Praha - Nejcennější, co na finančně vyždímané loterijní firmě Sazka zůstává, nejsou pozemky, její sídlo či nedaleko stojící hokejová aréna, ale sportka. Z tohoto pohledu tedy rozehrál generální ředitel Aleš Hušák svou žádostí o pozastavení loterií brutálně riskantní hru.
Číselné loterie, hlavně sportka, přinášejí Sazce nejvíc z jejích výnosů. Každá zmínka o nevyplácení výher může znejistit sázkaře - stejně jako zmínka o nejistých vkladech v bankách. Proč se tedy Hušák, čerstvě potvrzený hlasováním na valné hromadě v roli šéfa firmy, chce dobrovolně zbavit - byť dočasně - svého největšího pokladu?
Na první pohled nelogická žádost o dočasné zastavení loterijní činnosti může mít dvě rozdílná vysvětlení.
První: Sazka opravdu akutně potřebuje vyřešit problém s výplatou velkých výher. A druhé: Aleš Hušák vymyslel další krok, jak firmu (i sebe) ještě zachránit, případně ji předat spřátelenému investorovi.
Sdílejte článek, než ho smažem
