Praha - Jako první se v Evropě nedostalo do krize Řecko, Irsko ani Pobaltské země. Ale Island. Podle ekonomů se jednalo o dosud nejrychlejší a nejdrsnější propad některé z národních ekonomik.
Neutekly ani čtyři roky a svět upírá pozornost prakticky jen na jižní křídlo Evropy. Na islandskou smršť si už málokdo vzpomene. Zdá se, že ani není důvod.
Islandská ekonomika loni rostla o 3,1 procenta, což předčilo očekávání centrální banky, Mezinárodního měnového fondu (MMF) i OECD. Letos se má HDP zvýšit o 2,8 procenta, domácí poptávka pak o čtyři procenta. Zlepšuje se rating země, která se ze spekulativního pásma vrátila do investičního.
Podle analytika Jana Jedličky z České spořitelny je nyní islandský trh postaven na zdravých základech. "Většina dluhů byla odepsána, a proto věřím v pokračování dosavadního pozitivního vývoje," říká.
Jeho slova potvrzuje i Michal Brožka z Raiffeisenbank: "O
…
Sdílejte článek, než ho smažem