Pohledem analytika - Představitelé zemí ropného kartelu OPEC tento týden rozhodli, že ponechají kvóty na těžbu ropy opět beze změny. Rozhodnutí bylo analytiky ze široka očekáváno a nepřineslo proto žádné překvapení. Již v minulých týdnech se totiž řada členů OPEC, v čele s největším producentem Saúdskou Arábií, vyslovovala pro to, že jakékoli snižování kvót není třeba. Cena kolem 70 dolarů za barel je totiž přesně tam, kde si ji OPEC přál vidět ještě v nedávné minulosti.
Se snižováním těžby ale málokdo počítal také z jiného důvodu. Dalo by se mu totiž jen těžko uvěřit, vzhledem k tomu, že i s dodržováním současných kvót má OPEC nemalé problémy. V minulém roce, kdy se cena ropy propadla o více než 100 dolarů, OPEC reagoval velmi agresivně a rozhodl o snížení těžby během několika měsíců o 4,2 milionu barelů na 24,845 milionu za den. Této těžby však ve skutečnosti OPEC nikdy nedosáhnul, protože se někteří z jeho členů začali potýkat s obřími rozpočtovými výpadky. Nejvíce se této hranici přiblížil v březnu, kdy dodával na trh 25,32 milionu barelů. Již v zápětí začala těžba ale opět růst, aby v srpnu dosáhla 26,06 milionu, tedy o 1,21 milionu více, než jaká byla původní dohoda členských zemí. Produkce tak v posledních měsících nejenže neklesá, ale ve skutečnosti poměrně výrazně roste.
Je to právě neschopnost dodržovat vzájemné dohody, která je v současnosti jedním z největších problémů OPEC a do jisté míry také hlavní brzdou jeho akceschopnosti. Zatímco arabské státy, jako Saudská Arábie, Katar, nebo Spojené Arabské, Emiráty produkci omezily podle dohody, země jako Irán, Venezuela a Angola jsou největšími hříšníky a limity stále výrazně přesahují.
Důvod je přitom jednoduchý. Nižší ceny ropy zkomplikovaly financování, jejich, často velmi populistické, vládní politiky a politici hledají všemožné způsoby jak si z těchto problémů pomoci. Tím však parazitují na zemích, které svou část dohody dodržely a vytváří uvnitř kartelu nemalé napětí.
Sdílejte článek, než ho smažem
