Světoví technologičtí giganti se dnes zabývají digitálními technologiemi, umělou inteligencí, virtuální realitou… Do výzkumu a vývoje dávají špičkové technologické firmy nemalé peníze. Jak ale připomínají příběhy jejich největších trháků, produktů, které je vynesly na oběžnou dráhu globálního úspěchu, technologický náskok není nejdůležitější. Nejdůležitější je nezapomínat na člověka, na jeho potřeby a touhy. Walkman od Sony rozhodně nebyl přístroj, který by dokázal zajistit nejčistší reprodukci hudby a nejlepší poslech. Jeho tvůrce ale geniálně přečetl, že lidé nechtějí být při poslouchání vázaní na jedno jediné místo.
Canon Canonet z roku 1961. Obrázek Hiyotada z Wikimedia Commons. Licence CC BY-SA 3.0
Dnes u fotoaparátů řešíme velikost snímacího čipu, displeje nebo automatický zoom, naši předkové nejčastěji diskutovali o 35milimetrovém filmu, hledáčku a mechanickém ostření. Evropský trh s fotopřístroji obsadila v roce 1925 německá Leica. V Japonsku ale své aparáty prodávala za šestinásobek tamního průměrného platu. V tom viděla svou příležitost trojice zakladatelů Precision Optical Instruments Laboratory. Ti v červnu 1934 přišli s prototypem prvního japonského fotoaparátu na kinofilm, tehdy pod značkou Kwanon. Dnešního špičkového inovátora v oblasti digitální fotografie Canon ale masově proslavil až o 27 let později fotoaparát Canonet, první dálkoměrný přístroj střední třídy. „Každý ho může mít a každý s ním může fotografovat,“ hlásal v 60. letech slogan, se kterým firma vyprodala týdenní zásobu přístrojů během dvou hodin. Milion přístrojů pak našlo svého majitele do dvou a půl let. Dnes firma jako jedna z posledních tří klíčových výrobců digitálních fotoaparátů na světě prosperuje i díky známé modelové řadě digitálních zrcadlovek EOS, které dokážou automaticky ostřit už od roku 1987!
Intel 4004. Obrázek Thomase Nguyena z Wikimedia Commons. Licence CC BY-SA 4.0
Za vznik mnoha moderních vynálezů vděčíme válce nebo její hrozbě. Vlády vždycky pozorně naslouchaly požadavkům a snům generálů. Studená válka přinesla kromě závodů ve zbrojení také prestižní soupeření v dobývání kosmu.
Firma Intel vstoupila do světa mikroprocesorů už v červnu roku 1968. U zrodu tehdejší Integrated Electronics Corporation stála znovu trojice mužů, která tři roky od založení firmy uvedla na trh první čtyřbitový(!) mikroprocesor Intel 4004 a začlenila ho do jádra kalkulaček Busicom. Ne úplně snadnému rozjezdu podnikání pomohl právě vesmírný program Apollo, který si od Intelu objednal speciální integrované obvody pro řídicí zařízení kosmických lodí.
Celosvětovému věhlasu Intelu pomohl až 32bitový procesor 80386 z roku 1986. Stonásobně rychlejší čip než původní 4004 už dokázal zvládat víc operací najednou a i díky strategickému partnerství s IBM z té doby Intel výrobě mikročipů jasně dominuje. Kromě toho ale také vyrábí paměti, telekomunikační čipy či multimediální vybavení pro domácnosti. Jedna z jeho divizí se specializuje na datová centra a za částí tržeb Intelu dnes stojí internet věcí. Zcela aktuálně například jedná o koupi izraelské hi-tech společnosti Mobileye, která je globálním lídrem v oblasti pokročilých asistenčních systémů do automobilů a autonomního řízení.
Microsoft Office 95. Zleva a shora: Word, Excel, PowerPoint a Access. Z Wikimedia Commons se svolením Microsoftu.
Jaké vynálezy změnily za posledních 60 let obyčejný život? K velkým proudovým letadlům, Walkmanu od Sony nebo kopírce Xerox můžeme směle přiřadit kancelářské aplikace Microsoft Office a operační program Microsoft Windows. Office 1. Jeho první verze byla na americký trh uvedena v srpnu 1989, svou premiéru si kancelářský balíček paradoxně odbyl na konkurenční platformě Mac od Apple; i tehdejší varianta pro domácí uživatele už obsahovala „svatou programovou trojici“ – textový editor, tabulkový procesor a program na přípravu prezentací. Celosvětového úspěchu se Microsoft dočkal v srpnu 1995 díky operačnímu systému s krycím jménem Chicago – legendární sadě Office 95. Jen pro srovnání, licencí první verze operačního systému se podle údajů časopisu Computerworld prodalo okolo půl milionu, pětadevadesátek šlo do prodeje při uvedení sady hned 50 milionů licencí (Popular Science). Dnes software od společnosti zakladatele miliardáře Billa Gatese, která je na světě už 41 let, stále využívá okolo 80 procent pevných stanic i laptopů na světě. Nejen díky tomu aktuálně zastává třetí příčku mezi nejhodnotnějšími firmami světa podle tržní kapitalizace (s téměř 502 miliardami amerických dolarů). Pro zajímavost: po splasknutí internetové bubliny pohybovala 2. ledna 2001 na méně než poloviční částce (231 miliard dolarů).
Apple II. Ramův obrázek z Wikimedia Commons. Licence CC BY-SA 2.0 fr
O Stevu Jobsovi, vizionáři a rivalovi zmíněného Billa Gatese, už napsali a natočili mnozí mnohé. Dnes absolutně nejhodnotnější firma světa vznikla jako start-up v městečku Palo Alto 1. dubna 1976. U zrodu Apple tehdy opět stálo pánské trio – kromě Stevů Jobse a Wozniaka to byl ještě Ronald Wayne, který ale nevydržel počáteční nejistotu a v obavách z bankrotu po dvanácti dnech svůj desetiprocentní podíl odprodal. Kdyby vydržel alespoň čtyři roky, byl by z něj milionář, o dnešku nemluvě. První mikropočítač, se kterým Apple udělal díru do světa, byl Apple II a Jobs jej představil už rok po vzniku firmy na prvním počítačovém veletrhu The West Coast Computer Faire. Apple II na trhu uspěl nejen díky svým parametrům, ale především díky faktu, že byl uživatelsky nesmírně přátelský. Za šestnáct let výroby se ho prodalo šest milionů kusů. S novým modelem Apple III si firma musela vychutnat hořkou pilulku neúspěchu. Dalším průlomovým okamžikem byl leden 1984 a představení prvního domácího počítače ze série Macintosh, který se ovládal jednotlačítkovou myší přes grafické rozhraní. Dokud stál u kormidla vizionář Jobs, mohl se svět těšit na další skvosty, které Apple daroval světu (mp3 přehrávač iPod z roku 2002, nejvýdělečnější produkt a společenský fenomén Apple iPhone z roku 2007 a tablet iPad). Od chystané jubilejní řady iPhonu si mnozí hodně slibují – mělo by jej být možné nabít například na dálku téměř pěti metrů. Jestli se „osmičce“ podaří překonat absolutní prodejní rekord, si ale musíme počkat na podzim 2017.
Autorka je specialistka marketingu a komunikace ČSOB Asset Management
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
