Pan Jan si do bytu koupil novou televizi. Už po pár dnech mu přestala fungovat. Chtěl ji proto reklamovat u prodejce. Jenže ten vytáhl kupní smlouvu, kterou předtím Jan podepsal. A podle ní lze televizi reklamovat jedině v původním obalu. A ten už bohužel neměl.
Jeho manželka, paní Jana, pro změnu koupila výhodný zájezd k moři. Ve smlouvě si ale nevšimla, že cestovní kancelář může kdykoliv jednostranně změnit smlouvu, a to i bez uvedení důvodu. Cestovka toho využila a poslala Janu na mnohem horší dovolenou, než si přála. A "musela" souhlasit - v původní dohodě se totiž vzdala práva na odstoupení od smlouvy.
Podobná ujednání jsou už několik let přinejmenším od roku 2000 zakázána a občanský zákoník je považuje za neplatné. Obrana ale - alespoň na první pohled - nemusí být jednoduchá ani rychlá, zvláště pro právní laiky.
Od poloviny letošního roku dostanou spotřebitelé v podobných případech silnější zbraně. Může za to nenápadná novela občanského zákoníku, kterou v pátek schválili poslanci - paradoxně v rámci „balíčku" na snížení administrativní zátěže podnikatelů.
Sdílejte článek, než ho smažem
