Dnešní sedmatřicátníci si na modrou tříkorunu už nejspíš pamatovat nebudou, zmizela z oběhu v roce 1972. Bankovka v hodnotě tři koruny je v celé historii českých a československých papírových peněz raritou. Známe ji pouze ve dvou podobách. I když obě modré bankovky vypadají stejně, vzor z roku 1953 se od té mladší vydané v roce 1961 v mnohém liší.
Roku 1960 byla přijata nová ústava a změněn znak i název republiky. To se projevilo i na penězích. Dosavadní heraldický lev dostal na hlavu místo korunky hvězdu a starší podobu rámování nahradilo nové. Na bankovce z roku 1961 je figura lva umístěná do znaku ve tvaru pavézy. Ten symbolizuje historický dřevěný štít, kterým se husitští bojovníci ale i křižáci, jak uvádějí historikové, chránili proti střelám z luků a kuší.
Obě tříkorunové bankovky byla pro svůj rozměr 113 krát 56 milimetrů jedním z nejmenších papírových platidel. Velikostí konkurovaly ve své době jen korunové bankovce, která měřila na šířku 101 milimetrů a na výšku 51 milimetrů.
Pamětníci si možná vzpomenou, že od roku 1965 jsme platili v obchodech nejen tříkorunovou bankovkou, ale i tříkorunovou kovovou mincí. Obě nakonec odvál čas. Tříkoruna ale zůstává natrvalo zapsaná v historii naší měny. Vy nyní můžete rozhodnout, zda se mezi nejkrásnější bankovky zařadí její starší nebo novější papírová verze.
V době jejich platnosti se za tříkorunovou bankovku dalo poměrně slušně nakoupit. Třeba kilo brambor stálo v letech 1953 až 1972 prakticky pořád stejně, pouhých 70 haléřů. Za litr mléka se v roce 1953 platilo 2,10 koruny, pak mléko ještě mírně zlevnilo a po řadu let stál litr jen 1,90 koruny. I pivo bylo velmi levné, půllitr desítky byl v obchodech zhruba za 1,80 až 1,40 Kčs. Pravda, v těchto letech se příliš nevydělávalo.
Kupříkladu v roce 1953 si lidé v průměru vydělávali měsíčně jen 1 097 korun hrubého a v dalších letech dostávali přidáno jen mírně, každoročně jen o pár desítek korun. Do roku 1963 tak poskočily průměrné hrubé měsíční platy jen o pouhých 263 koruny a pan Průměrný měl na výplatní pásce hrubého 1 360 korun. Po dalších deseti letech, tedy v roce 1973, kdy už byla tříkorunová bankovka stažená z oběhu, si lidé vydělávali přece jen víc, v průměru 2 164 koruny hrubého měsíčně.
První tříkorunová bankovka byla vytištěná v Moskvě v roce 1953 podle návrhu Jurije Ivanoviče Sokolova. Druhou emisi nové podoby tříkoruny se státním socialistickým znakem již vytiskla Státní tiskárna cenin Praha a do oběhu se dostala od 1. prosince 1961.
Použité zdroje:
Peníze v českých zemích, autor Jaroslav Staněk
Papírová platidla Československa 1919 – 1993, České republiky 1993 – 2003, autor Jan Bajer
Lidé a peníze, autoři František Vencovský, Ladislav Kopecký a kol., ČNB
Vývoj papírových platidel od roku 1918, Vladimír Kudlík
Česká národní banka
Český statistický úřad
Poděkování:
Redakce děkuje České národní bance za laskavé poskytnutí fotografií všech prezentovaných nominálů bankovek a odbornou spolupráci Vladimíra Kudlíka z ČNB při přípravě hlasovací ankety o nejkrásnější bankovky naší měny.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
1. 12. 2009 14:26, Olda
prátele a nebyla uváděna 3 Kč bankovka náhodou státovka?
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
3. 12. 2009 7:55, Fana
Vždyť to je jedno, ne?
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.