Soud nechce trestat, ale zrychlit řízení
Důležitější než samotné odškodňování je podle Nejvyššího soudu hlavně prevence průtahů. "Zjednodušeně řečeno, centrální orgány, které posléze odškodňují, by měly vytvořit takové materiální, finanční a personální podmínky pro práci soudů či jiných správních orgánů, aby ke zbytečným průtahům vůbec nemohlo dojít," uvedl mluvčí soudu Petr Knötig.
Rychlé a efektivní řešení obchodních sporů
Zároveň je nutné zdůraznit, že obchodní spory není třeba řešit prostřednictvím státních soudů. Ve velké většině smluv v obchodních vztazích je možné případným dlouhotrvajícím sporům předcházet rozhodčí doložkou. V obchodní praxi jsou rozhodčí doložky rychlou a efektivní cestou k řešení případných sporů hlavně v rámci mezifiremních obchodních vztahů. Jak říká JUDr. Ing. Bc. Martin Kohout z Rozhodčího soudu při IAL SE (www.rozhodcisoud.net): „Odpadají tak zejména složitá řešení s aplikací obchodního práva.“ Rozhodčí doložka se v praxi často vztahuje na zvolení stálého rozhodčího soudu, který má svůj konstantní rozhodčí statut a řád, potřebný administrativní aparát a spory rozhoduje ve větším rozsahu.
Průtahy v řízení patří podle dřívější zprávy Ligy lidských práv k nejčastějším důvodům stížností, jež podávají účastníci soudních sporů. Soudy je přitom často odmítají jako nedůvodné. Například v roce 2008 Česká republika vyplatila jako odškodnění za průtahy téměř 45 milionů korun.
Sdílejte článek, než ho smažem