Šedesátá léta měla Beatles, sedmdesátá Led Zepellin, osmdesátá Madonnu a devadesátá Nirvanu. A co dala světu hudby první dekáda tisíciletí? iPod!
Ikonická krabička, do které se vejde zásoba hudby na celé měsíce poslechu, se stala symbolem technologických změn, které na začátku tisíciletí zasáhly hudební průmysl a zastínily i všechno, co se dělo v hudbě samotné. Otec iPodu a prvního úspěšného digitálního obchodu s hudbou iTunes je dnes stejnou měrou oslavován jako proklínán, roli klíčového hybatele historických změn v hudebním průmyslu ale Steve Jobsovi už nikdo neodpáře.
V roce 2002 už byla noční můra jménem Napster dávno minulostí, ale na jeho místo se vyrojily desítky dalších programů na sdílení hudby, které přiváděly šéfy nahrávacího průmyslu konstantně k šílenství. Jejich pečlivě budovaný byznys jim pod rukama rozebírala hrstka nerdů u počítačů a další peníze je stála vleklá zákopová válka, při níž navíc získávali u veřejnosti image hamižných zbohatlíků, kteří žalují své vlastní potenciální zákazníky.
Sdílejte článek, než ho smažem
