Česká národní banka pomůže české vládě s krytím ekonomických dopadů současné epidemie koronaviru. Vláda na mimořádném jednání schválila změnu zákona, která umožní centrální bance kupovat víc státních dluhopisů než doteď.
Novela, na jejímž znění se dohodla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) s guvernérem ČNB Jiřím Rusnokem, expresně mířila na úterní mimořádnou schůzi poslanců, ale nakonec se na ni z procesních důvodů nedostalo. Sněmovna bude předlohu projednávat v obvyklém režimu, nikoli ve stavu vyhlášené legislativní nouze. Úvodní kolo debaty se tak uskuteční zřejmě na příští řádné sněmovní schůzi, jejíž zahájení je plánováno na polovinu dubna.
„Je zřejmé, že ČNB se brzy vydá cestou kvantitativního uvolňování formou nákupu státních dluhopisů,“ říká Jakub Seidler, ekonom ING Bank.
Centrální banka by tímto krokem mohla vládě pomoci k levnějšímu půjčování peněz na trhu. Zůsatne ale na ní, jak, a zda vůbec nové možnosti využije. Stát bude potřebovat zřejmě stovky miliard nových dluhů na to, aby nenechal těžce zkoušenou ekonomiku padnout na dno. Vláda už oznámila první záchranné programy pro firmy, zaměstnance i živnostníky.
V současnosti může ČNB obchodovat pouze s nástroji se splatností do jednoho roku, a to pouze s bankami a záložnami. Novela toto omezení ruší, takže centrální banka bude moci obchodovat s cennými papíry s delší splatností a také s více subjekty – tedy například s pojišťovnami, penzijními společnostmi nebo dalšími investory, kteří jsou běžnými držiteli státních dluhopisů.
Kdy vám pojištění pomůže? A má smysl si ho teď narychlo sjednat? Projděte si odpovědi na nejčastější otázky.
Zájem o odklad splátek kvůli koronaviru je obrovský, hlásí banky. Kdo má šanci, na jak dlouho a jaké jsou podmínky?
Letošní deficit státního rozpočtu by se měl podle současných očekávání ministerstva financí zvýšit ze 40 na 200 miliard korun, a to kvůli růstu výdajů o 90 miliard a propadu příjmů o 70 miliard. „V tuto chvíli je však příliš mnoho neznámých ohledně dopadu šíření Covid-19 na tuzemskou, respektive světovou ekonomiku a finální deficit tak může být dle našeho názoru vyšší,“ říká Seidler.
Podle Schillerové má Česko v současné krizi, co se ekonomiky týče, výbornou výchozí pozici. Máme nízké zadlužení, zdravý finanční sektor nebo momentálně přebytkový systém zdravotní pojištění. Dobré je podle ministryně i to, že na letošní rok byly původně naplánované nízké splátky starých dluhopisů. Konkrétně to mělo být 200 miliard korun, což mělo být nejméně za posledních deset let.
„Záměr na nákupy dluhopisů ze strany ČNB hodnotím pozitivně. Nákupy vládních dluhopisů pomohou stabilizovat situaci na tomto trhu. V reakci na sílící averzi k riziku totiž výnosy českých vládních bondů prudce vzrostly,“ říká Tomáš Pfeiler, portfolio manažer Cyrrus.
„Aktuálně nese desetiletá splatnost okolo 1,8 procenta, zatímco před 14 dni se stejný papír obchodoval s výnosem okolo jednoho procenta. Intervence ČNB by pomohly úroky na státních obligacích opět stlačit. Nákupy dluhopisů by přispěly k uvolnění měnových podmínek a v konečném důsledku i k oživení tuzemské ekonomické aktivity,“ dodává Pfeiler.
Seidler si myslí, že pokud centrální banka na trh vládních dluhopisů skutečně vstoupí, výnosy dluhopisů sníží, a tím vládě zmenší náklady na krytí státního dluhu, jen na kratší dobu. „Schopnost ČNB dlouhodobě tlačit výnosy státních dluhopisů směrem dolů může být vzhledem k malé tuzemské ekonomice, která přebírá globální vlivy, omezena, pokud ČNB nepřistoupí jako například japonská centrální banka ke kvantitavnímu uvolňování ve stylu cílování výnosové křivky,“ říká ekonom.
Jak bude ČNB detailně postupovat, by mělo být jasné nejpozději zřejmě ve čtvrtek, kdy jedná bankovní rada centrální banky.
V posledních dnech k obdobným krokům přistoupily centrální banky po celém světě. Například Evropská centrální banka nakoupí do konce roku vládní a korporátní dluhopisy za více než bilion eur. Americký Fed oznámil neomezené nákupy státních obligací a dluhopisů krytých hypotékami. Ke stejnému kroku v posledních dnech přistoupily například i centrální banky Polska či Rumunska.
Případné zahájení kvantitavního uvolňování ze strany ČNB bude mít podle Seidlerra negativní vliv na českou měnu. „Nelze vyloučit oslabení nad hranici 28 korun za euro, kterou ale považujeme za úroveň, kdy bude mít ČNB větší ochotu vstoupit na trh a oslabení koruny mírnit,“ říká ekonom.
Připomíná také, že ČNB v roce 2013 nepovažovala zahájení kvantitativního uvolňování za dostatečně účinný nástroj, protože banky mají přebytek likvidity (volných peněz).
„Tato situace se nezměnila, spíše naopak, likvidity je v bankovním sektoru po kurzovém závazku (měnových intervencích – pozn. red.) násobně více. ČNB se však chce zapojit všemi dostupnými nástroji do boje s následky šíření koronaviru, a nákup státních dluhopisů centrálními bankami začal být již standardním nástrojem měnové politiky,“ dodává Seidler.
Dnes je to krok správným směrem, vláda musí použít maximální palebnou sílu a bez plné podpory ČNB v zádech to nedokáže ...viz úvaha v @Hospodarky https://t.co/2FO9dJCgJN . Je ale třeba, aby změna zákona byla provedena pečlivě a byla garantována i nadále nezávislost ČNB
— Jan Bures (@BuresHonza) March 24, 2020
Koronavirus: aktuality, kalkulačky, informace
Chraňte nejen sebe, ale i svoji peněženku. Vybíráme nejdůležitější texty a nástroje, které vám pomohou překonat dopady pandemie viru COVID-19.
Jiří Hovorka
Navštivte svět soudobého umění
Letní výtvarný salon KodlContemporary představuje přední osobnosti současné umělecké scény na výstavě v Galerii KODL.
Sdílejte článek, než ho smažem
