Zdroj: Shutterstock
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) by měla důchody nově vyplácet všem příjemcům za shodné období – vždy za kalendářní měsíc bez ohledu na to, na který den stanovila konkrétnímu příjemci jejich splatnost.
Dosud se většina důchodů v Česku vyplácí na „klouzavý měsíc“ dopředu. Například senior, který má splatnost důchodu pravidelně k 16. dni v měsíci, dostává 16. srpna penzi na období od 16. srpna do 15. září.
Se změnou od poloviny roku 2025 počítá návrh z dílny ministerstva práce a sociálních věcí, který dnes podpořila vláda. Novela teď zamíří k poslancům.
Ještě před polovinou roku 2025 se mají změnit výplatní termíny důchodů. Zatímco dosud existuje třináct různých termínů v měsíci, nově jich má být jen čtyři až pět.
Díky přechodu na kalendářní měsíce odpadnou komplikace s jednorázovými doplatky novoročních valorizací k lednovým důchodům. Současně se sjednotí pravidla pro výplatu penzí v takzvané civilní sféře (jde o většinu důchodců v Česku a stará se o ně ČSSZ) s dosud odlišnými pravidly pro příslušníky ozbrojených sil (vojáky, policisty, příslušníky Vězeňské služby a další – o ně se starají ministerstva vnitra, obrany nebo spravedlnosti).
Čistě procesní změna nemá vliv na výši měsíční výplaty pro současné důchodce. Nemění ani podmínky pro nárok na důchod nebo jeho výpočet pro lidi, kteří do penze teprve půjdou.
Jak to funguje doteď? O tom, který den v měsíci vám bude pravidelně vyplácet důchod, rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení. V zásadě nemáte šanci to ovlivnit – a současně nejsou žádná právně závazná pravidla, kterými se úřad musí řídit.
„ČSSZ dbá na kapacitní vyváženost jednotlivých termínů splatnosti, která je důležitá z důvodu zajištění průběžného čerpání prostředků ze státního rozpočtu, a především z důvodu zvládnutelnosti hotovostních výplat v provozních podmínkách výplatních partnerů, tedy České pošty,“ vysvětluje ministerstvo sociálních věcí.
„V praxi jsou data splatnosti stanovována v současnosti v rozmezí od 6. do 24. dne v kalendářním měsíci, a to vždy v sudé dny. Z minulosti zůstaly zachovány i splatnosti k 2. a 4. dni v měsíci,“ upřesňuje ministerstvo. Pravidelně k 15. dni dostávají důchod lidé umístění v „pobytových zařízeních sociálních služeb“ – typicky v domovech pro seniory.
Co se má změnit? Pravidelný termín pro výplatu sice bude i dál určovat ČSSZ, nově jich ale má být jenom čtyři nebo pět – a to nejen pro budoucí, ale i pro všechny dosavadní důchodce. Všechny výplatní termíny mají spadat do první poloviny kalendářního měsíce, ideálně na sudé dny v období od 6. do 12. (maximálně 14.) dne.
Proč se rovnou nezavede jediný – pro všechny stejný – výplatní termín, třeba hned k druhému dni v měsíci? „Stanovení jednotného data splatnosti všech důchodů prozatím není možné z důvodu proveditelnosti na straně výplatních partnerů (České pošty – pozn. red.),“ vysvětluje úřad.
Cílem ČSSZ prý bude, aby se nové výplatní termíny co nejvíc blížily těm dosavadním. Novela má zaručit, aby důchodci v přelomovém měsíci nedostali méně peněz než obvykle, respektive aby na ně nemuseli čekat déle. Počítá se s jednorázovým doplatkem poměrné části důchodu, když se někomu posune splatnost na pozdější termín než předtím.
Jak získat z pojištění majetku víc? Poradíme!
Pro nemovitost i domácnost najdeme nejvýhodnější pojištění majetku.
Příklad: ČSSZ rozhodne, že důchody, které byly dosud splatné k 2. dni v měsíci, od září 2023 nově přesune na 6. den v měsíci. Důchodce tedy dostane pravidelnou výplatu 2. srpna a poté až 6. září, avšak nejpozději 2. září mu bude vyplacen jednorázový doplatek poměrné části důchodu za období od 2. do 5. září.
Příklad: ČSSZ rozhodne, že důchody, které byly dosud splatné k 22. dni v měsíci, od září 2023 nově přesune na 12. den v měsíci. Důchodce dostane pravidelnou výplatu 22. srpna v plné výši, přestože další výplatu obdrží už 12. září. „V případě posunu na dřívější termín nebude vznikat přeplatek, i když vznikne překryv za určité časové období – důchodce totiž obdrží stejný počet splátek, jen bude splátka časově posunuta dopředu,“ vysvětluje to ministerstvo.
Návrh neřeší, kdy přesně se výplatní termíny změní. „Postupně bude během dvou let zúžen jejich rozsah do jednoho týdne. Dávno pominuly historické důvody rozložení výplatních termínů do celého měsíce. Dříve bylo nutné, aby je Česká pošta dokázala průběžně vyplatit. Nyní již ale většina důchodců dostává své peníze převodem na bankovní účet. To je také varianta, kterou preferujeme. I pro samotné důchodce je tato cesta výrazně bezpečnější,“ řekl dnes ministr Marian Jurečka.
Ke změně výplatních termínů může v praxi dojít během roku 2024 nebo v prvním pololetí roku 2025. Jisté je, že by to mělo být nejpozději do poloviny roku 2025 – než přijde druhý „velký třesk“, který si popíšeme v následující části.
Od 1. července 2025 se důchody mají začít vyplácet vždy na kalendářní měsíc. Nezávisle na tom, na který den připadá pravidelný termín výplaty. Člověk, který bude dostávat důchod třeba 6. dne v měsíci, ho tedy 6. července (pomineme-li státní svátek) obdrží na kalendářní měsíc, tedy na 1. až 31. července. Stejně jako člověk, který bude dostávat důchod třeba 12. dne v měsíci.
Připomeňme si: Dosud se většina důchodů v Česku vyplácí na „klouzavý měsíc“ dopředu. Například senior, který má splatnost důchodu pravidelně k 16. dni v měsíci, dostává 16. srpna penzi na období od 16. srpna do 15. září.
Na kalendářní měsíc se v současnosti vyplácejí jen důchody příslušníkům ozbrojených sil nebo pozůstalým po nich – tedy vojákům, policistům a podobně. Jejich administraci mají na starosti ministerstva vnitra, obrany a spravedlnosti. Od července 2025 se tak mají pravidla sjednotit pro všechny důchody nezávisle na tom, kdo a komu je vyplácí.
I v tomto případě novela zajistí, aby někdo kvůli přechodu na nová pravidla nedostal nižší důchod než obvykle. Naopak: Lidé, kteří v červnu 2025 obdrží důchod dopředu třeba na období od 12. června do 11. července, pak v červenci dostanou plný důchod na kalendářní měsíc, tedy od 1. do 31. července. Překryv od 1. do 11. července se nebude považovat za přeplatek.
„Případné zkrácení červencové splátky důchodu o poměrnou část náležející za období, které je kryto splátkou za měsíc červen 2025, by bylo společensky i právně neobhajitelné, neboť by u mnoha důchodců způsobilo neočekávaný výpadek příjmu, který by je mohl dočasně uvrhnout do existenčních obtíží. Z hlediska státního rozpočtu neznamená tento postup v podstatě žádné dodatečné náklady, neboť při přechodu na nové období splatnosti bude na důchody vydáno téměř stejné množství prostředků, jako kdyby k tomuto přechodu nedošlo. Přihlíží se i k tomu, že počet splátek v kalendářním roce zůstane stejný,“ vysvětluje to ministerstvo.
Příklad: K 10. červnu 2025 je vyplacen důchod na období od 10. června do 9. července ve výši 16 000 Kč. K 10. červenci je vyplacen důchod ve výši 16 000 Kč na celý kalendářní měsíc (od 1. do 31. července). Červencová splátka se nekrátí za období od 1. do 9. července, přestože na toto období byl důchod vyplacen už v červnu.
Jednorázový doplatek při řádné novoroční valorizaci – k lednovým důchodům – prosadil od roku 2022 bývalý pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík. Cílem bylo kompenzovat nespravedlnost, která vyplývá právě z odlišných termínů splatnosti „na klouzavý měsíc dopředu“.
Ferjenčík a další kritici tehdejších pravidel upozorňovali, že člověk s pozdějším termínem výplaty dostane méně peněz než ten, kdo důchod dostává na začátku měsíce. Rozdíl se jim přitom nikdy nedoplatí – zbylé peníze sice obdrží na konci ročního cyklu, kdy ovšem člověk s dřívějším termínem dostává už zase vyšší důchod.
Ministerstvo sociálních věcí s takovým výkladem nesouhlasilo. A chystanou novelou teď chce odstranit komplikace, které „chybně připravený poslanecký návrh“ přinesl. Mimo jiné zmiňuje administrativní zátěž ČSSZ nebo fakt, že se doplatek týká jen „civilních“ důchodců, ne ozbrojených sil. A jak se letos ukázalo, doplatek se navíc týká jen řádné valorizace – ne mimořádné.
Pokud novela projde, měla by do budoucna každá valorizace zvyšovat důchody všem příjemcům hned od začátku kalendářního měsíce – ne s různě dlouhým zpožděním jako dosud.
Chystané změny budou mít vliv i na zánik nároku na důchod – hlavně pro jeho výplatu v měsíci, kdy příjemce zemřel.
Jak to funguje dosud? Když důchodce zemře v kalendářním měsíci před datem, na které v tomto kalendářním měsíci připadá splatnost důchodu, nemají už pozůstalí nárok na výplatu. Příklad: Člověk, který pravidelně dostává důchod 16. dne v měsíci, zemře 15. srpna. Důchod v srpnu už nedostane, protože se nedožil ani jediného dne, za který splátka náleží (od 16. srpna do 15. září).
Po přechodu systému na kalendářní měsíc ale vždycky nastane situace, že důchod je splatný později, než začíná období, na které je určený. „Proto se navrhuje zavést výslovné obecné pravidlo, že jsou-li splněny podmínky nároku na dávku důchodového pojištění a na její výplatu k prvnímu dni kalendářního měsíce, splátka náležející za tento kalendářní měsíc se nekrátí,“ píše ministerstvo.
Petr Kučera
Navštivte svět soudobého umění
Letní výtvarný salon KodlContemporary představuje přední osobnosti současné umělecké scény na výstavě v Galerii KODL.
Sdílejte článek, než ho smažem
