Praha - Velké banky musí platit desátek, který svět pojistí proti škodám způsobeným příští krizí. Na dálném kanadském severu se na tom o víkendu shodli ministři financí skupiny G7. Ti se teď pokusí přesvědčit zbytek světa, aby posvětil buď zvláštní daň na každou transakci ala Tobin, a nebo poplatek z peněž s nimiž hospodaří.
Zmrzne kvůli tomu bankéřům a investorům úsměv na rtech? Vrchní ekonom švédské skupiny SEB Robert Bergqvist tvrdí, že ne. Problémy související se snahami o přísnější regulaci se ale podle něj přesto mohou objevit.
Stále více expertů se obává toho, že v tomto roce dojde na zpomalení tempa růstu a případně i na jistý propad - na jakési pomyslné druhé dno. Souhlasíte s nimi?
Pokud vezmu v potaz dostupná čísla tak mi z nich vychází, že si globální ekonomika užívá růstové momenty. A stejně tak mi naznačují, že by tomu tak mělo být i nadále. Což ale neznamená, že nepřemýšlím o tom, do jaké míry je nastartované ozdravení udržitelné. Zejména kvůli tomu, že není jasné, co se stane až podpora, které se ekonomice dostává od států, zmizí. Teoreticky by měl na řadu přijít soukromý kapitál - stát by měli nahradit soukromí investoři. Ale to se zatím neděje. A je otázka, jestli se to dít bude. Přitom státy nemohou ekonomiku podporovat navždy. A to bezpochyby vyvolává velkou nejistotu.
Sdílejte článek, než ho smažem
