Pětitisícová bankovka dostala během devadesátileté historie celkem pět podob. Na první z roku 1919 je v medailonku portrét ženy, o níž se lidé často mylně domnívali, že je to tvář zavražděné rakouské císařovny Alžběty zvané Sisi. Veřejnost nejspíš netušila, že Heinrich Lefler, jeden z tvůrců této bankovky, na ni dal tvář své manželky. Nakolik svou ženu tímto gestem oslnil, se již nedozvíme. Jisté je, že paní Leflerová již dříve zdobila i jinou bankovku, lícní stranu rakousko-uherské tisícovky.
První pětitisícikoruna s datem 15. 4. 1919 a tváří paní Leflerové se tiskla ve Vídni v počtu 500 599 kusů. „Tato státovka je nejvzácnějším československým papírovým platidlem. Po dlouhou řadu let se uvádělo, že existuje pouze sedm exemplářů. V současné době je již známo 26 kusů pravých pětitisícovek, nacházejí se jak v soukromých a veřejných sbírkách na území České a Slovenské republiky, tak i ve veřejných sbírkách v zahraničí,“ přibližuje Jan Bajer v pátém vydání svého katalogu papírových platidel Československa a Česka.
V pořadí druhá pětitisícovka je z dílny americké tiskárny ABNCo v New Yorku a platilo se s ní až do roku 1944. Dnes si ji sběratelé cení rovněž velmi vysoko, jsou za ni ochotní dát podle zachovalosti a sériového označení až 60 tisíc korun. Za protektorátu byla tato státovka stažená z oběhu a na její nástupkyni se objevila tvář Svatého Václava. Námětem Václavovy tváře na pětitisícikoruně z roku 1944 je známá Myslbekova socha stojící na pražském Václavském náměstí.
Po válce vystřídala pětitisícikorunu se Svatým Václavem bankovka s portrétem Bedřicha Smetany a Národním divadlem na rubu. „Byla v tajnosti připravovaná ještě před osvobozením a dána do oběhu u příležitosti prvního ročníku mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro konaném v roce 1946,“ poznamenává Jan Bajer. S příchodem měnové reformy v roce 1953 se pětitisícikorunové bankovky stáhly z oběhu a tento nominál zmizel z peněženek lidí na dlouhých čtyřicet let.
Návrat bankovky s hodnotou 5000 korun českých se konal až po rozdělení Československa v roce 1993. S pětitisícovkou z roku 1993 již ale v obchodech nezaplatíme, její platnost byla ukončená v červnu 2001. Dnes nosíme v peněženkách nový vylepšený vzor z roku 1999 s dokonalejšími ochrannými prvky. Nyní ale začneme platit s inovovanou pětitisícovkou. Nejnovější vzor z roku 2009, který ČNB představila v prosinci, chrání proti padělání ještě dokonalejší ochranné prvky, podobně jako jsou chráněny nejnovější vzory pětistovky, tisícikoruny a dvoutisícovky
Oldřich Kulhánek, autor současných bankovek, dal na líc pětitisícikoruny portrét prvního československého prezidentaTomáše Garrique Masaryka. Na rub umístil seskupení významných pražských gotických a barokních staveb. V oběhu je nyní necelých 27 milionů kusů těchto bankovek.
Použité zdroje:
Peníze v českých zemích, autor Jaroslav Staněk
Papírová platidla Československa 1919 – 1993, České republiky 1993 – 2003, autor Jan Bajer
Lidé a peníze, autoři František Vencovský, Ladislav Kopecký a kol., ČNB
Vývoj papírových platidel od roku 1918, Vladimír Kudlík
Česká národní banka
Český statistický úřad
Poděkování:
Redakce děkuje České národní bance za laskavé poskytnutí fotografií všech prezentovaných nominálů bankovek a odbornou spolupráci Vladimíra Kudlíka z ČNB při přípravě hlasovací ankety o nejkrásnější bankovky naší měny.
Sdílejte článek, než ho smažem