty a porovnání je mimo jiné vhodné provést při plánování odchodu do předčasného důchodu. Okolností, které je třeba sledovat, je více, např. vhodně ukončený rok pojištění, vliv malé reformy pro lidi s vyššími příjmy a další. Obecná pravidla pro konkrétní rozhodnutí, jak důchod naplánovat, lze sotva odvodit. Výpočty důchodů záleží na údajích, které jsou pro každého jiné. Věříme, že jsme pro vás alespoň připravili otázky, kterými v pravý čas budete moci zasypat úředníky sociální správy zabezpečení, své poradce finanční i jiné – a které si především včas položíte sami.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
7. 5. 2013 8:37, mirek
Díky za Váš článek ! Mám do řádného odchodu do důchodu sice ještě téměř 6 let ,ale koncem loňského roku jsem se rozhodnul odejít o tři roky dříve . No a moje "počty " byly naprosto stejné ,jaké uvádíte ve svém článku .
Tohle rozhodnutí je velmi individuální a ne každý se pro něj rozhodne .Kdo má alespoň nějakou rozumnou finanční rezervu a chce si času ,který mu ještě zbývá v době ,kdy ještě hodně věcí chce a může,pak je volba celkem jasná .
Shrnul bych to asi takto : Není důležité jak vysoký budu mít důchod ,ale jak dlouho ho budu brát :o)
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
7. 5. 2013 21:10, eďa
Já jsem od 45 let v důchodu bez důchodu a jsem naprosto permanentně spokojený. Rozhodně si nestěžuji, že není dost placené práce či že je nějaká globální krize. A navíc květen - měsíc lásky a svobody, no, co si můžu ještě víc přát ?
V diskuzi je celkem (40 komentářů) příspěvků.