Zdroj: Shutterstock
Řada globálních investičních společností v posledních letech přemístila velkou část kapitálu do takzvaných udržitelných, ESG investic. To vyvolalo výraznější růst ohodnocení společností, do kterých peníze investorů přitekly. Není dnes asi v investičním světě téma, které by vyvolávalo větší emoce než právě střet tradičního a ESG investičního přístupu.
Přístup „ESG“ nás doprovází řadu let a v poslední době jeho význam raketově roste. Hlavním tématem jsou udržitelnost, zodpovědné chování a důraz nejen na environmentální faktory. Zájem o ESG je tak silný, že vzniká potřeba dál precizovat taxonomii a legislativu pro ESG, mimo jiné proto, aby se omezil takzvaný greenwashing, tedy to, kdy firmy své podnikání lakují na zeleno za pomoci falešných informací a dezinterpretací.
V záplavě košaté legislativy a určité „přeregulovanosti“ se ale chvílemi začíná vytrácet hlavní myšlenka ESG, tedy udržitelnost růstu do budoucna. K tomu připočítejme současné geopolitické napětí, energetickou krizi a s tím proměnu pohledu na udržitelnost u části společnosti. Vlády členských států Evropské unie přehodnocují své postoje k používání fosilních paliv či pohled na energii z jádra a minimálně odkládají účinnost rozhodnutí o jejich nepoužívání. Můžeme si proto položit otázku, jak dalece jsou v současné době „atraktivní“ investiční strategie zaměřující se na plnění relativně přísných kritérií v oblasti udržitelných investic.
Jaroslav Hotěk je expert na finanční trhy České spořitelny. Po vystudování VŠE v Praze nastoupil na pozici burzovního makléře se zaměřením na derivátové obchody. Následně působil několik let jako privátní bankéř ve společnosti Citibank a posléze v rámci privátního bankovnictví Friedrich Wilhelm Raiffeisen. Ve skupině Erste je odpovědný za produktovou podporu a celou investiční oblast v rámci Erste Private Banking a Erste Premier.
V lednu 2022 si stejnou otázku položila i společnost Morningstar. Ve své analýze porovnávala za rok 2021 výkonnost třinácti ETF (burzovně obchodované fondy, pozn. red.) a indexových fondů naplňujících požadavky ESG a zaměřujících se na americké large-cap společnosti (společnosti s tržní kapitalizací převyšující 10 miliard amerických dolarů, pozn. red.) ve srovnání s indexem S & P 500, který byl reprezentován iShares Core SP 500 ETF (IVV – srovnávací ETF na indexu S & P 500, s jehož výkonností se porovnává výkonnost ESG variant, pozn. red.).
V sedmi ze třinácti případů byla výkonnost ESG varianty výnosnější a překonala úroveň 30 procent oproti srovnávací hodnotě 28,7 procenta. Nejvýkonnější varianta dokonce dosáhla výkonnosti 31,67 procenta, tedy téměř o tři procenta vyšší než srovnávací ETF. Pokud se podíváme na obdobné porovnání za prvních deset měsíců roku 2022, dojdeme k výsledku, že pouze v jednom případě ESG varianta překonala srovnávací ETF. Je tedy zřejmé, a data to dokazují, že aktuální tržní a geopolitické napětí může spíš nahrávat tradičnímu investičnímu přístupu. V odborném tisku se dokonce psalo o valuační bublině na ESG investicích. Nicméně je tu jedno velké „ale“.
Tím je fakt, že si všichni uvědomujeme specifika aktuální situace, kdy je zvýšená volatilita na akciích i dluhopisech zároveň, a i klasické pravidlo diverzifikace aktiv se může jevit jako ne zcela účinné. Na druhou stranu je jasné, že se jedná pouze o dočasný stav, který se zcela jistě dříve či později narovná a diverzifikace bude opět plně funkčním přístupem. Pokud budeme analogicky uvažovat nad udržitelnými investicemi a budeme brát v potaz svět, který už vnímá případné klimatické hrozby, můžeme považovat současnou korekci v rámci ESG za atraktivní příležitost do budoucna.
FINMARKET je rubrika zasvěcená obsahu, který připravujeme ve spolupráci s obchodními partnery na míru společnostem, které chtějí seznámit čtenáře se svými produkty nebo službami.
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
